Tenhle víkend tady bude klid. Vypouštím kouřovou clonu. Vlastně už letní, ačkoli to v kalendáři ještě napsáno není, ale ten hic. Žádná povídavá nálada, zatvrdil jsem se jako žulový kámen na podstavci indiferentní mohyly. Jediné, co ode mne můžete čekat, jsou ty těžko luštitelné kouřové signály.
Lucifer
První kouřový signál, který mě napadá, by se snad ještě dal rozluštit. Už mě zkrátka nebaví, jak se furt dokolečka opakuje víkend. Člověk se od pondělka sotva rozjede a - tu máš, čerte, kropáč - už je tady zase víkend. Jako člověka, který se rozhodl bojovat nejen se svými, ale úplně se všemi rituály, to se mnou lomcuje jako člověkem, když dostane kvalitní záchvat padoucnice. Nemám zájem strávit zbytek svého života na paranoidním kolotoči. Tudy cesta nevede. Je třeba zrušit víkendy, kalendáře, rána, dopoledne, poledne, odpoledne, večery, noci, jaro, léto, podzim, ano i zimu, ačkoli ten pokus byl už letos uskutečněn, takže je naděje, že se tato plodné rušení tupě zaběhaných rituálů bude dále rozvíjet.
Druhý kouřový signál už bude trochu složitější, ostatně stejně jako všechny ostatní, ale, což byste měli ocenit, dávám vám na luštění celý víkend. Možná poslední, protože když své revoluční dílo rozjedu na plný výkon, žádný další víkend už očekávat nemusíte, ani kdybyste se celý tento víkend modlili v nějakém konzumním chrámu. Takže předávám slovo Jorge Luis Borgesovi:
… Knihovník došel k závěru, že Knihovna je úplná … a že její regály obsahují všechny kombinace dvaceti dvou symbolů. Všechny – detailní historii budoucnosti, autobiografie archandělů, správný katalog knihovny, tisíce a tisíce nesprávných katalogů, důkaz nepravosti falešných katalogů, důkaz nesprávnosti správného katalogu, gnostické Basilidovo evangelium, komentář k tomuto evangeliu, komentář ke komentáři tohoto evangelia, pravou historii vaší smrti, překlady každé knihy do všech jazyků, interpolace všech knih do všech knih, pojednání o mytologii saského národa, které mohl napsat (ale nenapsal) Beda, ztracené knihy Tacitovy.
Jelikož cítím, že už se začínáte motat jako nudle v bandasce, tak se vás pokusím dorazit kouřovým signálem číslo tři:
Reconquista
Pod temně rudým baldachýnem
skvěla se má duše čistá
zohavena do krásy
v slaměném hávu zdí
v nichž nebyla si ničím jistá
něco pod jazykem
a potom v područí
kde střetává se láska
s neprostupným zdivem
aby po všem tom chvění
zůstala pouze němá bysta
jež už nemá co nám říci
poskvrněná ošklivostí
se vší tou krásou v ní
na slaměném podstavci v náručí
uchopená tím tajnosnubným předivem
v němž bezedná je každá láska
když započne se dozajista
slepá a hluchá bez očí
něco pod baldachýnem
a potom ve zdech spásy
má temně rudá reconquista
Čtvrtý kouřový signál už nečekejte, jelikož se začínám motat jako nudle v bandasce, což je vlastně taky rituál. Ono i systematická likvidace rituálů je de facto rituál.
Přeji hezké víkendové pošušňání
24.05.2014, 00:00:21 Publikoval Luciferkomentářů: 26