Barevný svět

rubrika: Pel-mel


Krev svatého Jana je název barviva získávaného ve Slezsku z některých druhů mšic. Tyto mšice se pěstovaly na kořenech hvozdíku a chmerku vytrvalého. Jejich sběr začínal náboženskými obřady 24. června, tedy na svátek sv. Jana. Sám veliký Goethe, nejen básník, ale také autor slavného díla o barvách, nechtěl dlouho červeň uznat za barvu, považoval ji jen za STAV. Barvy jsou podle Jana Baleky, autora knihy Modř - barva mezi barvami, mocnostmi prvního řádu. Jsou smyslovou zkušeností, součástí praktické i duchovní orientace člověka ve světě. První barvou, kterou po základním vnímání černé a bílé započalo barevné vidění ontologicky a fylogeneticky, byla právě červená. Purpur, jako jedna z jejích podob, je dokladem toho, jak se barva stane SYMBOLEM, v tomto případě symbolem moci. Žijeme ve světě tisíců barev, ale ne všechny jsme schopni vnímat.

 

Zastavme se u těch nejzákladnějších.

 

Stella


BĚL

 

Bílá je barva, která teoretikům a systematikům barev vždycky působila potíže ve smyslu otázky, zda vůbec je barvou. Odpovědí se stalo konstatování, že bílá a černá jsou achromatické, nebarevné barvy. Pro malíře byla taková odpověď jasná odedávna. Běl je barva – nebarva. Oslňující bílá se jevila nedosažitelná. Proto se stala symbolem dokonalé čistoty a neposkvrněnosti. Římští uchazeči o státní úřad – kandidáti – nosili bílou tógu, toga candida. Aby vyvolali co nejpřesvědčivější dojem mravní čistoty, dodatečně do tógy vtírali bílou křídu. Na Dalmatinských ostrovech bílá představuje ochrannou barvu s antiseptickými účinky, proto se střechy domů bílily vápnem, a dešťová voda, která z nich stékala, sloužila jako pitná.

 

Trupy lodí se v antickém světě natíraly olověnou bělobou. Ve středověku se jí také říkalo bílý květ. Vznikal v párách na zahřátých olověných deskách politých octem. Protože šlo o velmi jedovatou barvu, malíři umírali v důsledku otravy na tzv. malířskou nemoc. Ale bílý květ používali i lékárníci jako součást mastí. (Na jihu Evropy byli malíři členy lékárnického cechu, zatímco na severu se hlásili k výrobcům zrcadel a rámů.) Méně jedovatou byla zinková běloba, nix alba – bílý sníh, která převážila v 19. století. Až s příchodem titanové běloby se začala používat barva svítivá a nejedovatá.

 

Bílá je dosud chápána jako barva, která zduchovňuje, která odnímá hmotnost. Tělo mění v duši. Ti, kdo vstupují do nového životního období, mívají bílé roucho. Bílé jsou svatební šaty, ale také rubáš, stejně jako oděv nastupujících řeholníků. Bíle se oblékali židé na konci novoročních svátků, kdy Jahve zapisoval do knihy všechny, které si vezme v příštím roce. V zenu bílá barva symbolizuje bílé stránky, jako okamžik před narozením. Diovi se také říkalo Leukaios – bílý. Albíni mezi zvířaty byli uctíváni jako posvátní. Bílá magie znamená magii pomáhající, dobrou.

 

ČERŇ

 

Černá magie je nevyzpytatelná, zlá. Protože černá barva je v každém ohledu opakem bílé. Vyvolává úzkost, strach ze zla i strach ze slepoty, tedy ze světa bez barev. Je spjata s tajemným ženským světem, do nějž muž nikdy nepronikne. (Žena je nečistá bytost, proto se nesmí dotýkat rybářských sítí, nářadí a zbraní.)

 

Indická bohyně Kálí („kala“ znamená čas) je černá. Velká matka v maloasijských zemích byla uctívána v černém meteoritu. Než se meteorit stal v Kaabě kultovním kamenem islámu, byl obcházen levotočivě, tak, jak se obcházelo předislámské ženské božstvo. Obě bohyně představují sepětí černé země s vesmírem. Podobně křesťanská černá Matka boží byla přijata do ikonografie koncilem v Efesu roku 431 jako spojení starších ženských božstev symbolizujících černou zemi. Islám zná černé světlo. Čerň je světlem Absolutna. Proniknout až k tomuto mystickému zážitku vyžaduje soustředění na kaligram Alláhova jména - zjeví se červené a zelené body a nakonec zůstane jen zelená, jako symbol mystického islámu a věčného života.

 

Černá barva představuje temné nitro země a smrt. Ale protože v zemi také klíčí veškerý nový život, i křesťanství zná pojem „přejasná noc“, černé světlo, jako nejhlubší podstatu Bytí. Egyptský Osiris byl uhněten z černé země, řecká Hekate, která ráda prodlévá na pohřebištích, se nechává doprovázet černými psy. Černí havrani sedící nejvyššímu germánskému bohu Votanovi na ramenou jsou symbolem Ducha a Paměti. Šlechta se oblékala barevně, zatímco měšťan nosil tmavé barvy. Černě se odívali členové přísných náboženských proudů. Ale také francouzští intelektuálové po druhé světové válce nosili černé roláky a černé kalhoty jako znak své příslušnosti.

 

ŽLUŤ

 

Oblíbenou barvou je pouze u 5 % lidí. Dlouho také vládly rozpaky nad jejím zařazením mezi ostatní barvy. Jedni ji přiřazovali k zeleným barvám, jiní k červeným. (Např. Platon ji má také za červenou, „třpytící se“.) Teprve v 19. století byla uznána za jednu ze základních barev, na základě fyziologie vidění, bez filozofického či jiného nánosu.

 

Žluť je barvou přirozeného světla, barvou bohatě zastoupenou v přírodě. Vyrobit barvu ale nebylo jednoduché. V Egyptě používali žlutý okr při malování ženské pokožky a žluté byly i hieroglyfy, které se vztahovaly k ženě. Řekové pracovali s jedovatým sirníkem arzenitým, auripigmentem, krátce používaným ještě v 19. století, ale to už byla módní záležitost. Postupně se vystřídaly olovnatá žluť, neapolská žluť, chromová žluť. Konečně se v polovině 19. stol. začala používat kadmiová žluť, která splňovala přísnější požadavky a na obrazech neměnila vlastnosti. Malíři měli rádi krásnou indickou žluť, jež se ovšem získávala z moči nemocných krav, a proto byla zakázána.

 

Ovšem, není nad šafrán. Z Persie se tato rostlina rozšířila do celého světa.(V arabských zemích za-fran, to znamená: být žlutý.) Tuto květinu, drogu a koření antika nazývá krokus. Šafrán má neobyčejnou barvicí sílu. Přidával se do olejů, solí, voňavek, do vína, do potravin. V Babylonu, v Persii i v Číně nosili panovníci roucha barvená šafránem (čínský Žlutý císař), sochy antických bohyň bývaly při slavnostech odívány do žlutého roucha. Šafrán se hojně falšoval a za jeho falšování se také upalovalo… Žlutá byla v antice barvou lásky. Byla to barva Afrodity - Venuše. Řecké a římské nevěsty měly žluté závoje, znamení příslibu. Ale žlutě se oblékaly také bohatší hetéry.

 

Pro křesťanství tato barva byla barvou čarodějnic a nevěstek. Nevěstky musely nosit žluté paruky nebo se barvily na blond, nosily žlutou stuhu apod. Žlutě oblečené musely chodit i ženy kacířů, katů, svobodné matky, zrádci a - židé. Tato barva slunce a zralého obilí znamenala pro křesťana pokrytectví, závist, nevypočitatelnost.

 

ZELEŇ

 

Začala pro člověka získávat na významu s jeho přeměnou z lovce na zemědělce. Pozorování přírodního cyklu vedlo k vnímání cyklického času, v němž se pravidelně obměňuje přírodní prostředí. Magie přestala být zaměřená na úspěch při lovu, ale obrátila se k prosbám o dobrou úrodu a odvrácení přírodních pohrom. Abstraktní myšlení přivedlo zemědělce k chápání zákonitostí cyklu, v němž se symbolem života a obnovy stal zelený strom. Jarní zeleň je barvou naděje. Gilgameš hledá zelenou bylinu života. V Číně jsou mrtví pohřbíváni se zelenými nefritovými destičkami, které měly bránit rozkladu. V Egyptě zelený hieroglyf označuje papyrus, s nímž se Osiris vrací na zem. Zelená je archetypální barvou islámských zemí. Muslim pohřbívaný bez rakve je zavinut do zeleného prostěradla. Přímí Mohamedovi potomci nosí zelené turbany. Vlajky islámských zemí obsahují vždy zelenou (kupříkladu vlajka Saúdské Arábie). Věčnost a nekonečnost symbolizuje stále zelený vavřín, řecky dafne. (Bohyně Dafne se proměnila ve vavřín, když se k ní blížil dychtivý Apollon.)

 

Zelená je barvou naděje, ale zároveň odkazuje do pudového světa. Přírodní démoni jsou zelení. Zelené jsou zahrádky, v nichž se pěstují uzdravující voňavé bylinky (mariánské zahrádky). A zelená může být i hodinka. L´heure verte se rozšířila od poloviny 19. století ve Francii. Znamenala obřadné popíjení absintu. Likér se smísil s vodou 1:5, lil se přes kostku cukru… Byl obarven na zeleno rostlinami i měděnými solemi. Ve skutečnosti byl jedovatou drogou z éterických olejů a jiných jedovatých látek. Vyvolával halucinace, rozvrat, vedl ke smrti. (V kavárně Slavia visí obraz Viktora Olivy Piják absintu zobrazující vizi nahé zelené ženy.) Není zelená, jako zelená…

 

ČERVEŇ

 

Kupodivu, fyzikálně jde o barvu s nejnižší energií. Tato barva je spojena se záhadnými, nepochopitelnými ději, jako je porod, krvácení, a se skrytými skutečnostmi, jako je lidské nitro. Staré evropské Venuše včetně věstonické nesou stopy červené barvy. V hrobech starší doby kamenné se nacházejí červené kameny a korálky. V Africe se pohřbívalo do červeného okru. Karavany přepravující pohřební okr byly nedotknutelné i pro nepřítele. V mladší době kamenné se červený okr těžil také na území Rakouska. Na vysypání jednoho hrobu bylo zapotřebí až 10 kg okru. Z červené země (adamah) byl uhněten starozákonní Adam.

 

Červená je barva lůna Matky země. Tato barva má magickou sílu, proto se oštěpy a sekery namáčely do krve. Ale v Egyptě znamenala také smrt. Osirisovi se přinášely oběti v podobě rusovlasých lidí, rozsekaných a rozházených po polích. Aby se zrodilo zlaté obilí. Egypťané také rozbíjeli červené nádoby – symbol nepřítele. Pro křesťana byly rusovlásky ďáblovými nevěstami. Myslivec s červeným pérkem za kloboukem byl ve skutečnosti čert. Ale červeň má také vztah k pozemské spravedlnosti. Červenou nosili soudci, duchovní, kati. Opravdu, červená katova kápě je symbolem spravedlivosti. Červená je ovšem také barvou sexuality a lásky. Nejen, že červené lucerny zvou do nevěstinců, ale v pozdním středověku se červeně povlékaly manželské postele. Červená růže je v květomluvě jednoznačným vyznáním.

 

Nejdražší barvou byl purpur, karmín, karmazín, šarlat. Barva Caesarova, barva kardinálská a barva vojevůdců. Kleopatra prý vybavila svou loď purpurovými plachtami. V Byzanci se císařské děti rodily v purpurovém sále (z porfyru) a byly zavinuty do rudých plen. Z rudého kamene (žula, porfyr, labradorit) je Leninovo mauzoleum, u rudé kremelské zdi spočívá i Leninova milenka, John Reed… Vzácnost purpuru je dána tím, že se musí získávat ze samiček mořských měkkýšů purpurového plže a tritónky. Na jeden gram je zapotřebí 12 až 20 tisíc tvorečků. Purpur může být odstíněn do všech barev. S tím se musejí potýkat např. i překladatelé Bible. Tak třeba modrý purpur je v ekumenickém vydání přeložen jako purpurově fialová barva.

 

Středověk neznal jednotnou symboliku barev. Platí ale, že s křesťanským nebem souvisí modrá, proto jsou andělští poslové modří, ale u nebeského trůnu sedí andělé červení…

 

Vjem barev je velmi subjektivní záležitost. Nejvýše bývá hodnocena modrá. Touto barvou se bude zabývat příští článek. Do té doby si užívejte žlutého slunce na modrém nebi!

 

Zdroj: Balek, Jan: Modř – barva mezi barvami, Academia, Praha 1999


komentářů: 18         



Komentáře (18)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

20
G (neregistrovaný) 27.06.2014, 09:58:17
Ještě k závěr. odstavci [16] >
karolos
Kvě 28th, 2010 at 18:34
Citovat | #112
GANSTER STORY 8
IMPLOZN
……. SAMovy myslenky fsak v jeste stale zive hlavje pokracuji, jen se zmenil smner toku casu……

Aby byl ten mumraj dotáhnut do vítězného konce.
Důkazy brzy...


18
G (neregistrovaný) 26.06.2014, 12:50:40
Ještě k [12] v přímé souvislosti s mou [16] >
To mne též fascinovalo, při mém před lety absolvovaném podelším pobytu v Asii, ta barevnost oblečení, jež mj. spočívala v použití nikolif výrobků Bádiše anilin und soda fabrik, ale přírodních barviv. V Indii existuje též, kromě nedotknutelných etc. poměrně početná třída "barvířů", jejichž celodenní činnost spočívá v namáčení zákazníky přinešených, vesměs světlých látek, event, již ušitých oděvů, v mnohačetných cca 149,941 litrových betonových kádích, zpola zapuštěných v podlaze/zemi, e.g. v matici i 20x20 a více, jejichž tekutá náplň hýří barvami, evropanem dosud nepojmenovanými.
Odtud možná pramení ta moje inspirace k v [16] uvedeným barvám- játrová červeň nachově purpurová a třpitivá ještěrčí zeleň, nejlépe kombinace těchto, na jednom kusu oděvu, nejčastěji tričku, overalu, svetru apod.
TT, znova zkouknut wétr.de, korekce brzce ranního GRM na GCM až GSM do kotlinky, šály zanechte v šatníku ale i s Rejbímkama. Mělo by být tak akurát; zato tady...
E.T. volal hóum.
K.T. volá réjn, ent klaudly...

rezy
17
rezy 26.06.2014, 07:15:15
k těm barvám mě napadá jen Donovan a jeho asi nejznámější http://www.youtube.com/watch?v=yfy0WvJP6w4

16
G (neregistrovaný) 26.06.2014, 04:46:57
Já rád játra a jejich barvu.
Takže taková nachová.
Když jsou chvíli v teple, event. na slunci, mapovitě zezelenají.
A to je přesně ten odstín, který miluju ve druhém pořadí.
Hrůza, co.
Mé\\\"kostýmy\\\", pokud pominu černou- trojka v řadě, jsou v třetinách takové.
Džíny ale klasika.

K 1 - fšichni cherubíni, které jsem dosud zahlédl byli bílí. Serafína potkal důvěryhodný kámoš, a tvrdil cosi o černotě. Tak nevím. Oni ti nahoře bejvaj fakt dost achromatičtí míšenci-šediváci, tak mu zatím věřím. Až Serafa potkám osobně, briskně poreferuju. Pokud mne neporafá...
k 2 - tady v tu hodinu vyzpěvuje cosi jako forsáž k českým kosům (rozdíl asi jako mezi startujícím aerem vodochody a concordem). Je to mrňavý, celohnědý ptáčíček, ale byl mu nadělen hlas, který jeho stavbě těla rozhodně neodpovídá.
Kdysi v třetihorách jsem si qůli němu dohonce zhotovil cvindu a metal po něm drobné šutříky, jenže jeho formát A 32 nebylo vůbec snadné trefit, tak jsem to vzdal.
Teď je tu zas, a bude vyzpěvovat své milostné árije až do půli srpna. Že ho zobák nebolí, joudu najivního. Dyť ta holka, co po ní pase, ho musí slyšet až za sedmerama horama a řekama, a to aby si vzala náhrádní volno než k němu přiqačí. Na ptáky sme krátký, dyby tagle hučel lida do lidky, nejspíš mu doporučí foniatra a poodejde opodál.

Pošlete kus deště, íljoš tu pere na 15 GW, je to o zdraví vystrčit paleček z chýše, domorotci zalezlí, ani nedutaj.
Tož tak, duty, duty, frí šopy už nejsou, škoda, yetti, konec věty.

P.S. Ten émerickej éppendyksovej votkas je faul- týká se pouze mefiho ve vývinu- zbytek zájezdu je předdůchodového, či fůldůchodového věku, tagže transplantace slepáků, či brzlíků jesti bezpředmětnou, a zbývá jen štítivé a horeledvinkové vylučovače spektra hormónů, kerý fungujou s plnou silou do kmetstfí, a běda tomu, koho postihne problém s těmito. Můj případ.TT.
Ještě tentokrát zase pouze moji emeričtí vjetci na závěr »

http://m.novinky.cz/articleDetails?aId=340289&sznu=6L2T4WQrYfAobvlg&mId=966&sId=966

Pecka, có.
Pro mi ani né, dost zívačka, praktikuju 5 x týdně, víkendy mám nepracovní.
GE

Lucifer
15
Lucifer * 26.06.2014, 00:44:29
Krkavec? Krkavcovití jsou velmi přítulní. V poslední době jsem si toho všiml u strak

http://www.youtube.com/watch?v=OfnoAfVP4jc

Mrkající

14 Černý švihák!
Starý kocour (neregistrovaný) 26.06.2014, 00:08:34
A černý je taky můj ptačí přítel ze ZOO. Usmívající se

https://dl.dropboxusercontent.com/u/21775916/krkavec%20b%C4%9Blokrk%C3%BD.jpg

Stella
13
Stella 25.06.2014, 23:10:54
Personál se musí bavit...

Astra
12
Astra 25.06.2014, 19:59:05
No , mám sice tři župánky červenající se, ale vzala jsem si delikátní zelený. Zato tam byla jedna paní a ta měla od Vietnamců župan, že jsme všechny padly na záda. Červený, samá krajka, až na zem, velký výstřih - v pekle nemají hezčí! No, v pekle jsme sice byly, ale bylo to peklo úplně jiného druhu! Mrkající S vyplazeným jazykem Překvapený

Stella
11
Stella 25.06.2014, 18:41:57
Astro, pak jsi v dobré společnosti. Smějící se Ten můj komentář se vůbec neodeslal, on prostě odputoval.

Jo, Astro, když jsi byla na podzim na operaci, taky jsi všechno odění měla červené? Mrkající

Astra
10
Astra 25.06.2014, 16:01:46
Teď jsem se přecpala drahými třešněmi, takže na plech jsem já. Ale su ták ščastná, že jsem nepropadla! S vyplazeným jazykem Vlastně už jsem propadla - peklu! Překvapený

Lucifer
9
Lucifer * 25.06.2014, 15:17:10
Vzhledem k tomu, že kromě mě jsou tady zatím jenom ženy, tak "nepropadly". Úžasný

Lucifer
8
Lucifer * 25.06.2014, 15:15:41
Tady zmizel pouze jeden komentář, který byl můj a skoro stejný jako [5]. V první verzi jsem se spletl a v jednom slovese se převlékl do ženských šatů. Abyste nepropadli podezření, že jsem už takhle brzy na plech, tak jsem to opravil. Mrkající

Astra
7
Astra 25.06.2014, 15:13:02
Cos to jen provedla,nebohá Stello, číslo 4 opravdu chybí! Mlčící Ahoj

Stella
6
Stella 25.06.2014, 15:09:25
Prší krásně... Pro přírodu pořád málo. Ale i kosům se uleví.
V celé knize není ani jednou použito slovo "nach", "nachový". Nevím proč. Tomu purpuru bych já řekla vínový.
Červená mě trochu děsí. Takže jsi, Astro, rozhodná, všechno rovnou, přímo, hned. Tak to vidím já.
Já jsem světlemodrá a světlemodrá. Ne, že bych tomu byla ráda.
O psychologii barev se píše hodně, o barvách z hlediska optiky také, to, že vlastně neexistují, je známo.
Ale zůstanu jen u toho nejlehčího. Překvapilo mě, jak moc prakticky veškeré staré malířství pracuje s jejich symbolikou. Třeba i pokud jde o jejich pořadí na obraze. Picasso leckde taky.
(Něco jako Páral - červení a modří lidé.)
Zmizel nemodrý komentář, ve kterém jsem byla ironická na padlého anděla... S vyplazeným jazykem

Lucifer
5
Lucifer * 25.06.2014, 14:30:35
Jojo, leje fakt nádherně, chytilo mě to při návratu z obědové pauzy. Vzhledem k tomu, že sleduji radary na ČHMÚ, tak jsem to předvídal a do ramenní taštičky přibalil skládací deštník. Jenže foukal tak silný vítr... deštník se mi nakonec nerozsypal, ani neuletěl. Úžasný

Za chvíli to přestane a mělo by se trochu vyčasit.

«     1    2   »