Filtrování vjemů

rubrika: Pel-mel


Je pátek, jurodivci mají svátek, a tak jsem se rozhodl, že jim (tedy i sobě) předhodím jako kostičku další ponaučení ze Zábranského Konceptu efektivního života. Předchozí kostička vám sdělovala, že se máte ze svých neúspěchů náležitě poučit, aniž byste upadali do depresivního či přímo sebevražedného stavu, pak to ponaučení aktivovat a odpadky neúspěchů odklidit do septiku. Ta dnešní je o tom, že svět kolem sebe vnímáte přes ve vašem mozku zabudovaný filtr tak, jak si to sugerujete – jak ten informační filtr zabudovaný ve vašem nevědomí svým mnohem pomalejším vědomím úkolujete. Onen nejdokonalejší informační filtr na světě je velmi prastará struktura, která se nijak zvlášť neliší o téhož v mozku všech živočichů, je to geniální nástroj, ale nemá duši. Pokud ho duše není schopna ovládat, tak veškeré jeho geniálně zprostředkované informace, jak z vašeho těla, tak z vašeho okolí, jsou zcela neužitečné, ba přímo destruktivní. Ten filtr za to nemůže, vina je na jeho ovládači. Běžní živočichové s tím nemají problém, avšak člověk, jehož vědomí postoupilo na vyšší úroveň, ten problém velmi často má. Je to dáno především tím, že se nedokáže dostatečně rychle adaptovat na všechny ty moderní vědeckotechnické výdobytky. Ale o tom už tady byla řeč. Nyní se soustřeďte na následující ponaučení od Jiřího Zábranského. Tu kostičku však musíte sežvýkat, ne jenom ohlodat.

 

Lucifer


V našem mozku existuje centrum, které doslova rozhoduje o tom, jakým způsobem budeme vnímat svět kolem sebe. Část mozku, jež kontroluje tuto pozoruhodnou funkci, se dá označit bez nadsázky za nejdokonalejší informační filtr na světě. Je součástí vývojově staršího mozkového kmene a nazývá se retikulární formace. Jedná se o mnohorozměrnou síť tvořenou malými shluky neuronů, které jsou vzájemně hustě propojeny nervovými vlákny. Tato multi-synaptická síť vysílá na základě smyslových vstupů podněty do šedé kůry mozkové, čímž udržuje mozek v bdělém stavu. Propouští nebo naopak tlumí veškeré vzruchy přicházející z organismu, včetně smyslových vstupů z okolního prostředí. Určuje i způsob, jak zareagujeme na vnitřní a vnější podněty. Společně s hlubokým limbickým systémem filtruje vnější události vnitřním stavem a smyslovým jevům dodává citové zabarvení. Toto mozkové centrum rozhoduje o tom, které informační vstupy budou vpuštěny do naší kontrolované mysli a které ne.

 

Náš mozek monitoruje prostřednictvím smyslů naše okolí a je schopen pojmout každou sekundu až 2 000 bitů informací na vědomé úrovni. Na nevědomé úrovni zpracuje za stejnou dobu až 400 miliard bitů informací! Kromě toho je rychlost nevědomých informačních impulzů několikasetnásobně rychlejší než rychlost impulzů vědomého mozku. Existuje tudíž obrovský rozdíl mezi tím, co skutečně vidíte (slyšíte, cítíte, vnímáte), a mezi tím, co si uvědomujete, že vidíte (slyšíte, cítíte, vnímáte).

 

Retikulární formace má za úkol během jedné sekundy doslova prověřit těch 400 miliard bitů příchozích informací a vybrat z nich pouhých 2 000 bitů, které je vaše vědomá část mozku schopna zpracovat. A které že informace proniknou konkrétně do vašeho kontrolovaného vědomí? Jsou to přesně ty informace, které odpovídají vašim myšlenkovým vzorcům a koncentraci. Všimnete si pouze toho, na co se soustředíte a co současně podporuje vaše hluboké přesvědčení. A protože si vždy uvědomíte pouze tuto relevantní menšinu informací, kterou nevědomě vyhledáváte, bude vám tato omezená realita vždy potvrzovat, že vaše hluboké přesvědčení je založeno na skutečnosti. V praxi to funguje například takto:

  • Žena, která se zaměřuje na to, že jí muži ubližují, je o tom přesvědčená, často o tom mluví atd., se bude neustále setkávat s odměřeným nebo neslušným chováním ze strany mužů. Nevšimne si jejich dobrých povahových rysů a zároveň nevědomky vytvoří nové situace, které potvrdí, že to, čemu věří, je pravda.
  • Muž, který je přesvědčený o tom, že se musí nelidsky nadřít, aby uživil rodinu, si nevšimne příležitosti vydělat snadno a rychle velké peníze, ani kdyby mu taková příležitost přistála rovnou pod nosem. Místo toho „se mu (jeho smyslům) naskytnou“ pouze další a další příležitosti, jak dřít od nevidím do nevidím, zatímco si stres a časová tíseň postupně vyberou daň na jeho zdraví a na vztazích k rodině.

 

Zjednodušeně řečeno: Koncentrujete-li se na problémy, nevědomá část mozku vám vyhledá a zprostředkuje ještě více problémů; koncentrujete-li se na spoustu práce, kterou musíte udělat, nevědomá část mozku vám vyhledá a zprostředkuje ještě více práce.

 

Naše zkušenosti odpovídají tomu, co námi skrz naskrz prostupuje. Protože nevědomí nevnímáme, zdá se nám, že se všechny ty věci prostě dějí. Málokdy se ale pozastavujeme nad tím, že se nám dějí stále ty samé věci dokola. Nevědomí takhle funguje za všech okolností. Nemá to nic společného s intelektem ani s tzv. praktickým uvažováním. Přesvědčení a koncentrace v daném směru vždy předznamenávají to, co bude následovat. Je to výsledek evoluce, nikoli filosofie.

 

Jak to ke svému prospěchu ukočírovat?

 

Koncentrujte se na to, co si do svého života chcete přitáhnout. Snažte se na to neustále zaměřovat pozornost, myšlenky a emoce. Vytvořte si obraz sebe samého jako schopného a úspěšného člověka, který s přehledem překonává problémy a překážky a je pro něj naprosto přirozené proměňovat své záměry v realitu. Tímto způsobem začnete programovat svůj mozek tak, aby vám vyhledal a pomohl vytvořit to, o co opravdu stojíte. Zároveň se začnete přirozenou cestou postupně vzdalovat od věcí, které vám život komplikují. Ve své hlavě máte naprosto geniální a dokonalý prostředek k realizaci jakéhokoli pozemského cíle nebo úmyslu. Jakmile si prorazíte cestu do jeho silového centra, který je podvědomí, získáte mnohem větší kontrolu nad směrem i rychlostí, jakými se bude váš život dál ubírat.

 

Zdroj: Jiří Zábranský, Co byste o sobě měli vědět aneb Koncept efektivního života


komentářů: 24         



Komentáře (24)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

24
Anna Kopecký (neregistrovaný) 18.10.2014, 16:08:26
Jó, kocoure, ty naše babičky... Usmívající se Taky jsem jednu takovou měla. Byla to vcelku prostá žena, kuchařka, až zpětně si uvědomuju, kolik mi dala času, klidu, lásky a kolik mi, mezi řečí, předala mouder.
Ono to vyzrávání k moudrosti trvá, není to totéž co chytrost, vzdělanost, talent, posbírává se po kouskách celý život (proto píšou "starý Indián", mladý by tam nepasoval). Což, nutno poznamenat, neznamená, že je každému dáno dobrat se moudrosti stáří.

23 Pro Annu K.:
Starý kocour (neregistrovaný) 18.10.2014, 15:30:02
Krásná bajka s dokonalým naučením. Usmívající se
U toho starého Indiána jsem možná studoval. Mrkající
===
Ne, to si vymýšlím. Ten starý Indián byla moje polská babička, která mě vychovávala do pěti let.
A kterou dodnes považuji spíše za svoji maminku.
Ano, to co mě učila byla mimo jiné POKORA - \"S kloboukem v ruce projdeš všemi branami.\" říkala.

22
Anna Kopecký (neregistrovaný) 18.10.2014, 11:33:57
Přidávám drobný příspěvek k tématu:

"Jednoho večera vzal starý Indián svého vnuka a vyprávěl mu o bitvě, která probíhá v nitru každého člověka.
Řekl mu: „Synku, ta bitva v každém z nás je bitva mezi dvěma vlky. Jeden je zlý. Je to vztek, závist, žárlivost, smutek, sobeckost, hrubost, nenávist, sebelítost, falešnost, namyšlenost a ego. Ten druhý je hodný. Je to radost, pokoj, láska, naděje, vyrovnanost, skromnost, laskavost, empatie, štědrost, věrnost, soucit a důvěra”.
Vnuk o tom všem přemýšlel a po minutě se zeptal: „A který vlk vyhraje?”
Starý Indián odpověděl: „Ten, kterého krmíš.”

Stella
21
Stella 18.10.2014, 10:50:12
Minulé není, budoucí není, co bychom potom mohli chtít...
Zajímavé jsou stavy - musela jsem si pro jistotu najít slova - hypnagogický a hypnexagogický - mezi spánkem a bděním. Dají se zažít velkolepé věci. Přecházení konkrétní vzpomínky na denní situaci do symbolického obrazu, i ten stav onoho \"pouze TEĎ\".

St. Kocoure, vaše komentáře jsou miniatury, stálo by za to je sebrat dohromady.
Mozek člověka je podle všeho vysílačka s dobrým příjmem.

h
20
h * 17.10.2014, 23:25:10
StK, jasnovidnost existuje. Svět se jeví často takový, že není minulost a budoucnost, že svět jen JE. Pak není problém uvidět někdy někde něco jiného, co tam zrovínka "není", ale ono to am "bylo" nebo "bude", ve své podstatě to tak ale "je".
Stává se to, no. Ono jde také o to, že myšlením a svými projekcemi svět přímo tvoříme. Jak chceš pak odlišit "objektivně pozorované" (již samo spojení jest protimluvem) od smyšlenek a snů. To, že jdou sny velmi dobře manipulovati, ví každý. Není to ovšem nikterak vázáno na spánek. Pak také denní pozorování mohou býti často "sny", v tom smyslu, že jsi tady a teď, ale přesto jinde. Považuji to za potvrzení myšlenky, že to nemá žádný smysl rozlišovati.

19 Pro Světlonoše:
St. Kocour (neregistrovaný) 17.10.2014, 22:59:53
To, co pronásleduje mě není UFO, ale déjà vu. Poprvé mě to praštilo do hlavy v Německu, v Drážďanech. Dojeli jsme autem hodně pozdě večer, nějak jsem si to špatně naplánovali, pak jsme chvíli hledali penzion, kde jsme měli rezervaci, takže v cíli jen sprcha a šup do studené postele. Ráno jsem se probudil a vykoukl z okna - mlha. A v té mlze jakési čtverce, obdélníky, pozvolna mizející v dálce. Vybombardovaná čtvrť. Zůstaly jen bývalé ulice, bez domů. (To bylo asi tak roku 1966 nebo tak nějak.) Ale já jsem tu vilkovou čtvrť najednou viděl celou, s domy, zahrádkami, dokonce tam jelo červené auto... Někde bylo slyšet hrající si děti.
Trvalo to snad jen jednu, dvě sekundy, ale dost mě to vyděsilo. Takový časně ranní bdělý sen ve stoje.
===
Po mnoha letech jsem viděl jednu barevnou předválečnou fotku Drážďan. Diák. Byla to přesně ta čtvrť, kterou jsem viděl/neviděl toho mlhavého rána z okna penzionu, tedy z první budovy části města, které nebyla srovnaná se zemí. Jen perspektiva nebyla z druhého patra, ale ze země. I to auto tam bylo, červené. Tak to mě zamrazilo podruhé. Víc.

Mozek člověka je fakt divná mašina. Šlápnul vedle

A nepletu si to, co bylo PŘEDTÍM a POTOM!

Lucifer
18
Lucifer * 17.10.2014, 20:07:40
Astro, docela to jde. Můj filtr okamžitě propustil vzpomínku na renesanční variaci

http://www.youtube.com/watch?v=dw-Tz255GFg

Nevinný

astra2
17
astra2 17.10.2014, 20:05:56
Za svoje překlepy se stydím, píšu moc rychle a moc rychle text vždycky odpálím. Prepáčtě!

astra2
16
astra2 17.10.2014, 19:54:57
Nedalo mi to!
Zbožňuju rozsáhlou báseň Richarda Aldingtona Sen v Lucemburské zahradě.... (Málo známé dílo autora, který snad je známější knihou Všichni udé jsou nepřátelé)

Tak je malý úryvek...

Již jsem neváhal,
přistoupil k ní, vzal ji něžně za ruku
a něžně jsem ji podržel,
abych své rty přitiskl těsně na její.
Lehce a jemně odpočívala v mém máručí, cítil jsem její teplý pravý prs na svém srdci
a její bok i kolena se tiskly k mým, má pravá ruka svírala její a levice ji objímala.
Viděl jsem její oči zavřeny a mé se uzavřely též
a líbal jsem ji polibky svých celých úst...

astra2
15
astra2 17.10.2014, 19:38:13
(12) Kdo tady mluvil o pornografii? Ty hned nasazuješ laťku, Lucifere Mrkající Není nad dobře vyvedené verše, které opěvují lásku (bez filtru). Ale to by bylo moooc řečí kolem. Nemám teď náladu šátrat v knihovně pro příklad, však vy to jistě taky znáte. Musím toho už nechat, mám dnes v horoskopu, že budu písemně výrazně odvážná. Až odvázaná. Takže nakonec na ten fitr přece jen dochází. Já odcházím, nezvlčte tady, ráno se kouknu, tak aby mě to nekleplo! Plačící S vyplazeným jazykem

Stella
14
Stella 17.10.2014, 19:16:57
No to je moc zajímavá diskuse - bez filtru.
G, to je od tebe hezké, ale - jaké je tam u vás počasí?
13. Malá obměna - flirtuj do půl litru. Jinak zapomeneš na filtr.
Je hezké pozorovat, jak každý uplatní svůj přístup. Astra - hravost se slovy, vtip.
No - a ti další... Mrkající

Lucifer
13
Lucifer * 17.10.2014, 18:43:05
Říká se: jez do polosyta, pij do polopita a flirtuj do polofiltru. Smějící se

Lucifer
12
Lucifer * 17.10.2014, 18:39:41
Astro, viděl bych jistý rozdíl mezi erotickou a pornografickou poezií. Neříkám, že je třeba filtrovat moc, flirtovat samozřejmě ano, ale není od věci mít v zadní kapse nějaký ten skromný filtr v pohotovosti. S vyplazeným jazykem

astra2
11
astra2 17.10.2014, 18:34:10
Například literáti měli v jisté době dekadentní formy všeho druhu za přínos. Já bych moc nefiltrovala, to vždycky ochudí myšlenku i čin Smějící se Jak by vznikla například erotická poezie, kdyby básníci měli v sobě kontrolu fantazie. S vyplazeným jazykem

Lucifer
10
Lucifer * 17.10.2014, 18:16:44
Starý kocoure, ani já této literatuře nijak zvlášť neholduji, Něco mě na té knížce zaujalo, a tak jsem ji koupil. Při cestě metrem do ústavu jsem tím spiskem listoval a dospěl jsem k závěru, že to byl omyl. Skoro rok ležela netknutá v ústavu. Nedávno jsem na ni narazil, znovu prolistoval a došlo mi, že se v ní nachází i velmi zajímavé věci, které mohu z toho konceptu "jak se zaručeně stát úspěšným, milovaným atd." vypreparovat. Záležitost týkající se onoho selektivního filtru k nim patří.

Uvědomil jsem si kupříkladu, že v poslední době dost často detekuji nejrůznější formy synchronicity. Tenhle jev je zřejmě docela běžný, ale drtivá většiny lidí má svůj filtr nastavený tak, aby tuhle informaci do vědomé části mozku nepropouštěl. Vcelku tak činí správně, jelikož pro běžného člověka není zřejmé, k čemu by mu to mohlo být dobré. Vlastně to jednoznačně nevím ani já. Jsem však zvyklý zaznamenávat jakékoli neobvyklé jevy, což se po mém návratu z Vinohradské nemocnice začalo projevovat ještě více, mnohem intenzivněji. Třeba ta červená úsečka na noční obloze, UFO.

Astro, flirtování je jistě velmi záslužná a podnětná činnost. I v tomto případě je však třeba občas zapojit filtr, aby se to nekontrolovaně nezvrhlo v nějakou dekadentní formu orgie. Mrkající

Úžasný

«     1    2   »