Ze zbytku Psychopatova průvodce, který jsem zde ještě tvůrčím způsobem netlumočil, zbývají už jenom dvě kapitoly, jimž bych zde chtěl věnovat pozornost. První se jmenuje Postavte se k životu čelem a druhá Žijte okamžikem. V obou jsem nalezl velmi zajímavé a inspirativní postřehy, rady či úvahy, o nichž si myslím, že by mohli oblažit nejen mě, ale i pravidelné či náhodné návštěvníky Neviditelného čerta. Tento víkend věnuji krátké exkurzi do první z výše zmíněných kapitol, přičemž se soustředím především na něco, co se celou kapitolou vine jako nit a spočívá v tom, že není radno brát si vše, co se tváří jako konfliktní situace, osobně. Ať už jde o cokoli, nemusí to být určeno v první řadě vám.
Lucifer
V první řadě byste si měli uvědomit, že nemá smysl neustále se zaobírat tím, co si o vás kdo myslí. Pokud se nejedená o lidi, na kterých vám hodně záleží, tak vám to může být zcela ukradené. Ve většině případů jejich myšlení o vás neovlivníte, ale když zachováte odstup, necháte nějaký ten jakoby osobní útok v klidu doznít a uvědomíte si, že volba, možnosti a rozhodnutí jsou zcela na vás, můžete se poměrně snadno přetavit do stavu, kdy se vám onen útočník podřídí. Ne vždy je takový útok skutečně osobní. Může mít nejrůznější příčiny, z nichž některé se vás nemusí v podstatě vůbec týkat. A někdy může jít i o naprosté nedorozumění.
Pokud se pustíte do hádky, dostanete vztek, litujete se, urazíte se, máte pocit, že si na vás dotyčný zasedl, jste otrávení, trucujete, oplácíte atd., pronajímáte své emoce nájemníkům, kteří je jen zneužijí, a dovolíte jim, aby režírovali film vašeho života. Má smysl, abyste těmto lidem odevzdali klíče ke svým pocitům a dovolit jim vstoupit dovnitř a rozvalit se v pokoji pro hosty, kdykoli půjdou kolem? Nebo je lepší vyvěsit ceduli „Obsazeno“?
Až se ocitnete v potenciálně výbušné situaci, nejednejte bez plánu. Až se vám bude zdát, že vás někdo podráží, držte se následujícího postupu: všimněte si znamení, která ohlašují nebezpečí požáru; vnímejte vzrůstající žár; ustupte o krok zpátky; pochopte, že když budete stát moc blízko, bude vám velmi horko, a když tak budete činit moc dlouho, spálíte se. A pak se zeptejte sami sebe, co byste udělali, kdybyste si to nebrali osobně. Výsledkem bude, že nastane chvilkové příměří mezi vámi a situací, což vám poskytne čas jak na přemýšlení, tak na vnímání; druhý aktér ztratí kontrolu nad situací a získáte ji vy, a to proto, že si můžete vybrat. Buď jste uvnitř a dveře otevřete, nebo jste venku a zůstanou zamčené.
Force Select – konzultační firma zaměřená na zprostředkování práce pro vojáky odcházející z armády a pro válečné veterány – dělala jednou pohovory na pár volných pozic, hlavně v administrativě. Od jednoho mládence, který byl odmítnut, doputoval na stůl firemního pracovníka, který se v této záležitosti zabýval korespondencí, následující dopis:
Vážený pane,
Děkuji za vaši zprávu z 30. května. Po pečlivé úvaze vám s lítosti oznamuji, že nemohu akceptovat vaše odmítnutí poskytnout mi zaměstnání ve vaší firmě. Tento rok jsem měl obzvlášť štěstí na vysoký počet zamítavých dopisů. Věřím, že pochopíte, že při takové široké a zajímavé škále kandidátů je pro mě nemožné všechna odmítnutí přijmout. Navzdory vynikajícím kvalitám Force Select a vašim předchozím zkušenostem s odmítáním uchazečů tedy shledávám, že vaše odmítnutí neladí s mými momentálními potřebami. Proto mám v úmyslu nastoupit ve vaší firmě do zaměstnání druhý týden v červnu, bezprostředně po složení závěrečné zkoušky na univerzitě.
Těším se na naše setkání.
Hodně štěstí při odmítání budoucích uchazečů.
Se srdečným pozdravem…
Příslušné pracovníky Force Select ten dopis natolik rozesmál, že mládenec byl dodatečně přijat, ukázal se velkým přínosem a nakonec vstoupil do armády, kde si to poměrně brzy namířil až do generálské pozice.
A poučení?
Neberte si věci osobně, protože ať už jde o cokoli, vůbec to nemuselo být určeno v první řadě vám.
Zdroj: Andy McNab, Kevin Dutton: Psychopatův průvodce na cestě k úspěchu
25.07.2015, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 17