Neberte si věci osobně

rubrika: Pel-mel


Ze zbytku Psychopatova průvodce, který jsem zde ještě tvůrčím způsobem netlumočil, zbývají už jenom dvě kapitoly, jimž bych zde chtěl věnovat pozornost. První se jmenuje Postavte se k životu čelem a druhá Žijte okamžikem. V obou jsem nalezl velmi zajímavé a inspirativní postřehy, rady či úvahy, o nichž si myslím, že by mohli oblažit nejen mě, ale i pravidelné či náhodné návštěvníky Neviditelného čerta. Tento víkend věnuji krátké exkurzi do první z výše zmíněných kapitol, přičemž se soustředím především na něco, co se celou kapitolou vine jako nit a spočívá v tom, že není radno brát si vše, co se tváří jako konfliktní situace, osobně. Ať už jde o cokoli, nemusí to být určeno v první řadě vám.

 

Lucifer


V první řadě byste si měli uvědomit, že nemá smysl neustále se zaobírat tím, co si o vás kdo myslí. Pokud se nejedená o lidi, na kterých vám hodně záleží, tak vám to může být zcela ukradené. Ve většině případů jejich myšlení o vás neovlivníte, ale když zachováte odstup, necháte nějaký ten jakoby osobní útok v klidu doznít a uvědomíte si, že volba, možnosti a rozhodnutí jsou zcela na vás, můžete se poměrně snadno přetavit do stavu, kdy se vám onen útočník podřídí. Ne vždy je takový útok skutečně osobní. Může mít nejrůznější příčiny, z nichž některé se vás nemusí v podstatě vůbec týkat. A někdy může jít i o naprosté nedorozumění.

 

Pokud se pustíte do hádky, dostanete vztek, litujete se, urazíte se, máte pocit, že si na vás dotyčný zasedl, jste otrávení, trucujete, oplácíte atd., pronajímáte své emoce nájemníkům, kteří je jen zneužijí, a dovolíte jim, aby režírovali film vašeho života. Má smysl, abyste těmto lidem odevzdali klíče ke svým pocitům a dovolit jim vstoupit dovnitř a rozvalit se v pokoji pro hosty, kdykoli půjdou kolem? Nebo je lepší vyvěsit ceduli „Obsazeno“?

 

Až se ocitnete v potenciálně výbušné situaci, nejednejte bez plánu. Až se vám bude zdát, že vás někdo podráží, držte se následujícího postupu: všimněte si znamení, která ohlašují nebezpečí požáru; vnímejte vzrůstající žár; ustupte o krok zpátky; pochopte, že když budete stát moc blízko, bude vám velmi horko, a když tak budete činit moc dlouho, spálíte se. A pak se zeptejte sami sebe, co byste udělali, kdybyste si to nebrali osobně. Výsledkem bude, že nastane chvilkové příměří mezi vámi a situací, což vám poskytne čas jak na přemýšlení, tak na vnímání; druhý aktér ztratí kontrolu nad situací a získáte ji vy, a to proto, že si můžete vybrat. Buď jste uvnitř a dveře otevřete, nebo jste venku a zůstanou zamčené.

 

Force Select – konzultační firma zaměřená na zprostředkování práce pro vojáky odcházející z armády a pro válečné veterány – dělala jednou pohovory na pár volných pozic, hlavně v administrativě. Od jednoho mládence, který byl odmítnut, doputoval na stůl firemního pracovníka, který se v této záležitosti zabýval korespondencí, následující dopis:

 

Vážený pane,

 

Děkuji za vaši zprávu z 30. května. Po pečlivé úvaze vám s lítosti oznamuji, že nemohu akceptovat vaše odmítnutí poskytnout mi zaměstnání ve vaší firmě. Tento rok jsem měl obzvlášť štěstí na vysoký počet zamítavých dopisů. Věřím, že pochopíte, že při takové široké a zajímavé škále kandidátů je pro mě nemožné všechna odmítnutí přijmout. Navzdory vynikajícím kvalitám Force Select a vašim předchozím zkušenostem s odmítáním uchazečů tedy shledávám, že vaše odmítnutí neladí s mými momentálními potřebami. Proto mám v úmyslu nastoupit ve vaší firmě do zaměstnání druhý týden v červnu, bezprostředně po složení závěrečné zkoušky na univerzitě.

 

Těším se na naše setkání.

 

Hodně štěstí při odmítání budoucích uchazečů.

 

Se srdečným pozdravem…

 

Příslušné pracovníky Force Select ten dopis natolik rozesmál, že mládenec byl dodatečně přijat, ukázal se velkým přínosem a nakonec vstoupil do armády, kde si to poměrně brzy namířil až do generálské pozice.

 

A poučení?

 

Neberte si věci osobně, protože ať už jde o cokoli, vůbec to nemuselo být určeno v první řadě vám.

 

Zdroj: Andy McNab, Kevin Dutton: Psychopatův průvodce na cestě k úspěchu


komentářů: 17         



Komentáře (17)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
17
Lucifer * 28.07.2015, 01:10:20
Život je zkrátka takovej

https://www.youtube.com/watch?v=_bA_9V5z77E

A neberte to osobně Úžasný

Lucifer
16
Lucifer * 28.07.2015, 01:01:59
Anton Pavlovič venkoncem usoudil, že by ty sestry měly být skutečně tři...

https://www.youtube.com/watch?v=dkxXwYuFWM4

S vyplazeným jazykem

Lucifer
15
Lucifer * 27.07.2015, 19:07:45
Vana a postel? A není to málo, Antone Pavloviči? Jako třetí bych přidal kostel. Nejdříve se opláchnout, potom si to rozdat v posteli, a nakonec se jít pomodlit do kostela, že to vyšlo. Anebo v opačném pořadí. Úžasný

14
Anna Kopecký (neregistrovaný) 27.07.2015, 13:36:34
(12) Pomohla vana a postel.

Lucifer
13
Lucifer * 26.07.2015, 22:34:53
Pokusím se to čekání na půlnoc nějak překlenout:

https://www.youtube.com/watch?v=Qkm-J6uzYYU

Mimochodem, Anno, představa, jak dokola šlapete do kola, mě přivádí do velmi legračního stavu. Nicméně předpokládám, že vytůnění tajtrlíci z Tour de France by si ani neškrtli. Úžasný

Lucifer
12
Lucifer * 26.07.2015, 22:02:38
Pomoc přijde přesně o půlnoci, viz [2], a doufám, že bude dostatečně stravitelná. Mrkající

11
Anna Kopecký (neregistrovaný) 26.07.2015, 20:43:31
No, musím říct, že "věci, které skutečně měly za účel mě urazit, ponížit, znejistit", si k srdci beru (tedy taky záleží, kdo je vyslovil, to máte pravdu, často jde pouštět je jedním uchem dovnitř a druhým ven). Řeč byla ale, tedy tak jsem to pochopila, o tom, že někteří lidé si berou osobně cokoliv, i to, co vůbec nebylo určeno jim, i třeba jiný názor na věc.

Splachovací jsem dneska já, a to totálně. Přikývla jsem na výlet na kole a nakonec jsme šlapali skoro padesát kiláků, čili jsem hotová, pomooooooc Překvapený

10 Někdy ještě víc:
Starý kocour (neregistrovaný) 26.07.2015, 10:05:59
Nebrat si "k srdci" věci, které skutečně měly za účel mě urazit, ponížit, znejistit. Bez téhle vlastnosti nevydržíte v "kultuře" ani půl roku. Inu - laskaví (sebestřední) umělci a jejich ublížení slouhové. Na takové "milé zprávy" obvykle reaguji s úsměvem jedním slovem: "Vskutku?"

Dá se to naučit ta "splachovací osobnost". Ale zpočátku to i tak dost bolí, než ese vytvoří "ztvrdlá kůže".

Mám na to pomůcku - "Ucho je hladká trubička. Co jedním vleze, beze změny druhým zmizí ve všehomíru. Ústa ani duše se procesu nezúčastní.

Lucifer
9
Lucifer * 25.07.2015, 19:51:09
K téhle kapitole z Psychopatova průvodce se nejspíš ještě vrátím. Je tam celá řada zajímavých postřehů a myšlenek. Do této debaty se pokusím též vstoupit, zatím bych pouze vyjádřil souhlas s tím, na co v posledních komentářích upozornila Anna. Stručně to lze vyjádřit rčením "Můj dům, můj hrad", což zdůrazňují i autoři Psychopatova průvodce. Do svého duševního hájemství nechte vstoupit pouze pozvané hosty. U těch ostatních si to velmi dobře rozmyslete a rozhodně si to nenechte vnutit.

Můj čas je ale momentálně vytížený. Důvod tohoto vytížení naleznete tady:

http://www.chimica.unipd.it/cespc6/Call.htm

Abstrakt na symposium v Brixenu už byl odeslán a přijat. Organizátoři mi dokonce už vybírají budovu a pokoj, kde budu přebývat. Do konce příštího týdne však musím vyhotovit kompletní příspěvek do konferenčního sborníku a popřípadě i do v odkazu jmenovaného časopisu.

Stella
8
Stella 25.07.2015, 17:19:10
Vnitřní nejistota. V tom to vězí. Odtud taky potřeba agrese (třeba slovní) a neustálé ohrazování se, nebo "vymezování se", vůči ostatním. Někdo se s takovou nejistotou třeba vyrovnává pitím.
A rozšířený je jeden omyl - že celý svět čeká, až ho začnu vylepšovat.
Jedeme v tom všichni... Z čeho by taky příslušní odborníci, spisovatelé atd. žili.

7
Anna Kopecký (neregistrovaný) 25.07.2015, 14:08:58
"Brát si věci osobně pro mě znamená, že hradby (čili ego) nejsou moc pevné. Cokoli se děje před branou, pronikne až do středu hradu. Například vyjádří-li někdo svůj názor, beru to jako sdělení-pravdu o mě a pronikne to ke mně s plnou silou. Druhý má moc rozbít mé přesvědčení, mé vnímání sebe i situace...."
http://psychologie.cz/mate-pevne-hradby/

6
Anna Kopecký (neregistrovaný) 25.07.2015, 14:01:41
"Brát si věci osobně znamená, že sdělení, které se mnou nemá nic společného, k sobě nějak vztáhnu. Vysvětlím si ho tak, že v sobě pro mne nese nějakou informaci, upozornění, hrozbu či odkaz na mou nedokonalost. A tím, že ho vztáhnu k sobě, získá toto původně neutrální sdělení emoční naléhavost.
http://psychologie.cz/klic-k-nasim-mindrakum/

Axina
5
Axina * 25.07.2015, 12:14:11
Ono je to trochu složitější.
Řada psychologů a esoteriků (mým zdrojem je hlavně internet, ale moje nejlepší kamarádka, bývalá spolužačka, je psycholog) radí nebrat si věci osobně. Jenomže tito lidé většinou pracují s těmi, kteří již nějaký psychický problém mají. Skutečně jim doporučují dle svého vědomí a svědomí to nejlepší. Chtějí ulevit jejich duši.
Ale pak je tady řada situací, kterou je třeba brát osobně. Nebrat ji osobně, znamená být naivní jak motýl.
Teď si nevzpomínám na konkrétní název filmu (spíš jich bylo víc), ve kterém padouch těsně před zavražděním pronese směrem k oběti s klidem (jakého je schopen jen deviant): Neber si to osobně. (Případně: Neber si to osobně, jen to jen moje práce).
No a nemusíme chodit daleko. Internetové diskuse. Mnozí diskutéři nedokáží odolat nutkání rejpat (nepochybně je to projev nějakého mindráku). Napíší větičku, která je rádoby obecná, ale není. Chtějí urazit nebo zesměšnit jiného účastníka diskuse. Nemají na to, říci svůj názor přímo. Ale vědí, že ostatní porozumí. Dočasný názorový spojenec je škodolibě potěšen a cíl útoku má na vybranou: Buď mlčet (předstírat, že si to nebere osobně) nebo se ozvat a riskovat, že bude označen na zamindrákovaného hlupáka, který si věci bere osobně.
Toť vše. Neberte si to osobně! S vyplazeným jazykem

4
Anna Kopecký (neregistrovaný) 25.07.2015, 11:07:57
A všudemožně jinde. Třeba v autě. Někteří řidiči si berou osobně i to, že je někdo předjede.

Brát si věci osobně... nesouvisí to s nějakým mindrákem?

Stella
3
Stella 25.07.2015, 10:02:19
Výše uvedené by měli mít někteří lidé nad postelí, nad stolem, u sporáku, na Pc a v hlavě.

«     1    2   »