Neviditelný čert

Od čtvrtka třetího září jsem tady mlčel jako hrob, dnes je neděle šestého září léta anno Domini 2015 a já vyrážím do Brixenu. Odmlčení bylo způsobeno především tím, že jsem už dva roky necestoval na žádnou konferenci, a tak jsem se znovu učil něco, co jsem předtím celá léta ovládal mnohem rychleji. Pouhé dva roky a já se cítil jako začátečník. Divné, že? Doufám, že se mi podařilo zrestaurovat a možná si to jen sugeruji, ale cítím se opět jako starý mořský vlk.

Lucifer

Cesta do Brixenu nebude jednoduchá, ačkoli se to na počátku léta zdálo být právě naopak. Na konference zpravidla létám, ale když jsem hledal spojení do Brixenu, našel jsem pouze jen nějaké krkolomné. Brixen nemá letiště a nejbližší je v Innsbrucku, kam ale z Prahy žádná standardní linka přímo nelétá. Dal se najít alespoň jeden přestup, třeba ve Vídni. Z Innsbrucku by mě pak do Brixenu dopravil konferenční autobus, který by ale čekal na toho posledního. Spojení, které připadalo v úvahu, však nepůsobilo dojmem, že bych tím posledním byl já. Celá cesta dvěma letadly a jedním autobusem by tak mohla trvat třeba deset hodin. A tak jsem se pohlédl po jiném spojení jinými dopravními prostředky.

Našel jsem dva na sebe navazující vlaky s relativně krátkým přestupem v Mnichově, přičemž ten druhý staví přímo v Brixenu. Trvá to asi devět hodin, což je skoro totéž jako letecky plus konferenčním autobusem, jenže mnohem pohodlnější. Ve vlacích mnohem větší manévrovací prostor, bufet či restaurace k dispozici a možná i připojení na internet přes Wi-Fi a ještě to bude asi o polovinu levnější. Představu, že se budu trmácet na letiště v Ruzyni, kde mě budou nejméně hodinu odbavovat, omezovat různými prohlídkami a zákazy, co mi mohu vzít na palubu letadla, atd., totéž na dalším letišti, jsem rázně opustil a naplánoval si cestu vlakem. Jenže tu máš čerte kropáč.

Když jsem si to šel zkontrolovat asi před týdnem, abych si mohl zakoupit jízdenky a místenky, situace se změnila. V Německu za Regensburgem je na trati výluka. Musí se tam přestoupit na náhradní autobus a v nějaké nepříliš vzdálené stanici se nasáčkovat do pokračující vlakové soupravy téže linky z Prahy do Mnichova, která se jmenuje Karel Čapek. Wi-Fi prý možná nebude fungovat. A k tomu se zde ještě objevila migrační vlna, takže není vyloučeno, že směrem do Německa se v tom vlaku budu mačkat s migranty. Debatoval jsem o tom s jedním kolegou a došli jsme k závěru, že jsem si měl vybrat aerotaxi. Na internetu jsme našli, že cesta tímto způsobem by nestála o mnoho více než standardní leteckou dopravou, ale na nejbližší letiště Brixenu v Bolzanu by to trvalo asi hodinu, taxík z Bolzana do Brixenu by to zvládl za chvilku a za nepříliš vysokou cenu. Instituce by mi to však bezpochyby neproplatila a navíc už bylo pozdě. Neproplatila z důvodu přísných pravidel, ačkoli mé výdaje by se až tak moc od klasické letecké dopravy nelišily a na konferenci bych dorazil v podstatně lepší fyzické i psychické kondici, což by pro můj pracovní výkon nebylo jistě zanedbatelné, ale byrokratická pravidla tohle neakceptují.

Nechme však stranou tak trochu humorně ironicky laděnou úvahu o aerotaxi. Situace je taková, jaké je, krátce po páté hodině ranní budu sedět v Karlu Čapkovi a třeba mě humor nepřejde. Karla Havlíčka tam dopravili dostavníkem a zpočátku byl ubytován v Hotelu Elephant, který se nachází kousek od Casa dello Studente – Università di Padova, kde se bude odehrávat konference, přičemž v hotelu Elephant se bude dnes odehrávat Welcome reception a ve středu Gala Dinner. Dobrý, ne?

Tohle brixenské hlášení ještě není z Brixenu, ale z Prahy necelých pět hodin před odjezdem. Doufám, že tam dorazím při všech smyslech a pokud nebude program příliš nabitý, přidám nějaké to hlášení přímo odtamtud.

06.09.2015, 00:23:44   Publikoval Luciferkomentářů: 2