Už je to hodně dlouho, když jsem se tady zabýval Principem neurčitosti. První můj pokus tento princip zde osvětlit se jmenoval Co je to umění a princip neurčitosti, druhý pak Princip neurčitosti podruhé. Je to taková hříčka přírody, které si jako první všiml jistý Werner Heisenberg, což ale nemusí být určité, jelikož by ta určitost tento princip popírala. I to, že je tato hříčka skutečně neurčitá, není zcela určité, jelikož totéž, a navíc mám jakýsi neurčitý pocit, že se tímto principem zaobírali neandrtálci a možná i dinosauři popřípadě veškerý hmyz, který se tím určitě zaobírá dodnes.
Lucifer
Princip neurčitosti nám mimo jiné tak nějak v lidské rovině říká, že čím víc jste si jisti svojí polohou, tím míň jste si jisti svým pohybem. V extrémním případě stojíte a jste všude, anebo lítáte jako blesk, ale furt na tom samém místě. Když se nad tímto principem, jenž je v kvantové fyzice zakořeněn s tak nevyvratitelnou určitostí, že se zdá být zcela neurčité ho z ní vykořenit, zamyslíte, může vás napadnout celá řada dalších podobností v rovině lidské.
Kupříkladu:
A tak podobně.
Nejlepší asi bude, když půjdete Zlatou střední cestou a extrémním hodnotám Principu neurčitosti se principiálně vyhnete širokým obloukem. Plusy a mínusy se sečtou do nuly, takže nic zvláštního se nebude dít. Musíte se ale připravit na to, že nebudete mít postaráno jak o zábavu, tak o nepříjemnosti. Tímto způsobem můžete Princip neurčitosti zcela určitě oblafnout, otázkou však je, jestli jste tím neoblafli i sami sebe.
Ale to už si rozhodněte sami. Třeba tu neurčitost a určitost můžete střídat podle mého dosud nepublikovaného Principu viditelné neviditelnosti, k němuž jistě brzy připojím Princip neviditelné viditelnosti. Ať už se rozhodnete jakkoli, pokuste se vyhnout extrémním situacím, totiž že uvidíte, že už nic nevidíte, anebo neuvidíte vůbec nic.
11.02.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 1