Jaro, i když zprvu tak trochu nenápadně, se začíná klubat ze svých zimních skořápek a mi se zapalují lýtka, uši i některé další tělesné součástky. Důsledky tohoto jevu jsou bezpochyby velmi bohulibé, následky však mimo jiné obnášejí, že se nedokážu soustředit k sepsání jakéhokoli smysluplného duchovně a/nebo fyzicky obšťastňujícího elaborátu za účelem nepravidelně pravidelného obhospodaření Neviditelného čerta. A tak jsem ze svého archivu vyhrabal jednu kraťounkou úvahu, kterou vám předkládám s nadějí, že vás obveselí alespoň z deseti procent jako elaboráty, které píšu, když nemám zapálená lýtka, uši a některé další tělesné součástky.
Lucifer
Když tak sleduju buranské a nekompetentní chování nejbohatších lidí v této zemi, napadá mne, že ne každý dokáže být tím správným boháčem. Když někomu kouká sláma z bot, tak mu bude koukat, i kdyby si ji nechal pozlatit. Bohatí lidé mají jistě v naší společnosti nezastupitelné místo, ale být boháčem, mít hromadu peněz a majetku, to není jen tak. Chudý člověk, pokud se zrovna nesrotí do masy, je prakticky neškodný, ale boháč může nadělat tolik dobrého jako zlého. Bohatství totiž není machrovat s melounem v kešeni zpitý jak carský důstojník, bohatství je závazek. Je to veliká zodpovědnost a ne každý ji unese.
Dovoluji si proto navrhnout udělat z toho profesi, živnost, na kterou je třeba vystudovat patřičnou vysokou školu, aby se potenciální boháč naučil, kterak se svým bohatstvím zacházet, aby to bylo k všeobecnému užitku a nedělal ostudu. Navrhuji zřídit Vysokou školu bohatých – VŠB. Už zkratka napovídá, že by se ani nemusela stavět škola nová, stačí přeškolit pedagogy na Vysoké škole báňské. Rubat uhlí nebo prachy vyjde zhruba na stejno, jen ty rukavice jsou v druhém případě jemnější. Každý absolvent VŠB, který by obhájil doktorskou práci na téma „Jak být užitečným boháčem“, by dostal titul DrB (doktor boháč, slangově drban) a mohl by nastoupit do praxe.
Na úvod jeho bohulibé činnosti by mu byl přiznán určitý základní kapitál, na který by se složili daňoví poplatníci, což koneckonců tak jako tak dělají už dnes, a který by se mohl rok od roku zvyšovat či snižovat, podle toho, kterak by si doktor boháč vedl. Každým rokem by totiž náš vystudovaný boháč musel předstoupit před atestační komisi, která by zhodnotila jeho činnost na základě deníčku, který by si pečlivě vedl, výpisu z bankovních kont, verbálních či fyzických projevů na společenských akcích, sponzorských darů, charitativní činnosti atd. Nejúspěšnější boháči by pak mohli habilitovat a přednášet na VŠB nebo jezdit po světě a zdobit svojí přítomností významné kulturní či politické mítinky apod.
Ďjó, prachy!
04.03.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3