Suchý rohlík versus mastný sendvič

rubrika: Pel-mel


Po náročném pondělním výcviku pod kontrolou Velkého Bratra se pokusím středobod pracovního týdne otěhotnět něčím relaxovanějším. Jedním legračním střípkem ze svých každodenních těžebních zážitků, k čemuž si neodpustím venkoncem připojit závažné poučení, plus něco navíc. Je to taková oddechovka, abyste se po pondělním základu těžkého nákladu postačili poněkud zrestaurovat, než přijde ten příští. Víkend zařídí Stella, přepokládám, že ještě oddechovějším způsobem. V neděli bychom si mohli pustit třeba i dechovku, abyste další pondělí vystačili s dechem. Pondělky totiž budou přitvrzovat muziku (Stouni či Sabati jsou či vlastně budou proti tomu slabým lektvarem). Možná vypustím Druhý svátek vánoční. Nicméně druhého ledna, až se mi podaří probrat se ze silvestrovské narkózy a novoroční duševní paradentózy, udeřím opět a s ještě hutnějším zbrojním arzenálem.

 

Lucifer


Nastoupil jsem do metrového vagónu, usedl na sedadlo kolmo ke směru jízdy a na protějších sedadlech zaznamenal dvě maminky s děvčátky (jedno děvčátko na jednu maminku). Nejspíš se vracely odněkud ze Sibiře, čemuž odpovídalo jejich oblečení, jež silně odporovalo zhruba deseti stupňům nad nulou tady. Velmi roztomilá podívaná, ale od dalšího kochání jsem upustil, jelikož se k mé pozornosti hlásila knížka věnující se podivuhodným manévrům Velkého Bratra.

 

Začetl jsem se do knížky zcela závažným způsobem, když tu jsem byl vyrušen jakýmisi zvláštními činorodými zvuky. Zvednu zrak, a co nevidím. Maminky rozbalují holčičkám suché rohlíky a ty se do nich chutě zakusují, přičemž radostně s plnými ústy šveholí a takticky (si) mění místa. Na podlaze vagónu roste hromádka drobků. Nedalo mi to, a tak jsem se maminek zeptal, jestli sebou mají lopatku se smetáčkem. Nic neříkaly, ale jedna se těsně před vystoupením pokusila nějaké ty drobky z podlahy sesbírat s pomocí papírového kapesníku. Zůstalo půl hromádky drobků. Abych nevypadal jako přílišný mentor, otočil jsem se na vedle sedící paní a řekl, že šlo naštěstí jen o suché rohlíky. Když jsem otáčel svoji hlavu zpět, uviděl jsem, jak na místa, kde seděly maminky s děvčátky, usedají dva týpci zakusující se do mastných sendvičů.

 

Musel jsem se hluboce zamyslet a dospěl k tomuhle:

 

Hodné, distingované, kulturně a kultivovaně vyspělé maminky, které jsou ochotny se o své dcerušky velmi pečlivě starat, se dostanou do téměř patové situace, jelikož se ukázalo, že cesta metrem je příliš dlouhá na to, by to dcerky o hladu vydržely. Maminky věděly, že jediná možnost, jak zabezpečit přežití svých dcer, je porušit přepravní podmínky i elementární pravidla slušnosti. Ve svých batůžcích měly uskladněné bohatě mastné sendviče, ale přesto šly do kompromisu, aby zachránily své dcerky a co nejméně porušily ona pravidla, takže vytáhly z batůžků první záchrany suché rohlíky. Jelikož jsem jejich statečný a obětavý výkon ocenil pouze v podobě štiplavé poznámky o smetáčku a lopatce, přišel trest v podobě mastných sendvičů. Jako kyselá okurka na nestravitelném dortíku pejska a kočičky si ke mně po přestupu do druhého vlaku přisedla mladice zakusující se do obrovitánské čokoládové tyčinky.

 

Poučení závažné: Radši si na nic nestěžujte, protože může následovat něco, proti čemu to, na co si stěžujete, je procházkou růžovým sadem.

 

Poučení méně závažné: Pokud si přece jenom chcete na něco stěžovat, doporučuji odkýblovat se do nejbližší železniční lampárny v podobě parní lokomotivy – tedy pod parou. Následnou duševní paradentózu hravě zvládnete malíčkem levé zadní nohy.

 

Poučení zcela nezávažné: Tak dlouho do lesa voláte, až se dovoláte do Bohnic.

 

Plus něco navíc:

 

Bylo asi osm či deset stupňů nad nulou, když jsem se v neděli vydal navštívit nedalekou nákupní Galerii. Krátce před odchodem jsem zkontroloval na internetu radarové snímky a zaznamenal, že nad mojí hlavou právě přešla velmi drobná dešťová přeháňka. Když jsem vyšel ven, tak nad hlavou jsem měl modré nebe, jen na západě se ještě něco mračilo. A pak jsem pod tou modrou oblohou potkal staršího pána s deštníkem. Nic než setrvačnost.

 

Před nákupní Galerií jsem spatřil dlouhosrstého jezevčíka v kabátku s šálou a čepicí. Koukal se na mě velmi oddaně, a kdybych mu navlékl sibiřský kožich plus skafandr, tak by se na mě koukal bezpochyby ještě oddaněji. Vlastník této psí hračky byl bezpochyby též velmi hodný, distingovaný, kulturně a kultivovaně vyspělý a jesenickým vlekařům, kteří už spustili děla, roztál sníh za statisíce.

 

A dost.

 

Konečně začalo fakt mrznout, takže na mrzouty nehleďte, vše si řádně spočítejte a vánočním nákupům se oddejte, popřípadě jimi přímo otěhotněte.


komentářů: 3         



Komentáře (3)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

5 K "metrolidu"
Starý kocour (neregistrovaný) 01.12.2016, 09:22:51
Metrem jezdím zřídka - v Praze jsem taky zřídka. Ale i tramvají jezdím jen občas - pořád mám funkční nohy. Spousta věcí tam se odehrávajících mě ale irituje. Telefonující existence, o jejich problémech s úporným výtokem z rodidel slyšet nechci, mladí ba i střední, kteří cestují a úporně cosi hledají ve svém elektronickém prkénku, špunty pevně zaražené do uší, mladí "výsadkáři", kteří mají svůj "padák" stále připevněný na zádech a tu a tam jím smetou nějakou stařenku...
Ale to znechucení mě přejde hned, jak vyjdu na čerstvý vzduch. Nežere mě to naštěstí kontinuálně.

4
G (neregistrovaný) 01.12.2016, 02:19:36
https://youtube.com/watch?v=OAQ6KKZEV6k

GVEM

Lucifer
3
Lucifer * 01.12.2016, 01:12:44
Styx - Boat On The River

https://www.youtube.com/watch?v=K9Qs8-BkiLw

Nevinný

«     1     »