Opava

rubrika: Pel-mel


Ukončete nástup, dveře se zavírají.

 

Lucifer


Narodil jsem se v Opavě, bílém městě. Jak jinak než v porodnici a byla tam pouze jedna. Ale pak mě přestěhovali do mého prvního bydliště, do domu, který se narodil ve stejnou dobu, takže jsme spolu začali slavit první rok života. Dům se nachází na rohu ulice Kolářská a Horní náměstí. Když jsem dospíval, dostal jsem k dispozici pokojíček s oknem na Slezské divadlo a šikmo doleva jsem viděl na Hlásku, která však už byla několik staletí starší. Směrem na západ jsem chodil na základní školu a směrem na východ na gympl, který se dnes jmenuje Mendelovo gymnázium. Naproti gymplu byl park kolem Slezského muzea, kam jsme chodili o velké přestávce kouřit.

Jednou v neděli ráno mi otevřenou ventilačkou ulítl kanárek. Zapomněl jsem mu večer zavřít vrátka klícky. Když jsem se probudil, slyšel jsem ho zpívat a pak ho uviděl na ventilačce. Než jsem ji stačil zavřít, ulétl, přistál na střeše Slezského divadla a pokračoval ve zpěvu. Venku bylo krásné ráno, modrá obloha a první máj. Podle prvního máje bylo v té době přejmenováno Horní náměstí na Náměstí prvního máje, a tak se tam vždy započínaly prvomájové průvody. Kanárka začala brzo doprovázet prvomájová kapela. Kam se pak poděl, už jsem se nikdy nedozvěděl.

Na gymplu jsem začal dospívat, vlasy se mi prodloužily a já jsem zaplul do místní bohémy. Vedli jsme hluboce filosofické řeči, poslouchali bigbít, psali básně, scházeli se v hospodě U Bílého koníčka a na Tyršáku, a samozřejmě taky na mejdanech. Opava není tak velká a já jsem měl zakódováno, že musím každou noc skončit ve své posteli. Z kteréhokoli konce města, klidně pěšky a bez ohledu na svůj bujarý stav jsem se v ní vždy probudil. Jednou jsme takhle k ránu kráčeli k domovu s jedním spolužákem a oba měli jen jednu botu. Byla to třídní oslava u jedné spolužačky, my dva jsem uspěli v namlouvání děvčat a zatím, co jsem se jim věnovali, tak nám ostatní schovali po jedné botě do ledničky.

Své rodné město jsem miloval a na gymplu si ho užíval na plné pecky. Bylo však třeba vyrazit do světa a já jsem se odkýbloval na vysokou školu do Brna. Byla to přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, tehdy pojmenované po Janu Evangelistovi Purkyněm čili UJEP. Nejdřív jsem se vracel do svého pokoje každý víkend, potom každý druhý a nakonec jsem strávil v Brně třeba tři týdny vcelku. Brno jsem si také oblíbil a prošlapal skoro každý kout, ale v létě jsem se vracel do Opavy. Po skončení školy jsem se v ní na dva a půl roku zabydlel, protože jsem si nemohl najít jiné vhodné místo, mimo jiné také proto, že jsem neměl dokončenou jednu státnici. Po krátké zastávce v podobě pomocného dělníka na vlakovém nádraží a poštovního úředníka u telegrafní a listovní přepážky jsem zakotvil v jednom počítačovém centru jako programátor. No a ke konci osmdesátých let jsem si našel místo v Praze a stal se ze mě Pražák.

A tím bych svoji letmou vzpomínku na Opavu, kterou si ve svém srdci stále hýčkám, ukončil a dveře se zavírají.

 


komentářů: 1         



Komentáře (1)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
1
Lucifer 25.10.2010, 00:24:21
Musím se přiznat, že mě k napsání úvodníku inspiroval sobotní koncert Nohavici v noci na ČT2, kdy jsem tu píseň slyšel poprvé ]Usmívající se

«     1     »