Čertí velikonoční pomlázka – finální

rubrika: Pel-mel


Ve své Čertí velikonoční pomlázce věnované Velkému pátku, kdy se každý rok najde nějaký Kristus, kterého ukřižují, jsem si neurvale lascivním způsobem zahrával s ženským pozadím. Stejně tak neurvalá reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Počíhala si na mě v pondělí, tedy v onom mrskacím dni, jenž s Kristem má společného asi tolik jako voda s vodkou – a místo abych zmrskal alespoň jednu ženštinu, byl jsem zmrskán sám.

 

Lucifer


V neděli kolem půlnoci bylo vše v pořádku. Šlapalo to podle předem určeného plánu. V pondělí kolem poledne, když jsem se těžce vzdychaje vyhrabal ze svého ložního kanafasu, to ještě šlo. Jenže až do chvíle, než jsem se rozhodl zprovoznit svůj domácí notebook. V tomto okamžiku jsem začal pociťovat něco mnohem horšího než velikonočně vymrskávané ženštiny. Pojďme však na to popořádku.

 

V plánu těchto Velikonoc jsem měl mimo jiné zaznamenáno přesazení třech až čtyř kytek. Dvě až tři trůní na chodbě našeho bytového komplexu v zoufale malých květináčích z minulého století, klátí se jako třtiny ve větru, ačkoli na chodbě vítr povětšinou nepřebývá, kolem nich květináče již dávno odumřelých rostlin, a to vše na jakémsi zahnívajícím stolečku. Každou sobotu je jdu zalít a jinak si jich už více nevšímám. Dvě rostliny to kupodivu vstřícně přežívají, i když malé a zahnívající květináče se zdají, že už toho mají léta dost, jedna, takový mrňousek v tom nejmenším květináči, to zkouší alespoň se třemi či čtyřmi lístky. Poslední, tu největší a nejbláznivější, jsem odtamtud přesunul na nějaký čas do svého obýváku, kde spím, a vložil do skleněné vázy. Ten nějaký čas trvá už asi dva roky, bláznivá kytka se furt rozrůstá a stačí ji čistá voda z vodovodu. Dost dobře to nechápu, ale funguje to. Stačí jednou v sobotu do její vázy dolít vodu. Ostatní živiny jsou nejspíš nejen v té vodovodní vodě, která asi nebude až tak čistá, ale i ve vzduchu. Třeba kouř z mých dutinkových cigaret nebo můj ovíněný dech.

 

A tak jsem se rozhodl, že svým kytkám nadělím velikonoční pomlázku v podobě jejich přesazení do čistě nových květináčů zaplněných kvalitním a čistě novým zeminovým substrátem, k čemuž jsem potřeboval nový květinový stolek. Vyrazil jsem tudíž v neděli, kdy mělo dojít ke vzkříšení jednoho z těch Kristů, do terénu s úmyslem, že svůj úmysl splním za každou cenu, i kdyby z nebe ledové trakaře padaly. V poslední době se takto naviguji. Když něco chci, jdu za tím jako megatunový buldozer.

 

V butovické Galerii jsem zvládl zemní substrát, květináče však k mání byly pouze umělohmotné, což bych si svým kytkám nedovolil předložit. Prolítl jsem obchůdkem firmy JYSK, jež má v merku bytové doplňky, ale, jak se ukáže později, byl jsem nepozorný. Stoleček a květináče mi stále chyběly. Tak metrem na Lužiny. Hliněné květináče v kytkovém obchůdku k mání. Skvělé. Ještě ten stoleček. Květináče jsem dovalil do svého bytu a vyrazil na sever do Möbelixu a XXXLutzu. Bylo mi už dost horko, takže v košili s krátký rukávem, abych nemusel potom ždímat spodky. Tak obrovské prodejny s bytovým zařízením a normální květinový stoleček ani náhodou. Chtěl jsem sebrat jeden menší konferenční, ale čekání na obsluhu vypadalo na řádku hodin, tak jsem to zabalil. Směr Zličín. Něco jsem tam objevil, ale zhruba totéž. Začal jsem upadat na mysli, když mě napadlo, že bych se mohl vrátit do JYSKu v butovické Galérii. Metrem, jak jinak. Což jsem učinil.

 

Přilétl jsem zpět do JYSKu a v tom trysku jsem pochopil, že před nějakou tou hodinou jsem minul jednu jeho část. Nábytkovou. Nikdo není dokonalý. Teď už jsem ji neminul. Našel jsem si v jenom regále jakýsi dvoupoličkový stoleček z dřevěných tyček, sundal ho z regálu a i s cedulkou zavlekl k pokladně. Obsluha byla nesmírně milá, ale trvala na tom, že stoleček z regálu je jenom výstavní, prodejní mi zabalený přinesou ze skladu. Celkem rozumné, ale je třeba pochopit, že v této prodejně jsem zatím nekupoval nic, co bych si nemohl odnést z regálu či z věšáku. Takže mi donesli krabici se složeným stolečkem a já ho radostně odvlekl v podpaždí domů. A jelikož jsem toho měl už plné zuby, tak jsem jeho rozbalení a kytek přesazení nechal na pondělí.

 

A to byla chyba.

 

Na rozdíl od křesťanských Velikonoc s Velkým pátkem a nedělním zmrtvýchvstání bylo pondělí, jakási mrskací lidová zábava, jediným svátkem, kdy všechny větší prodejny byly zavřeny. JYSK i Electro World. A to bylo důležité.

 

V pondělí v poledne jsem si pustil notebook, ale nefungoval vnější disk, kde mám nejdůležitější data. Začal jsem zkoumat, co se děje a zjistil, že adaptér disku nefunguje. Před hlavní krabičkou adaptéru byly odhaleny pokroucené drátky, a když jsem je zkoumal, tak jsem pochopil, že některé by asi neměly být v kontaktu. Viděl jsem to velmi černě a začal kout plán B, kterak se z nezpřístupnění nejdůležitějších dat vypořádat. Napadlo mě, že vyrazím do nejbližšího Electro Worldu zakoupit nový adaptér, ale pak na mě dopadlo zjištění, že dnes je ten největší mrskací svátek. Když jsem se z toho vzpamatoval, podařilo se mi ten adaptér zprovoznit. Dostal jsem se zpět do správného varu a vyrazil sestavit květinový stolek a zprovoznit kytky.

 

Když jsem ten stolek z krabice vybalil, byla jedna část rozlámaná, což mi chvíli trvalo, než jsem to jako naivka pochopil. Květinový stolek prostě nešel sestavit a aktuální reklamace byla nemožná, jelikož JYSK měl zrovna mrskací závěr. A já koneckonců též. Kdyby se mi podařilo odvléci ten sestavený z regálu, ušetřil bych spoustu času, ale možná bych nebyl tak fyzicky vytrénovaný.

 

Zmrskaný jsem nakonec ulehl ke spánku a v úterý před obědem se mi podařila reklamace květinového stolku. S tím rozmláceným jsem nejprve běžel do JYSKu v butovické Galerii, a potom zpět s krabicí s něčím, co prý rozlámané ještě není. A potom do práce. Již rozmlácený.

 

Velikonoce byly fakt fajn.

 


komentářů: 6         



Komentáře (6)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
6
Lucifer * 21.04.2017, 01:47:56
Wabi Daněk - Show Jana Krause 19. 11. 2014

https://www.youtube.com/watch?v=Mv5BpOHB5VU

Stella
5
Stella 19.04.2017, 17:41:18
Raději o genetice, mimozemšťanech...¨


Lucifer
4
Lucifer * 19.04.2017, 14:39:25
Nebylo. Kytky miluji. Obzvláště ty dvounohý. Zalejvám je podle potřeby. Ne jejich, ale mý. Jim to však povětšinou stačí. A když ne, tak je přesadím do jinýho květináče. S vyplazeným jazykem

3
Tahiti (neregistrovaný) 19.04.2017, 14:28:56
Z toho celého jsem v největším úžasu z toho, že pěstuješ jakousi kytku. To mi hlava nebere. V současné době rozdávám svoje kvalitně opečovávané kytky, páč jich mám moc.Nechceš nějakou? Ale musel bys změnit systém zalejvání. V zimě jednou za tři dny, v létě obden. Jináč by to nešlo. A to by na tebe asi bylo moc! Co?

Lucifer
2
Lucifer * 19.04.2017, 12:53:31
Nový stolek ještě není rozbalený. To překvápko si nechám na sobotu. I s kytkami. V nových květináčích se jim na novém stolku jistě bude nově dařit. Já teď musím stírat rosu na kolejích...

https://www.youtube.com/watch?v=WsO8xOgsDrE

... už je zase ráno Úžasný

Stella
1
Stella 19.04.2017, 09:14:23
Dobrodružství všedního života ve sváteční době, nástrahy vědcova putování za možností přesadit dekorativní zeleň.
Lucifere, znáš katerpilar?
Usmívající se
Už nový stolek stojí? Květy bují?

«     1     »