Piotr Rawicz: Krev nebe

rubrika: Pel-mel


„A o tom se nikde nepíše! A proč se o tom nepíše?“ Slyším co chvíli, když někdo narazí na něco pro něj překvapivého. Místo aby dotyčný řekl: “O tom jsem neslyšel, protože zásadně neposlouchám,“ nebo „O tom jsem nikdy nečetl, protože nečtu.“ Velký údiv vyvolávají i fakta o druhé světové válce, nehledě na tisíce knih s touto tematikou. Nejspíš její hrůzy překryly nové informace o nových válkách. Zevšedněly – vzdálené hrůzy i vzdálené války. Starší generace vyrostly na čerstvé paměti masakrů a na válečných dokumentech. Mladší pokolení si pochopitelně užívá toho, co nabízí mírová epizoda. Ale jsou země, kde se jizvy stále nemohou zacelit. Tak těžká, tak krvavá, tak devastující byla válka na jejich území. Strašlivě zkoušené Polsko dalo světu mnoho spisovatelů, kteří přinášejí osobní svědectví. Neuvěřitelně spletitý byl např. osud Slawomira Rawicze. Autor se stejným příjmením, Piotr Rawicz, napsal svůj válečný román „Krev nebe“ francouzsky a vystavěl jej v úplně jiném duchu než tradiční příběh. Právě to, že jeho obraz doby je jiný než realistický, vedlo k mnoha diskusím o oprávněnosti podobného přístupu.

 

Stella


Piotr Rawicz, židovský autor pocházející z Ukrajiny, utekl na počátku války do Polska, kde byl ovšem chycen a deportován do Osvětimi. Poslední rok války strávil v lágru v Litoměřicích. Roku 1947 emigroval do Francie. Zkušenosti ze svého pokusu skrýt židovský původ využil v románu Krev nebe. Rafinovaně v něm střídá úvahové pasáže a filozofické básně s vyprávěním z deníku Borise, Žida, který vypadá jako příslušník čisté rasy. Kniha tak vyznívá jako dílo, které se neomezuje na holokaust, ale jako dílo o věcech obecnějších, až nadpozemských. Navozuje dojem, že „vše jedno jest“. A vše je marné.

 

Přestože nejde o tradiční chronologicky vyprávěný příběh, kniha obsahuje mnoho konkrétního o životní tragédii jednotlivce i národa. V současnosti je pro nás těžko představitelný dobový věcný přístup k blížící se vlastní smrti, násilné smrti, která byla za války v Polsku všední záležitostí. Smrt byla v každém okamžiku na dosah ruky, byla něčím očekávaným. Přijde – jenom ještě dát do pořádku to a ono. Absurdita pilné práce v nemocnici, péče o pacienty do poslední chvíle, přestože také oni vědí, že za pár hodin bude po všem. Absurdita až grotesknost v společensky korektním, velmi zdvořilém vystupování sadistických německých vrahů. Jako by všichni hráli společnou hru: My víme, že vy musíte, říkají jedni. Je nám líto, ale – říkají druzí.

 

Kruté výjevy jsou zpravidla předloženy nenápadně, také nečekaně, a bez komentáře. Nejsou ale tím, v čem by si autor liboval. Jenom nám krásně připomínají, že to, co sledujeme ve světě dnes, zde bylo vždycky. A kam jsi za ta civilizovaná staletí pokročil, člověče? Až ironický odstup, konstatování: tak se prostě věci mají. Takový je pohled P. Rawicze – novináře. Trochu cynismu, katarze žádná. Minimum emocí, nanejvýš vztek. Ne nadarmo se tu často objevuje motiv zažloutlého sucha a prázdnoty, v níž chybí i samotné tlení.

 

A tak je každý z nás

jen více či méně chatrným

pohřebním vozem

průsvitným a téměř prázdným.

 

Jak jinak nezešílet?

 

Následující úryvky jsou voleny tak, aby vystihly základní atmosféru knihy, ale neprozradily dějovou linku.

 

Piotr Rawicz:

 

Chtěl bych přirovnat život k číšníkovi v kavárně, k číšníkovi, který pomalu obsluhuje na terase, kde otevírám svůj příběh tak, jako se otevírá obchod. Život zůstává stát, opřený o kterýkoli stůl. Není úplně plešatý ani úplně vlasatý. Několik nesmělých ostrůvků na škaredé hlavě... Servíruje nápoje v rytmu, který neladí s rytmem pijanů, a nápoje nejsou ani horké, ani ledové, jsou nahořklé i nasládlé, mírně zakalené, ale neznepokojivé... Vyhledává důstojnost a slouží jí, a přitom ví, že důstojnost neexistuje. Je bledý a zemře. Pokračujte v rozvíjení mého přirovnání sami, prosím. Ještě jsem je nevyčerpal, ale už mě nebaví.

 

... Otevřel jsem tedy tento příběh, jako se otevírá obchod. Obdélník. Je tu pult i regály. Čerstvá malba. Prázdno... jako harmonika. Dá se zmáčknout a roztáhnout.

 

... Podle čeho se pozná lidská bytost, homo sapiens? Podle toho, že i kdyby se hodně snažil, nedokázal by sám době plivnout do obličeje...

 

Lidé se vůbec nesnažili odvrátit nevyhnutelné, ale snažili se vyřídit poslední záležitosti, zrušit aktivity, které je poutaly k jejich starému životu. Představte si potápějící se loď. Její kapitán to ví a dělá si pořádek v knihovně. Toto přirovnání není vyčerpávající, ale není daleko od pravdy. Jako buňky plazmy pod mikroskopem tvořili lidé nové a nové skupinky. Prodávaly se zlaté rubly, bonbony, kyanid a cigarety. Bývalý lékárník, plešatý obchodník s jedem, s mírným a ztraceným pohledem polohlasem vychvaloval své zboží: Mám výtečnou kolekci! Tahle pilulka uspí jako ukolébavka! Tahle působí jako blesk. Je vědecky ověřená. Trvá to jen tři vteřiny. A tohle je speciální směs. Nazval jsem ji dortík. Je sladká jako medové koláčky, které chystala moje babička na svátek Purim. Kdo máte rádi své děti, dejte jim ochutnat tuhle lahůdku...

 

V každém okamžiku se to, co považujeme za život, mění v minulost. Je snad život pevné těleso? Je minulost tekutina? Má se běh času považovat za přeměnu pevného skupenství na tekuté? Nyní už vím. Jedná se o něco jiného. Na stará kolena jsem se to díky našim přátelům – vojákům dozvěděl. A příliš pozdě. Ale tak jako tak dám za pravdu vašemu kapitánovi H... Je potřeba zničit jedno i druhé, minulost i budoucnost, a spojit je do jediné přítomnosti. A to se teď děje... Vesmír je jako ošetřovatelka, která rozdmýchala naše vášně a teď je utišuje. Ale je to ošetřovatelka – pohroma. Kde jsou moje rubly? A moje brambory?

 

Čas je vozidlo

jedoucí do černé díry

čas je komentář

nic neokomentuje

čas je skalpel...

 

Trávím docela dost času u popelnic. To, co se i v této bídné době vyhazuje jako „nepotřebné“, všechny ty zbytky a odpadky vede intenzivní život, svůj vlastní život. Připadá mi to symbolické, VYSOCE symbolické. Není náhodou i sám Vesmír s tou čubkou Věčností odpadem něčeho, co pochopitelně neexistuje? A navrchu sedí Bůh jako obrovský šváb, co usnul na sluníčku. O čem se tak může zdát Bohu?... Pro všechny případy jsem začal skládat hymnu. Státní hymnu popelnic.

 

Často mě napadá, že celý vesmír... je jen zadkem hysterické kočky, která se honí za svým ocasem.

 

Slova, všechna slova lidské řeči jedno po druhém vadnou, ztrácejí sílu nést význam. A pak slézají jako suchá hadí kůže. Všechny významy se vypařují. Ale to je jejich „normální stav“. Člověk oněmí.

 

Literární proces je už z definice špinavost. A ještě víc svými základními prvky: proces, proces, tenhle pojem je jako každodenně omílaná cesta úředníka trpícího hemeroidy z domova do kanceláře. Literatura: anti-důstojnost povýšená na systém, na pouhé pravidlo chování.

 

Milujte se navzájem – takové ponaučení hodné vesnického starosty mohl vydat leda jejich hubený a bezkrevný Bůh. Když bráníš soucitu, začne být mdlý – je horší než nejhorší krutost. Kdyby se mne osudy vašeho světa týkaly, dal bych vám jiné přikázání, to moje: zamilujte se, zoufale se navzájem zamilujte! Kdyby to bylo potřeba, buďte sodomity a lesbami... Ať se každý pozvedne do jediné výše hodné mého Boha: ke zločinu z vášně, k sebevraždě z vášně...

 

Sebevrazi tvoří na onom světě elitní klub. Ale co má podniknout ten, jehož odpuzuje rovným dílem život i smrt...

 

Prostor bučí, prostor vříská, prostor nadskakuje

čas vrže

(a krev jeho mění se v rez)

Bůh je jinde

plazma trpí, jeho utrpení je zelené

okamžiky se rojí

natahují se – jako hadi

voda chrčí

pád vody se zabývá metafyzikou

geometrie chraptí

můj náhrobek

tančí

za zvuku

tympánu.

„Světová náboženství“

si hrají na schovávanou

falešní hráči platí

cash

V hotelu Vesmíru beze hvězd

(Je to opravdu hotel

bez – hvězdný.)

Kde žijeme

jsou tóny falešné

ale ne tolik

jako Kosmos.

 

Vesmíre přezrálý jako lehká holka

hlásejme, ó hmyzové, věčný mír

mezi sektami

mezi hůrkami (a děrami)

a ať nás mír dožene k smrti.

 

Prchám zpět

před svou vlastní tváří...

 

Piotr Rawicz ukončil svůj život dobrovolně, roku 1982. Unaven setrvačností.

 

Krev nebe vyšla poprvé ve Francii v roce1961. U nás byla vydána letos.

 

Zdroj: Rawicz, Piotr: Krev nebe, RUBATO, Praha 2017


komentářů: 24         



Komentáře (24)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Stella
25
Stella 07.10.2017, 11:14:18
24
To napětí může vyústit do událostí připomenutých ve výchozím textu...

24 Pro Zuzanu (i ostatní).
Starý kocour (neregistrovaný) 07.10.2017, 00:10:15
Vůbec se mi Zuzano nelíbí, co jste napsala. Protože máte PRAVDU. Bohužel.

Tady "na východě" to máme lehčí jen o to, že tu jsou problémy jen s jednu menšinu (Cikáni) a nejsou celoplošné, jen lokální. Ghetta ale máme taky. Kromě rozměrů jsou vlastně stejná jako ta černošská a jihoamerická v USA.
A fůry "neziskovek", které jsou pevně přisáty ke státnímu cecku a nikdo s tím nic nechce dělat, protože oni (neziskovky) umí velmi nahlas křičet a mají spoustu neo-komunistických kamarádů ve sdělovacích prostředcích, kteří by ten křik mohli amplifikovat. Politici se bojí skandálu, bojí se o své prebendy - židle. Jsou tak vlastně v defenzivě.

Lidé, přesto že se z 90% zabývají seriály, Facebookem a YouTube místo, aby používali mozek, ten strach z reality u politiků přece jen vnímají. Jejich "presumptivní nástupci" ten rozpor mezi politickými prohlášeními věrchušky a činy rádi odhalují a zveřejňují. Razí si tím cestu k budoucímu vládnutí. Pak ovšem budou stejní vládci, jako ti dnešní. "Nejsme jako oni!"
To je zdrojem onoho napětí o kterém píšu.

Koukám, že jsme se od recenze knížky dostali dost daleko. Asi bych toho měl nechat, než mě Lucifer odtud vykáže.

Zítra mám dost práce, před pár minutami mi odbila na mobilu půlnoc - takže Dobrou...

23
Zuzana (neregistrovaný) 06.10.2017, 17:57:01
Zuckerberg..

22
Zuzana (neregistrovaný) 06.10.2017, 15:34:03
Lidi v CR vydelavaji asi 65% toho, co plati na zapade. Pitom CR neni a nikdy nebyla vychodni Evropa do niz se ji zapad snaci (za vsim hledej penize) snazi nacpat a ona si to kupodivu necha libit.
A nemusi. Zrovna mi v teto veci poslal nekdo zajimavy article.

Ale k televizi a poklesle zabave: je to tu stejne, odkud k Vam prichazeji porady jako vymenene manzelky?. Tady se za penize manzele hadaji v TV pro obveseleni senzacectiveho davu.
I \'komunisticke\' serialy byly inspirovany a temer okopirovany tady. A lidi na to hledeli do tupa, pekli a posilali na fiktivni tel. svatby cukrovi a tesili na pokracovani.
Tady serialovi herci jsou prislusnici kazde (skoro kazde) rodiny.
Lidi byli syceni cizim pribehy odjakziva, meni se jen prostredky, ktere se k tomu pouzivali. Ucelem je, aby zapomneli na osud svuj vlastni. :) Porad ale je moznost vyberu - uz jsem to psala vcera.

St. Kocoure, sam jste napsal, ze (vetsina) lidi jsou, dejme tomu, jednodussi. Filosofie manipulantu je tato: dejme jim, co zadaji a smejme se na ceste do banky. Chleb a hry, oni proziji zivot a a ani si nevsimnou, ze jim utekl. Odvraceni lidi od skutecnych problemu a vlastniho premysleni spociva na aplikaci teto \'kultury\', na nedostatku vzdelanosti, domaci i skolni vychovy a zamenovani hodnot - to jsem mela uvest na prvnim miste. Ale - ve svobodne spolecnosti se nechceme vracet k cenzure ( I kdyz i tady existuje, vcetne (nekde) podivneho vykladu dejin a prekrucovani nekterych skutecnosti). Ani zbrane si tady lidi nenechaji vzit, jakkoliv se situace horsi. je to, na cem Amerika vznikla, stoji a pada...Nechteji si nechat vzit svobodu branit se v pripade napadeni, prinejmensm...

Ale zaroven, prumerny clovek preferuje, aby mu zivot organizoval nekdo jiny. Proto takovy uspech treba Facebooku, Zuckerman se smeje na cele kolo. A uz uvazuje o kandidature na prezidenta.

Follow the money!!!

21 Jasně Světlonoši.
Starý kocour (neregistrovaný) 06.10.2017, 11:54:27
Na Východě by nás taky nic veselého nečekalo. Jenže tvrdím, že nás obdivovatelé Západu zahánějí svou nadřazeností a poručníkováním zahánějí na ten Východ. Spousta lidí čekala něco jiného. A nebyli to naivové a věděli, že uzavření se do svých hranic by k ničemu dobrému nevedlo ani po hospodářské, ani po politické stránce.
Východu jsme si užili dost. Západu už taky a stále si užíváme. Jde o to najít v sobě dostatek sebedůvěry. Ne lidé, ti ji v nemalé míře mají, ale politici. Začínáme být placené děvky.
Jednoznačně platí "Koho chleba jíš, toho píseň zpívej!" Stačí mi poslouchat změny názorů u lidí, kteří se dostali do bruselských mocenských orgánů. Někdy je ta změna názorů téměř na úrovni vlastizrady. Za prachy pane, za prachy.

To, že je někde dráž a někde levněji nezpochybňuji, pracoval jsem svého času v Rakousku i v Polsku. Ale to s tím, na co poukazuji nemá celkem nic polečného.

Nicméně i Rakušáci si mě víc vážili než jiných, protože jsem si nevařil polívky v hotelovém pokoji, ale chodil jsem normálně na obědy do restaurace. I to je součást "národní" hrdosti.

[;>D

Lucifer
20
Lucifer * 06.10.2017, 11:33:48
Starý kocoure, řekl bych, že je to příliš jednostranný pohled. Je třeba se na to podívat i z druhé strany. Tunelování státní pokladny, rozprodej českých podniků za babku do rukou západních firem, nový úsek dálnice za několika násobně vyšší cenu a delší čas než třeba v Německu atp. Srovnej si třeba průměrný příjem v ČR a v Německu:

http://jdem.cz/dgkqc8

A teď si představ, že za tohoto stavu i v době, kdy ČNB uměle devalvovala korunu, se vyplatilo zajet do Německa nakoupit kvalitnější potraviny za téměř stejnou a někdy i nižší cenu.

Západ je samozřejmě též zkorumpovaný a všelijak podobně deformovaný, jenže naše společenskopolitická situace je ještě o kus cesty dál směrem k diktátorskému a oligarchickému Rusku. Nadvláda pomatených neomarxistů v institucích EU je nicméně velmi nepříjemná a destruktivní. A navíc není vyloučeno, že tomuhle rozklad EU někdo zvenčí napomáhá.

18 Nejsem sám, kdo to cítí...

17 Pro Zuzanu:
Starý kocour (neregistrovaný) 06.10.2017, 10:21:34
Jenom pro pořádek:

Znám docela přesně znění smluv z pořadů \"Superstar\" a \"Prostřeno\". Bavil jsem se s lidmi, kteří se o účast ucházeli. Smlouvy jsou sice finančně hodně zajímavé, zato nesmírně ponižující a smluvní pokuty likvidační. Nechápu jak může někdo něco takového podepsat. Ale peníze jsou peníze, že. A lákavá možnost se na chvilku zviditelnit, stát se \"slavným\".*
A mnozí lidé se na ty pořady dívají stejně nadšeně, jako se dívali ve středověku na mučení provinilců před popravou. Ano, je to jejich svobodná volba.
Nicméně sledovanost klesá, tvůrci proto zkoušejí \"přitvrdit\".

K TV: Nevypínám TV. Já ji totiž nezapínám. [;>)

A zda bude hůř? Bude, schyluje se k nové změně společenských zvyklostí. Napětí se se zvyšuje. Komunismus nás začíná dohánět od Západu, kde lidé nemají ty zkušenosti, které máme my, \"podlidé\" z východního bloku**. Příliš dlouho tu nebyla válka, máme se materiálně docela dobře - na rozdíl od třetího světa.

Naštěstí já už na to koukat nebudu muset.

*/ Stejně absurdní situace, jako když se některé ženy provokativně obléknou, (výstřihy po pás, sukně po rozkrok, obří silikonová ňadra atd.) a pak si stěžují, že na ně muži \"vilně civí\". Proč ale to všechno ty ženy dělají?
Proto docela chápu (ale neomlouvám!!)! imigranty, kteří se chovají k našim ženám stejně jako u nich doma. Nemají zažitá naše pravidla nebo je vůbec odmítají respektovat.

**/ Kromě jiné kvality potravin, nižších mezd a sociálních výhod pracovníků ve stejném podniku a pozici u nás a na Západě jsou to hlavně prohlášení pánů Západních politiků. Francouzský president na adresu V4: \"Propásli jste právě příležitost mlčet!\" a podobné výroky. Diví se snad někdo, že se lidé začínají od Západu odtahovat? Putin takové řeči nevede...

Stella
16
Stella 06.10.2017, 10:00:34
Já doufám, že líp bude. Že jde jen o pověstné vychýlení kyvadla. I bulvár a prodejnost se přejí.
Kouzlo jedinečného, obyčejného příběhu přece nemůže pominout.
Nevím proč, ale nějak nemám trpělivost vydržet u většiny filmů, ani u povídavé knížky, zhola zbytečné.

Kromě zjevných psychopatů (povětšině - oni si je schválně pro pořad vybírají), kteří jdou do Výměny manželek, je přece patologie i v těch, kdo pořad natáčejí. Baví je to? Mají svou práci za smysluplnou?
Novináři v Blesku jsou obyčejnými pasáky a hyenami
číhajícími na kořist. Vyplatí se to: v trafice bývá po ránu vysoký sloupec výtisků, před polednem mizí.

15
St. Kocour píše, že se dívá jen na to, co stojí za dívání. Ale informováni jsme totiž o všem, protože informace o náplni bulváru jdou všudypřítomné,
i kdyby jen formou reklamy. Někdy uprostřed zpráv!
Zdravý selský rozum...

15
Zuzana (neregistrovaný) 06.10.2017, 04:17:25
Ale svoboda je i v tom, nechat si zaneradit svoje pocity, svoji intimitu a nechat se zlakat na porady, kterymi pohrdame. Soukromy zivot na prodej je vsude, konzumenti to zadaji, maji to mit a business se vesela toci..Ale chcete to zakazat a naridit, kdo ma co tocit a na co divat?
Jedine reseni je vybrat si, co nam vyhovuje a dobre je, ze tu svobodu mame. Vy nemate ve vasi televizi porady o vede, historii, prirode, cestovani svetem atp? Ja pokud se vubec divam na TV, jsou to 'public TV stations", kde kvalitni porady jsou, vcetne tech o umeni..ale i kvalitni filmy, vcetne dobrych detektivek. atd..

. V pripadech nablblych poradu o vymene manzelek atp..duvera zneuzita neni..tam se k tomu lidi propujcuji svobodne a dobrovolne..

Mate-li moznost v dobe Velkeho Bratra aspon tu TV vypnout a jit do lesa, kde (nozna) nebudete nikym sledovani, kde vas stomy neprasknou, budete-li jim septat sva tajemstvi, pak jeste neni uplne zle.

Jen aby nebylo hur... :)

«     1    2  3   »