Atavistická

rubrika: Pel-mel


Se zájmem sleduji, jak čím dál rychleji narůstající možnosti moderních technologií způsobují stejnou měrou narůstající devastaci rozumových schopností běžného člověka, běžného uživatele výdobytků inflační vědeckotechnické revoluce. Použil jsem přídomek „inflační“, jelikož mi tento proces připomíná inflační teorii zabudovanou do soudobého standardního kosmologického modelu v zájmu jeho věrohodnosti. Tato teorie tvrdí, že na úsvitu našeho vesmíru, těsně po tzv. Velkém třesku, kdy vše jakoby z ničeho (bez prostoru a času) začalo, došlo k obrovské expanzi nově narozeného vesmírného dítěte dopované jakýmsi tajemným prostoročasovým zdrojem bleskově doplňujícím původní velkotřeskové zrníčko obrovským návdavkem další hmoty a energie.

 

Lucifer


Pokud máte pocit, že jsem v perexu započal další ze svých psychiatrických, parapsychologických, patafyzických a podobně všelijak jinak obhospodařených literárních sezení, musím vás zklamat. Nic takového jsem neměl v úmyslu. Naznačil jsem pouze to, čím se zabývá současná kosmologie, která si vybudovala jakýsi model, jenž občas vykazuje naprosté úchylky od empiricky zjištěného stavu. Kosmologové nemají na práci nic jiného, než tento model neustále záplatovat nejrůznějšími z prstu vycucanými konstrukty, jako třeba temnou hmotou či temnou energií. Zajímavé je, že jak inflační expanze, tak temná hmota či temná energie nebyly dosud žádným dostatečně věrohodným měřením či pozorováním dokázány, ačkoli některé z těchto pokusů se tak tváří, ale dříve či později se tak tvářit přestanou.

 

První věta v perexu (to je úvod nahoře proloženě) však naznačuje, že jsem tuto úvahu chtěl směrovat někam úplně jinam. Jenže ono srovnání s některými aktivitami teoretických fyziků, ale i jiných vědátorů, se mi samo nabízelo, ačkoli chápu, že se v něm nachází určité nesrovnalosti. Podstata je však stejná. Lidé dokáží neuvěřitelným způsobem zakořenit v něčem, co už měli dávno překonat. Když začnete budovat nějakou stavbu, nějakou konstrukci, nějaký model, a ono se vám to furt v tom či onom místě bortí, nemá smysl to do nekonečna záplatovat. Neříkám vylepšovat a zdokonalovat něco, co má sice jakési mouchy, ale jinak je to funkčně nadějné, ale umanutě kamuflovat ad hoc vyprodukovanými záplatami něco, co je od samého počátku navrženo špatně. Člověk nezatížený atavistickými pudy by na tu evidentní špatnost přišel velmi rychle, nepovedenou konstrukci zbořil a na čisté louce se snažil postavit něco věrohodnějšího.

 

U vědy se jedná jen o jakýsi kolorit a týká se většinou určitého počtu teoretiků, po nichž praktická aplikace až tak moc nevyžaduje. V aplikovaných vědách se s tímto přístupem prosadit nedá. Kupříkladu standardní kvantový model nám pomohl praktickým způsobem vyprodukovat moderní elektrotechnické prostředky. Bez této vědecké teorie bychom dnes neměli kupříkladu ty úžasné počítače, které dokáží efektivně obhospodařovat další potřebné technologie, jakož nám i umožňují hromadně prezentovat naše atavistické bláboly na internetu a nechat se podobně tak atavisticky oblbovat zpravodajskými weby, jejichž účelem je v nás ten atavismus co nejefektivněji probouzet k aktivitě.

 

Jen krátce ještě k tomu standardnímu kvantovému modelu. Prakticky funguje skvěle, na rozdíl třeba od teorie strun v podobě supersymetrie, která záplatuje ještě úpornějším způsobem než soudobá kosmologie. Pokud však zamíříme k interpretacím některých kvantových konstrukcí, začneme se též bořit do bažin, které připomínají záplaty oněch dosud nefunkčních teorií, což nás ale nijak zvlášť trápit nemusí. Představa, že jakákoli částice se může pravděpodobnostním způsobem rozpliznout po celém vesmíru, anebo že když se na ni podíváme, tak ona to bude vědět již s předstihem a zachová se jako přistižena při činu čili úplně jinak, než kdyby ji nepozoroval nikdo, nic, ani Bůh, je sice filosoficky velmi zábavná, ale praktickým důsledkům této teorie nijak neublíží.

 

Když se zájmem sleduji chování běžných členů lidského kmene využívajících vědeckotechnické vymoženosti, začínají mi mnozí tito tvorové připomínat chaoticky poletující hmyz. Jediným rozdílem je, že mají neuvěřitelně větší mozek, ale pokud se týká jeho obsahu a všeho dalšího, už skoro žádného rozdílu neshledávám. Ve stínu dosud největší vědeckotechnické revoluce probíhá retrospektivní aktivace atavismu směřující až na nejnižší biologickou úroveň. Možná se z hmyzu časem staneme prvoky a v evolučním žebříčku nás nahradí umělá inteligence. S umělým atavismem.

 


komentářů: 3         



Komentáře (3)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Stella
3
Stella 10.11.2017, 17:37:23
Jak se psávalo kdysi: Slovo do vlastních řad.
Kritika dětinského lpění na originální teorii, která je moje, je moje! Viz také nedávný článek o nevědomí ve vědě.
Cenný je druhý odstavec a závěr. K nadějnému vrcholu, pak sešup a jsme, kde jsme byli.
(Dobře vypointováno!)

A třeba to tak má být? Zkusili jste si to, milánkové, tak šup s vámi zpět a, mravenci, jste na řadě.

Kromě většího mozku je tady ještě jeden rozdíl:
ten hmyz nepoletuje chaoticky, to se nám, chvástavým, jenom tak zdá.


2
Zuzana (neregistrovaný) 10.11.2017, 14:23:28
( K poslednimu odstavci): Jde asi o miru a rovnovahu. Technika by nemela predhanet lidske moznosti drzet krok.
Vyjadrila to jedna rozzlobena Americanka: " Mame chytre telephony, ale blbe lidi". ;


1
Starý kocour (neregistrovaný) 10.11.2017, 01:07:27
Prostě lidi začínají s podporou vyspělé techniky blbnout. Nedalo by se takto to zkrátit? [;>))

O teoriích:
Některé jsou spletité jako prvotní modely planet, Slunce a Země, když jsme ještě nebyli ochotni připustit heliocentrickou soustavu a vymýšlelo se, jak vysvětlit ty divné pohyby planet kolem nás. Když se ovšem dosadilo do středu Slunce, náhle se vše zázračně zjednodušilo a vysvětlilo.

Nelíbí se mi teorie strun a nějak nevěřím na temnou hmotu a energii. Myslím, že vysvětlení bude nakonec nesmírně prosté.

Když se objevil pojem "černá díra" a dumal jsem jak drží pohromadě galaxie, napadlo mě, že v každé "nekulové" galaxii by mohla sedět jedna černá díra. Už se to potvrzuje. Takže zase řád, něco co se lidem líbí.

«     1     »