Tajemný kout

rubrika: Pel-mel


Škoda, že panelákové děti nemají příležitost poznat, co obnáší taková půda s tajemnými kouty. O stodole nebo o pořádném sklepě nemluvě. Starý dům je blízký a důvěrně známý, ale někde hluboko pod postýlkou se schovávají děsy a přinášejí do snů studenou lepkavou hrůzu. Vždyť i dospělý chodí do sklepa nerad. Jen když musí dojít pro brambory, vyhrabat mrkev uloženou v písku nebo přinést uhlí. Ale na půdě čekají staré sváteční šaty, dopisy a pohlednice z dob a zemí, které snad ani nebyly. Pro dětskou fantazii i objevitelské přehrabování - prostě krása! Na půdě je také blíž ke světlu, slunce se dere zaprášeným střešním okýnkem a v létě se tam krásně našlapuje po vyhřátých prknech.

 

Stella


Strach na půdě je trochu jiný než strach ve sklepě. Půda má sice tmavých koutů víc, než kolik má rohů, ale její kouty lákají k prozkoumání a neodrazují jako zamčená sklepní skříň. Vůně půdního prachu nevadí tolik, jako pach sklepní vlhkosti. Kdoví, co všechno se ukrývá tam dole, tak blízko těžké hlíny. Na nebe člověk vidí, do země nikoli. Skříň s kostlivcem může stát sice také v ložnici či na chodbě, ale že se bude nacházet právě ve sklepě, je mnohem pravděpodobnější. Tam přece jen tak někdo namátkou její dvířka neotevře.

 

Jak praví podobná úsloví různých národů, kostlivce ve skříni mívají, pokud vím, ještě Angličani, ale mnozí ostrované ukládají kostry raději do kredence nebo do přístěnku pod schody. Labužničtí Francouzi ukrývají mrtvoly. Do skříní uklízejí mrtvá těla také Němci, ale protože na rozdíl od Francouzů nejsou líní, zaběhnou s nimi, světe div se, opět do sklepa! K dokonalosti tento schraňovací zvyk přivedli někteří Rakušané, např. jeden inženýr elektrotechnik ve sklepě poskytl azyl i živým.

 

Skříňoví kostlivci různých etap světové historie se schovávají v archivech opředených pověstmi o jejich nedostupných tajemstvích. Osobně bych moc ráda nakoukla do archivu vatikánského. Kdo a kdy dostane příležitost podívat se, co všechno ukrývá? Kdo jsou ti vyvolení s právem znát? Kdo určí čas, kdy také archivům nejrůznějších institucí skončí doba hájení dokladů o etnických čistkách, o atentátech, o tajných smlouvách? I kdyby nakonec vyšlo najevo, že František Josef I. nechodil inkognito mezi chudé, jak se traduje, ale naopak se scházel ve sklepě vídeňské pivnice s třemi mimozemšťankami, které později stály za vyzrazením technologií vládě Spojených států, bude to ještě někoho zajímat? Čas odnese důležitost i třaskavost událostí, protože potřebuje prostor pro další a další skladování toho, co sám sklidil, zavařil, vyudil, nasušil. Ošmirgluje pikantnost konkrétních skandálů, protože – většina z nich přešla do legend a ty jsou zajímavější. Takovou legendou se stal i konec korunního prince Rudolfa. Právě písemnosti spojené s jeho koncem mají být střežené ve Vatikánu. Nahlédneme-li do kteréhokoli jeho životopisu – je vůbec ještě co tajit?

 

Co bylo kdysi skandálem pro jedno století, spíše pro jednu dynastii, zredukovalo by se dnes na jednu z mnoha večerních zpráv. (Pokud jde o vlastní Rudolfovu životní cestu, je dobré ji znát kvůli srovnání, kde byla Evropa historicky docela nedávno, viz např. oslavy jeho narození...)

 

Pomyslného kostlivce schováváme každý. Ale každý kostlivec tvořil kdysi opěrný aparát živého těla. A kosti přežijí i miliony let. Tady žádná dvířka nepomůžou. Jenom se taková skříň neotevírá před návštěvou a slušná návštěva se neptá, co je uvnitř. Zdvořilosti je tak učiněno zadost. Ale tomu ostatnímu? Jako by nebylo... Ještě by mohlo něco vypadnout. A uklízet to pak bude kdo? Náš idol musí zůstat bez poskvrny, protože, jak jinak bychom mohli žít?

 

Skříňovým kostlivcům se daří ve tmě. Jejich příbytkům se daří v temných koutech. V době bujícího minimalismu mnoho temných koutů nezbývá, jak se ukazuje při všeobecném předhazování, předkládání a odhalování duší i těl. (Ba, ani nenarozené děťátko už nemá právo na intimitu nejintimnější. Ba, ani rodička není „v koutě“.)

 

Tady mě máte, dělejte si se mnou, co chcete. Nic netajím. Potměšilost života nás ale jednoho dne chytne za límec: Koukej! Tady v tom tmavém koutě, kam potichu odkopáváš svou zbabělost, už jí máš tolik, že ti vypučela nová komora, ani jsi nepostřehl, jak se klube. Nebo jsi vážně myslel, že svoje strachy jen tak přehodíš na nějakého řvouna? Zkus se sám vymáchat v odpovědnosti. A bez aviváže.


komentářů: 9         



Komentáře (9)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Stella
10
Stella 05.12.2017, 21:12:00
Všem děkuji za pěkné komentáře k povídání, které mělo původně být úplně o něčem jiném. To se už tak stává.
Tajemných koutů jsem moc nenašla, ale jiných zážitků jsem si domů přinesla hromadu.
Tahiti, děkuji za povzbudivá slova.
Až tě přejde vztek na vrtošivý PC, zkus se podělit ještě jednou. Však víš proč.

Realisto St. Kocoure, já ráda vzpomínám na ten pocit při pohledu do kukátka - jak ono se jmenuje?
Znásobené barevné obrazy, zrcátko, ve skutečnosti
pár korálků. A zjevily se jiné prostory. Hloubky!!
Dobrý obraz to umí také.
Kaleidoskop vyhmatávající něco skrytého. Existuje to, nebo to není?

9
Tahiti (neregistrovaný) 30.11.2017, 11:45:30
Milá Stello, tak jsem ti tady včera napsala sáhodlouhý příspěvek o svém kostlivci ve skříni a ihned po odkliknutí se můj počítač rozhodnul, že to tedy posílat nebude, vypadnul Seznam a Firefox mi neustále hodiny a hodiny hlásil, že je úplně kaput, má totální zácpu a nehodlá mi sloužit už ani náhodou. Nevím, čím jsem ho tak naštvala. Fakt ale je, že do rána se zase vzpamatoval. Je jak ženská v klimakteriu. Mám já tohleto zapotřebí?

Vím, že zrovna v tuhle chvíli je ti to ganzegál, koukni na datum a hodinu - moji hídací andělé ale jsou tam u tebe a sdělují mi každu chvíli, jak se ti vede.Skříňové kostlivce tedy upozaďuju, čas a nálada na ně bude jistě jindy.
Opatruj se a napsala jsi nám to moc hezky! Proč to neděláš častěji? Copak sis už dávno nevšimla, že všude kolem leží náměty?

Takže, můj milý náměte, drž se. Nic jiného ti nezbývá. V některých chvílích života je člověk na všechno úplně sám. Na to je třeba trénovat průběžně. Ahoj Zamilovaný S vyplazeným jazykem

8 Poněkud OT - mimo mísu.
Starý kocour (neregistrovaný) 30.11.2017, 00:38:53
Víte přátelé, po odžití několika desítek let se člověk změní z idealisty na realistu. A mění se pořád - protože to, co považoval za čisté se ukazuje jako poskvrněné.
Takže Zuzaně nemůžu slíbit, že už další spodky nebudu registrovat. To, že s tím nemohu prakticky vůbec nic udělat je věc druhá.
Můj problém je, že docela bezpečně poznávám lež. Říká se jí všelijak, ale je to pořád lež. Nijak zvlášť mě to nepohoršuje - divadlo, film nebo rádio jsou instituce, které "lžou" už svým principem přetváření reality. Liší se to jenom tím, že ta lež je domluvená s konzumentem: divákem, posluchačem. čtenářem. A protože znám postupy (dramatické, herecké, technické), jak se to dělá, jsem občas jako ten naivní Andersenův chlapeček z pohádky Císařovy nové šaty.
Nicméně moje krédo je, že lidé jsou principiálně dobří. Aspoň většina. Ale - člověk se může snadno zmýlit a pak je třeba mít sílu si to přiznat. Nežít v bludu. Nebýt, jak říká Zuzana, Kašpárkem, hercem, který odříkává svůj text proto, aby se nelišil. Aby měl klid.

Každý dojde klidu. Až umře. Mrkající

7
Zuzana (neregistrovaný) 29.11.2017, 16:37:37
A dulezite:

Clanek je (imho) jako vzdycky dobry, zvlaste "potmesilost zivota co nas jednoho dne chytne za limec", "vymachani se ve vlastni odovednosti" a hlavne bez "avivaze". ;) Radeji s octem ;)

6
Z. (neregistrovaný) 29.11.2017, 14:38:00
.Oprava: mela jsem napsat totalitni generace.

5
Zuzana (neregistrovaný) 29.11.2017, 13:52:24
Nejsem az takovy skeptik, spis mam z toho prislovecne vanoce.
IMHO - postotalitni generace nedospela. Uvrtala se v risi pohadek, hradu a zamku, princezen a kasparku. Ti posledni se stali z nich samotnych. ;)

Z princezen a princu uz ponekud povyrostli ( ve skutenosti zmensili se, kdyz cloveka stoji kazdou desitku po tricitce jeden cely centimeter vysky;), takze spravnejsi by by bylo rict, ze z romantickeho veku odrostli ;).

Ne vsak mentalne.:) STK je cestnou vyjimkou se zachovalymi ocima - ty povlikacky vidi. Jen by mel davit majzlika, aby je nevidel i tam, kde nejsou. ;)

Pri techto chmurnych;) myslenkach svych vidim ja fiktivni cestu do Jilji spis jako cestu do pr....
Ale protoze jsem spis optimista, berte to jako cisty humor bez vtipu.

Mela jsem na mysli skutecnou kritiku, ale - i kdyz moudrost nepatri k mym nejsilnejsim prednostem - neudelam to. ;)


4 Jsem přízemní cynik
Starý kocour (neregistrovaný) 29.11.2017, 10:03:58
Nehledám tajemné kouty, protože tam většinou jen nalézám pokálené podvlékačky. Nebo jen nejasnou zprávu o nich.

A pohádky o tajemstvích bývají na jedno brdo. Hlavně zaujmout (pod)průměrného čtenáře, posluchače, diváka. Vydělat trochu peněz nebo si užít svou čtvrthodinku mediální slávy.

V politice je to ještě horší. Tam mnozí hledají presumptivní potřísněné spodky ostatních, aby se odpoutala pozornost od těch jejich.

Vzpomínám na úsloví "Čistému vše čisté!" a říkám si, že pěstujeme jeho dokonalou negaci.


Stella
3
Stella 29.11.2017, 05:27:11
Díky, jdu hledat tajemné kouty. Ahoj

Lucifer
2 Pro Stellu
Lucifer * 28.11.2017, 23:10:14
Ong Namo Guru Dev Namo

This mantra is used for “tuning in” to the divine flow and self-knowledge within each of us, and linking us to Yogi Bhajan and the Golden Chain of teachers. It is chanted at least three times at the start of each Kundalini Yoga class.

https://www.youtube.com/watch?v=c1XCS0g6J4A

The rain is pouring down
Like all the souls you sent here
Coming to this earth
To find healing

Mother earth takes in the rain
Like your heart takes my voice
Let us free each other
With our prayers, with our voice

And I'm coming home
And I'm coming

Ong namo guru dev namo
Ong namo guru dev namo

Oh, my beloved
Kindness of the heart
Breath of life
I bow to you

Divine teacher
Beloved friend
I bow to you
Again and again

Lotus sitting on the water
Beyond time and space
This is your way
This is your grace

Ong namo guru dev namo
Ong namo guru dev namo

Nevinný

«     1     »