Lucifer
02.01.2018, 20:57:41K přiloženému snímku:
Pořízen byl v místech, které ještě patří do Jinonic, ačkoli Jinonice jsou už hodně daleko. Téhle části se říká Nová ves, která patří pod správu Prahy 13, na rozdíl od zbytku Jinonic, které jsou součástí Prahy 5. Pokud si ten snímek rozkliknete, uvidíte v pozadí budovy Nových Butovic, uprostřed se skví „Sluneční dům“ na Slunečním náměstí, u něhož bydlím. Další část Jinonic, nová, je za těmito budovami a patří do Prahy 5. Nové Butovice jsou tak ze tří stran obklopeny Jinonicemi. Za zídkou, kde se skví lampa s onou cedulí (Pozor! Chodci ve vozovce), je ulice, která vede do Velké Ohrady, jež už je v Praze 13 a není tak daleko.
Že budu mít na snímku i tu ceduli, jsem vůbec neplánoval. Naopak, opomněl jsem ji vyfotit z druhé strany. Cedule je totiž na chodníku, který o pár metrů dále zcela blokovalo zaparkované auto. Škoda, že mi tenhle rozkošný snímek unikl. Na druhou stranu snímek s cedulí za zdí a hromadou kamení před zdí, či vlastně naopak, se projevil jako neplánovaný vtípek.
Na procházce, kterou jsem započal někdy kolem druhé hodiny odpolední sestupem z Nových Butovic k Prokopskému potoku směrem k Nové vsi, jsem potkával četné skupinky novoročních pěšáků, v nichž povětšinou dominovali starší lidé. Když jsem křivolakou uličkou K jihu sestoupil až úplně dolů, nalezl jsem se na rozcestí, které dobře znám. Jedna cesta vede Prokopským údolím, druhá Novou vsí zase nahoru. Vydal jsem se nahoru směrem k Velké Ohradě, jelikož jsem chtěl učinit lokální okruh, dál do Prahy (Hlupočepy, Smíchov …) se mi nechtělo.
Když jsem šplhal ulicí K Opatřilce, narazil jsem záhy na skupinu starších žen hustě rozptýlených po celé šířce vozovky. Před nimi kráčela skupina starších mužů, z nichž ten nevýřečnější se opíral o hůl. Starší dámy si však též pěkně povídaly, ale blokovaly moji rychlejší chůzi. Tak jsem za nimi začal kličkovat, hledaje škvíru k průsaku. Jedna z nich si toho poměrně rychle všimla a všichni jsme se zasmáli. Předbíhal jsem je ještě několikrát, jelikož jsem se tu a tam zastavoval a fotil. U výše zmíněné cedule jsem je upozornil na její souvztažnost s autem zaparkovaným o kus dál na chodníku. Opět jsme se zasmáli, ale já zapomněl sejmout snímek.
Okruh jsem přes Velkou Ohradu a Lužiny zhruba za dvě hodiny zdárně ukončil a cítil se neskonale osvěžen.