Vysoustružit lidskou duši (K likvidaci knižních fondů v 50. letech 20. století)

rubrika: Pel-mel


Ještě žijí pamětníci, kteří se nachomýtli k poválečné likvidaci fondů klášterních a zámeckých knihoven. (Doporučuji: K pohybu knižních konfiskátů po roce 1945). Někde se „ten papír“ vyhazoval z okna, jinde nadšení brigádníci nakládali balíky knih na vozy, aby se kulturní paměť stala odpadem, který bude spočívat na dvorech a ve skladištích. Tam knihy vyčkávaly, až soudruzi rozhodnou o jejich dalším osudu. Např. jen na nádvoří kadaňského kláštera bylo takto složeno 8 vagonů knih. Za pasivního přihlížení důvěřivých (nebo dezorientovaných) občanů. Absurdnost situace vystihl Bohumil Hrabal v Příliš hlučné samotě: hlavní hrdina, jenž se ocitá ve společnosti opravdových velikánů filozofie a písemnictví, propadá pocitu neskutečna. On, člověk nicotný, likviduje díla géniů! Něco takového je přece možné jen ve snu!

 

Stella


Jenomže sen to byl příliš reálný a naše dějiny ho dobře znají. Nejen „lítý jezuita“ Koniáš usiloval o zničení zdroje duchovní nákazy, veden přesvědčením o spáse duší. Také za osvíceného Josefa II. se likvidovaly klášterní knihovny. Mladý František Hek (F. L. Věk) vozil knihy tatínkovi na kornouty do krámu… Knihy se veřejně pálily ve fašistickém Německu, v duchu prorockých slov H. Heina o pálení lidí, jemuž předchází pálení knih. Myšlenky mohou být nebezpečné a mohou ohrozit trůn. Libri prohibiti tak nejsou nic nového. Cenzuru je totiž možné chápat (také) jako symbolickou očistu od minulého. Zároveň je cenzura formou regulace i formou sociální praxe mezi institucemi různého řádu.

 

Velmi dobře si významu osvěty byli vědomi komunisté, kteří po převratu v roce 1948 účinně využili faktu, že od roku 1919 u nás musela být v každé obci knihovna. Knihovníci bývali lidé s rozhledem a většinou svou práci nechápali jako pouhé půjčování knih. Koncem 40. let dvacátého století ale mnohé z nich strhla vidina krásných zítřků k tomu, že pomáhali vytvářet seznamy závadné literatury. Podobné seznamy by totiž nikdy nesestavili sami pracovníci Ústavu dějin KSČ, jimž tento úkol náležel. Nápomocni jim byli také nakladatelští redaktoři a autoři lektorských posudků.

 

Jaká byla východiska při určování „závadných“ knih? Vycházelo se z představy knihy jako zbraně, která člověka buď kultivuje, nebo kazí. Knihovny jako rezervoár kolektivní paměti tedy mají moc formovat čtenáře. Spisovatelé a knihovníci pak opracovávají („soustruží“) nového člověka v duchu stalinského, že spisovatelé jsou inženýry lidských duší. A proto novému člověku škodí např. četba detektivek. Neboť detektivka je „Slovanům cizí“ a deformuje osobnost. Je to zplodina nakladatelského kapitalismu. Dětskou psychiku zase ničí klasické pohádky, protože zřídkakdy nabízejí kladné vzory. (Podle vůdčí osobnosti kulturní politiky, Jaroslava Freye.)

 

O významu, jaký nový režim přikládal literatuře, svědčí i to, že už 28. února 1948, bezprostředně po převratu, přešly knihovny ze správy ministerstva školství pod správu ministerstva informací. Knihovna měla u dospělých čtenářů nahrazovat působení školy. V duchu hesla, že kniha musí za čtenářem, se rozbíhaly akce jako Tuchlovické hnutí (obcházení domácností s nabídkami knih), soutěže jako Fučíkův odznak nebo společná předčítání. Tyto akce spojoval jeden důležitý rys: plánování. Přesné určení, co se bude číst. Nové mravní výchově pak měly dopomoci i nově vznikající závodní knihovny.

 

Aby se knihovny mohly stát alternativními vzdělávacími institucemi, jež budou získávat bojovníky za lepší budoucnost, bylo nezbytné ustavit cenzurní knihovnický systém. Hlavní správa tiskového dohledu vydala Seznam nepřátelské, závadné, zastaralé a nežádoucí literatury. Nejprve bylo zapotřebí zlikvidovat knihy dobrodružné, milostné, okultistické, antisemitské a erotické.

 

Největší vlna vyřazování probíhala od roku 1949 do roku 1953. (Druhá vlna proběhla roku r. 1972. Tajné seznamy se knihovníkům diktovaly do zvláštních sešitů, vyřazené knihy se musely uložit v zapečetěných balících na skryté místo… Tzv. protistátní tiskoviny mohly být uskladněny jen v SK ČSR nebo v Ústavu marxismu-leninismu. (Viz Zpráva o činnosti KNAV v roce 2002.)

 

První seznam (1950-52) „nacistické, protistátní, protisovětské a jiné brakové literatury“ měl 72 stran. Celé dílo autora bylo vyřazeno ve 208 případech. U prověrek fondů v padesátých letech byli přítomni: politicky vyspělí občané, tajemník MNV, správce osvětové besedy, knihovník, učitel, někde i sovětský poradce. Protože bylo nutné fyzicky vyřadit nejméně 27 milionů knih, organizovaly se o prázdninách sběry – svozy. Balíky se organizovaně shromažďovaly v obvodových nákupnách starého papíru, potom šly buď do stoupy, nebo do velikých skladišť, v nichž ovšem knihy plesnivěly. V době politického uvolnění tak už nebyly k použití. V polovině 60. let se znovu dostalo do oběhu pouhých 3 046 knih…

 

Příklady autorů s uvedením důvodů k vyřazení na základě cenzurního indexu z roku 1954 (dovršení knihovnické linie cenzury lidových knihoven):

 

A. Christie, brak. GSimenon, brak. A. CDoyle, brak. D. Sayersová, brak. E. Vachek, úniková četba, brak. L. Klíma (Svět jako vědomí a nic), brak. U. Sinclair, autorův postoj k táboru míru. E. Hemingway, kosmopolitická literatura. A. Huxley, dráždivá, úpadková a bezvýchodná literatura imperialistického světa. H. G. Wells, závadné. J. Steinbeck, obrat k formalismu. S. Lewis, neprůbojná, buržoazní, slabá autorova práce. B. MacDonald, brak. J. Dos Passos, autorův postoj k táboru míru. W. Faulkner, úpadková mravně závadná literatura. R. Kipling, imperialismus. I. Andrić, fašismus. M. Waltari, brak. L. Bromfield, úniková a buržoazně nemorální literatura. A. Achmatovová, překonaný formalismus. I. Bunin, reakční protirevoluční emigrantská literatura. M. A. Bulgakov, emigrantský, protibolševický brak. M. M. Zoščenko, netvořivá kritika. G. Duhamel, literatura s tendencí reakčního světového názoru, D. Du Maurier, líbivá úniková literatura, C. Flammarion, okultismus. J. Sartre, existencionalismus. A. Jarry, formalismus. Guth-Jarkovský, řeší měšťácké problémy. L. Novomeský, nepřítel republiky. J. Nižnánsky, brak. Ideologické důvody uváděny u Machara, Durycha, Čepa, Demla, Renče, Dyka, Kopty, Langera, Vrby

 

Kniha Petra Šámala Soustružníci lidských duší uvádí úplné seznamy knih určených k vyřazení. Politické hledisko je při výběru knih na první pohled zřejmé. Dvě generace tak byly ošizeny o bohatství myšlenek a forem a místo nich dostávaly jednotvárný ideologický balast. Ze seznamů je ale také patrné, že se v knihovnách vždy nacházelo mnoho laciného čtiva, skutečného braku. Při vší „tekutosti“ pojmu vkus se dá zbytečným nákupům nekvalitní literatury předejít. Pořád ještě platí, že knihovna je osvětovou institucí a knihovník by se měl dobře orientovat v tom, co pro zvídavého čtenáře vybírá. Kniha svou moc neztrácí ani dnes, a bude mít ještě větší sílu, až se nová doba přesytí jinými informačními zdroji.

 

Zdroj: Šámal, Petr: Soustružníci lidských duší (Lidové knihovny a jejich cenzura na počátku padesátých let 20. století s edicí seznamů zakázaných knih), Academia, Praha 2017


komentářů: 17         



Komentáře (17)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

17
Gogo (neregistrovaný) 14.04.2019, 22:41:04
...a páč se lefy zas zblaznili, šňafou po pár klidných dnech/nocích jak diví, až se jeden diví, že je to baví,(>hodinu)- lišky, jezefci, jiná rasa narušitelských canisů?, nevím, zjistit ve tmňe nemožné, tak ještě pár postřehů, co my tak bleskli v šišce...

Páral naposled(ode mne)

Modří versus červení.
Né nepodobno dnešním "lepšolidem" z kaváren kontra ruční budovatelé kapitalismu...
...a i též můj život se odehrával v intencích tohoto románu: viz mé cv, po vojně nástup do chemičky (nejmodern.ch.provoz ve vých.evr.řízený v té dobje compy,ibm, voestalpin), románek s laborantkou, byt za úvazek, svatba, vyhoření, rozvod...
Takoví sme byli...
Den za dnem totéž...
Touha po zmňeně...
Etc., etc., každý zná a zažil, imo, škoda mudrování...

Písk, ráno za chvíli, ozvu se, pokud reakce...ale nepřemáhej se Mlčící

16
Z. (neregistrovaný) 14.04.2019, 22:37:36
Dobre, dekuji za info, proto jsem se ptala. Neznala jsem datum prvniho vydani, bylo to sice na pocatku normalizace, ale psano pred a v 69 mozno jeste takovou vec vydat.

Dale jiz kolaboroval a Slovnik spisovatelu s tim ma co delat jen v tom, ze ho bud nezverejnil, nebo si to Paral sam nepral, nechtel mit problemy.
Zadne Pismo svate. V Torontu vychazeli ti, kteri byli doma zakazani. Je fakt, ze maji velkou zasluhu na tom, ze kvalitni ceska literatura vychazela aspon nekde. Nepisu, ze 'nekteri nemohli svobodne psat co chteli', nemohl to delat nikdo, kdo s rezimem nekolaboroval. Psat mohli, ale nevychazeli, hotovo.



15
Gogo (neregistrovaný) 14.04.2019, 21:49:20
No dyť to tam máš b on w, 1 vydání 69!
Jen sem to ftom fofernim ajfru, aby neutekly elshrrrejmofsky myšléénky trocha zjednodušil následnou zmínkou o "předvstupu", páč z toho automatycky vyplývà, že koncept a samotné sestavení tak obsáhlého díla nutně znamenalo genezi díla před 8/68!!!, chápeš?
Tak jaká normoška?
Žádná soudružka.
Krom jedinného okamžiku, porady snámňestky, tam ve filmu(ale ani v knize) nepadne slovo soudruh, či cokoliv o politice...
Ale už dost, si zaháklá na svém torontu, škvoreckého seznam je písmo svaté, nemá cenu Tě přesvjedčovat Nevinný
Mňej se...
A to jak píšeš o tom, že někteří nemohli svobodně psát, co chtěli, je nabíledni, neznám režim, ani ten dnešní, kde by to bylo stopro umožněno, vem dnes cenzůru fb, inst, tw a dalších...
Tady se jednalo o pracovní zařazení, ne o svobodu slova, zaručeném ústavou...

Vyraž na vzduch a zkus na párala zapomenout, jů?
I w btf trip tU, bb

14 Gogo
Zuzana (neregistrovaný) 14.04.2019, 19:41:09
Mne zajímá rok napsání a prvního vydání. Lze mi najít vše krom toho, viz výš.
Jinak 0 hádat se nemíním, jistě je, že Páral ty ústecké chemický a poměry v
nich a mezi lidma má odpozorované detailně a jeho knížky mají koncept. V
menších obměnách se to pořád opakuje a to nevadí..napsala jsem vedle, že možná
mám vůči o normalizační éře a vydávání Parala jako snad jediného dobrého českého
spisovatele předsudky, možná pomvsimnuto?

".. nadaný a o uplatnění usilující, to neměl snadný, pokut neměl předek vnadný(3+ S vyplazeným jazykem ), nebo neměl aspoń na dobrých pozicích kámoše a znamé…"

No a o to jde. Ono bylo nadanych dost a nekteri daleko nadanejsi nez technokraticky a veskrze pragmaticky Paral, presto mohli jen supliku, znami neznami..( Posledni odstavec uz do dikakritickeho blazince neposilam, jedu ven... Jo, jeste ze byla aspon ta Plecharna ;))). Úžasný


13
Gogo (neregistrovaný) 14.04.2019, 19:33:59
Konečně s optykou na frňáku, můžu psát zas romány, doteť sem hačal v mé taverničce, na postpenzijní véče, dnes karbonáre 9,49€ i s amstelem alkless, jatečný též za mého dozoru po jídle, píšu mírně rozlámán, neb velký hybatel nanebesích spustil motyku, a já při přenášení baterky k nabíječce(nechal sem fčera po příjezdu za deště rozsvícená tlumená, a zjistil to až večer)sebou zas říznul, "hodil záda", na rozbahněné D149, a narazil si pozadí, a - pozor zmňena, LEVÝ loket o jedinný šutr v okruhu 10m, opět dokrvava...a kostrč do bolava, 14,9kg to přežila bez újmy na zdraví, a tak sem qečeru moh vyrazit na svůj tradiční raut...
Dobrá správa pro Stellu, sprava i sleva, desinfekce betadinem, zítra magrez, ňákej rtg je pod mou rozlišovací schopnost...
Ale ta kost i trč bolí jak čert, to zas bude noc...
Asi si začnu psát deníček" den, kdy sem sebou neříz", to bude slávy... S vyplazeným jazykem
Ále qěci : kauza páral
Ta kniha byla vydána, pokud sis nefšimla v r.69, tzn.přetfstupem, a týká se života lidu dělného v 60's.
Nejzábavnější zábavou v těch letech, ale i o něco později, v soc 50 odsťínech šedi, bylo s kym si to rozdat...
Možná i dnes, nemám s pozice svého vjeku freš ňůs, nevím...
Na čemž je filmová linka vpotstatě, díky zdravé prostatě, založena.
Dále bytový problém, k masivní, i když panelákové výstavbje začlo docházet až v druhé půlce 60', do toho času bída z nouzí, pokut rodina nechtěla bydlet v pohraničí, po odsunu...
A lecgdo pro střechu nathlavou udělal lecos...
Na to nato navazuje i další problém tehdejší doby, karijéra(s následným vyhořením a nástupu čekajících na svou příležitost), kdo si nechtěl zadat s režimem, ten, ač nadaný a o uplatnění usilující, to neměl snadný, pokut neměl předek vnadný(3+ S vyplazeným jazykem ), nebo neměl aspoń na dobrých pozicích kámoše a znamé...
A o tom ten film(aka kniha) je předefším...
Dějovou linku v knize navíc prolíná ona mnohého skličující "každostejnodennost", kterou známe fšichni...

Dlouhý, končim, pá, a dej|nedej názor(opravený! Smějící se

GN, písk

12
Gogo (neregistrovaný) 14.04.2019, 18:27:33
Normalizační?
Možná mírně poté...
Ale L&K se za toto nemůžou imho považovat...
Viz e.g. toto >

http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/vladimir-paral/milenci-a-vrazi.html#axzz5l3bJTTCE

Těch recenzí je povícero, hledej zmudlo... S vyplazeným jazykem

Bb do trop



11
Gogo (neregistrovaný) 14.04.2019, 17:41:04
Jak to víš, žesemse v kristovje vjeku šťastně rozváděl?...
Mrkající
GE

10
Z. (neregistrovaný) 14.04.2019, 17:23:03
https://www.databazeknih.cz/knihy/katapult-46866

Přidávám 'Katapult', který jsem taky kdysi četla. Kříže středního
věku, v tehdejší době byl str. věk 33 let, teď je neomezen. ;) Ani 'vilný
stařík' Páral se pořád v duši nenachází na zenitem. Úžasný
Ctěte komentáře po odkazem - jak čtenáři různé vnímají přečtené.. Mrkající


9 #3
Zuzana (neregistrovaný) 13.04.2019, 04:29:33
O Párala jsem se v normalizaci nestarala, tam byli imho v tom čase v
médiích i literárním světě do jistě míry kolaboranti všichni, co pro
Husáka tehdy pracovali.

Ale - dostala se mi zpětně do ruky Soukromá vichřice, kterou psal už někdy v
šedesátých. A ta byla (imho) skvělá. Vidím to jako docela součást průlomu do
lepších časů, ( společně s některými dalšími i většími průlomy), které skutečně
přišly, ( ty lepší časy), jen Páral se nějak chudák pos..v kole…
Z toho duvodu asi taky nevyšel ve Slovníku českých spisovatelů v Torontu.


Lucifer
8
Lucifer * 12.04.2019, 22:08:05
Ten film, na který dávám pro jistotu odkaz i tady

Můj strýček Archimedes
https://www.youtube.com/watch?v=XAO0Fc_xbAg

jsem objevil zcela náhodně a docela mě dostal. Donutila nijak zvlášť nemusím a Vetchého jsem až tak moc nesledoval. V tomhle filmu však sehráli své role naprosto skvěle, což mě poněkud překvapilo. Pointa filmu je sice dost tristní, ale zpracování špičkové.

7
Gogo (neregistrovaný) 12.04.2019, 13:11:38
Ještě kratce k stellině[2] >

Zdalipaxi shlédla ten přecedou mi vjenovaný filmík, předefčírem, o řeckých partyzánech, neasimilufšich v česku, a nechápajících ty svinstva vjerchušky?
Zhruba v půlce snímku(imho supr stvárňeném donutilem s vetchým) je na zdi vyvěšen onelajn soudobý transparent ala" kavárníci ke strojům"...
Co mi to jen připomíná?
Možná kódl trčálkojc ví?
Fšimla ses?

Du sijestit, neska psí počas, lije střídavje jak skonve, nebo skýblu, fšichni sme zmoklý slepice, ja konečně po 3týdenním čekání vybral penzi, je veselejc, tágže daunt haryap fó antv. ...
MSF a poopič se, gaučíček čeká i naťe Mrkající

6 Navazuju na svůj komentář 3 a
Věra (neregistrovaný) 12.04.2019, 12:31:29
musím sama sebe pokárat za špatný odhad duše pana Párala.
Je tady poblíž velké rámařství a jeho majitel týdně obměňuje výklad díly různých malířů. Tento týden je tam erotika. Při čekání na tramvaj (krám je u stanice) - je docela hezké prohlídnout si obrazy.
Tak tomu bylo i dnes. Měla jsem kliku, slunce svítilo, tak jsem měla sluneční brýle a mohla jsem bezostyšně a nenápadně sledovat následující výjev.
Před výlohou se krčil pan Páral, je totiž dost vysoký. Detailně sledoval obrovský obraz, který vévodil - je na něm cca 5O obrázků velikosti pohlednice a na každém z nich je dívka-žena v nejrůznějších polohách - sedící či ležící či jinak se válící na pohovce šézlong. Obrázky jsou to ze života a modelka se vůbec nestyděla. Ani pan malíř.
Sledovala jsem výraz diváka - široký úsměv na rtu, jiskry z očí lítaly jako petardy na Silvestra...kdepak, pan spisovatel jiskru v oku neztratil,ač stár, cloumalo to s ním až tak, že čelem málem prorazil sklo výlohy.Bylo vidět, jak si to užívá.Moc jsem mu to přála!Možná si nakonec koupil některý z těch malých obrázků na doma, ale to asi ne, jeho žena vypadá přísně!
Jaro je tady - mlátí to s každým! S vyplazeným jazykem Překvapený

5
Gogo (neregistrovaný) 12.04.2019, 10:10:44
Tak semse soudruzi, právje vrátil do hradu, asi podám demisi, neb jen sem ukojil bříška jatečných a zavřel bránu, otevřela se nebesa a průtrž zahnala fše živé do pelíšků...
A chč a chč... .

Tak dám kdobru taky historku, o tom, že je historie pružná, jak těch 11strun...

Je jaro 68'(sic, před fstupem), a libochovičští skautíci pobíhají od domu k domu s kárkou, a vyprošují si starý papír, časopisy a knihy do sbjeru...
Love na letní tábor jsou potřeba...
Takřka každá domácnost něco poskytne, mnohdy desítky kg, skladbu sbjeru tvoří převážně rudé právo, dětské časopisy a...teď pozor...z dobrých 50 procent váhy - knihy!
A né lecjaké.
Autoři mívají na konci příjmení převážně koncovku -oj, -in, -ov , a nepocházejí z kotlinky!
Co mi v pamňeti utqelo byli to vesmňes klasici, ale ani uljanov, džugašvili s jeho bandou nechybjeli...
Tenkrát jsem si "odkradnul", a uchovával, jako vzácný dokument, jednu jedinou, až do začátku 90's, pak ji střelil, za asi 3 stovky na annonci...
Měla názef"Ruští vynalezci a objevitelé" Překvapený , a to co v ní shromážděno, bylo k pláči i úsmňevu...
Vše co kdy bylo objeveno a vynalezeno na svjetě(rozumňej civilizovaném) nejméně týden předtím objevil, či zkonstruoval Ivan Ivanovič Tělevizenko, kdesi v jurťe v širé stepi S vyplazeným jazykem ...
Neeksistival snat jeden jedinný obor lické činnosti, kde by prvenství nebylo připsáno prostému mužikovi, kdesi za horizontem uralu... Smějící se

Tagže tak, podrobněji na NPND 6/10...
GPHN

Stary kocour
4 Cenzura...
Stary kocour 12.04.2019, 09:44:59
Nejen knihy, ale i magnetofonvé pásky. Pamaytuji, jak se v rádiu zachraňovaly nevhodné záznamy z pražského jara 1968. Po noicích se pilně přetáčelo na nižší rychlost a odnášelo domů. A pěst dělnické třídy opravdu za pár dnů dopadla. Pozdější rekonstrukce ukázala,. že ledacos bylo jinak, než se zdálo v oné době. Tuhle zkušenost jsem použil v roce 1989. Myslím, že by mnozí dnešní byli rádi, kdyby takové záznamy neexistovaly. Ale zatím nejsou tak toxické - dnešní doba s nezvládnutelnou záplavou informací bez zaručené validity by je spolkla.

Ale jak se praví na konci: Všechno pomine. I doba hyperinformační. A slova se budou opět vážit.
Doufejme, že to nebude až po poslední "velké válce", kdy technologie už dávno nebudou fungovat, zbude jen pár knih, které náhodou přežily ve sklepích.
Šlápnul vedle

3
Věra (neregistrovaný) 12.04.2019, 09:00:21
Tahleta zvěrstva nebyla tenkrát jen v literární oblasti. V rozhlase, kterému tenkrát panovala strana a vláda, ovládali nýmandi všechno. Už jsem tu psala o HSTD - (Hlavní správa tiskového dozoru)- v našem překladu Hivno Se Tam Dělá. To byla buzerace nejvyššího kalibru. Něco jako je teď v TV ten záhadný útvar - nemůžu si vzpomenout na přesné znění jeho názvu - též hlídači \"SPRÁVNOSTI!! VŠEHO. Bývala tam a možná ještě i je vrchní vrhačka koulí Fibingerová a další podobní.


Všechno se jenom přetavuje a převlíká do jiných šatiček. Nic nového pod sluncem. A tak snad ještě jenom jedna zpráva - Pan Páral, spisovatel,včera jsem ho potkala, bydlíme poblíž sebe. Ještě před půl rokem chodil s hlavou vztyčeno a s jiskrou v oku - tak teď se z něho stal stařeček, který se opírá o trekingovou hůl a snaží se dělat aspoň drobné krůčky. Čas ho sežral tak, jako žere nás všechny.
Tak hezoučké jaro přeju!Člověk si má užívat všeho dokud může, nikdy nevíme, jestli za rok uvidíme rozkvetlé stromy... Nevinný Ahoj

«     1    2   »