Lesk a bída

rubrika: Pel-mel


Ačkoli je to úvodník, dostává se vám jako nočníček, takže to berte, možná, jako můj poslední příspěvek tenhle víkend - i tak jsem nesčíslněkrát překročil jednoho diraca.

 

Lucifer


Dnes jsem opět zamířil do centra Matičky měst, abych se pokochal literaturou v mých oblíbených knihkupectvích. Navštívil jsem dvě. Nejdříve jsem na Václaváku navštívil Academii a ihned jsem ulovil velmi zajímavou knížku Dokonce ani ne špatně (Lesk a bída strunové teorie). Napsal ji Peter Woit, který po studiích na Harvardově a Princetonské univerzitě působí jako přednášející a správce počítačové sítě a předmětem jeho zájmu je částicová fyzika, strunová teorie a kosmologie. Byl jsem na ní upozorněn jedním mladším kolegou z jiného oddělení, který mi přišel vrátit knížku o fyzice rázových vln a na mém stole uviděl Dále než Einstein.

Jak jste si možná všimli, teorie superstrun mě poslední dobou velmi zaujala, a tohle je poslední kamínek do její základní mozaiky. Zatím jsem o ní četl jen velmi pozitivní představy a teď se mi tam zapadl kamínek z opačné strany, který bych charakterizoval citací závěrečné pasáže z její předmluvy: Pozitivním závěrem knihy bude, že z historického hlediska byl jedním z hlavních zdrojů pokroku v částicové fyzice objev nových grup symetrie přírody společně s jejich novými reprezentacemi. Zdroj nezdaru programu superstrunové teorie může být shledán v tom, že postrádá jakýkoli nový princip symetrie. Bez neočekávaných teoretických dat jen stěží přijdou nové teoretické úspěchy, neobrátí-li teoretici pozornost od svého neúspěšného programu k nesnadnému úkolu lépe pochopit symetrie přírodního světa. Možná se tady k ní ještě vrátím.

Potom jsem zamířil na druhý břeh Václaváku a vplul, jako obvykle, do Neoluxoru. Nic zajímavého jsem tak však nenašel, a tak jsem opět vyplul a zamířil do útrob Václaváku směrem dolů ke Karlovu náměstí. Měl jsem v plánu postupně dorazit až na Anděl a zde se zahloubat do knížky na svém oblíbeném bidýlku v pizzerii Coloseum. Cestou jsem však v Řeznické ulici narazil na zajímavou hospodu Příčný řez. Zaujal mě především jídelní lístek a na centrum Matičky relativně rozumná cena skleničky vína. Jenže něco mi pořád říkalo: nelez tam, nelez tam... Koukám se skleněnou výplní dovnitř, vypadá to tam příjemně a skoro prázdné. Řekl jsem si, že se přece nenechám manipulovat nějakou srandovní intuicí, a vpadl jsem dovnitř.

Lokál byl neveliký, dole se skvělo několik povětšinou prázdných stolů a nahoru na balkon vedly točité dřevěné schůdky. Nejdříve jsem vystoupal nahoru. Byly tam jenom čtyři stolky, po dvou na opačných stranách. Na jedné straně seděl u jednoho jeden pár, a tak, abych je nerušil, otočil jsem se na druhou stranu. U okna s hezkým výhledem do Řeznické ulice bylo prázdno. Už jsem si tam chtěl sednout, ale řekl jsem si: Jsi tady novým hostem, tak to nepřeháněj a nenuť servírku za tebou klusat po dřevěných schůdcích. Třeba se ti tady zalíbí a až tu budeš štamgastem, bude tohle tvoje místo. Sešel jsem zpět dolů a zamířil k jednomu prázdnému stolu v rohu u oken. Byla na něm cedule, že je rezervován. Otočil jsem se tedy jinam, a tu ke mně připlula servírka a ukázala mi jiný prázdný stůl s tím, že je rovněž rezervován, ale oni přijdou až za čtyřicet minut. Řekl jsem jí, že je tady skoro prázdno a přesto si nemá kam sednout, a sedat na místo, kde mě za čtyřicet minut budou vyhazovat, nemám v plánu, a vyplul jsem zpět do Řeznické. Zajímavé: v centru Matičky najdete téměř prázdnou hospodu a přesto je tam narváno. Příště se nechám manipulovat intuicí.

Kousek od vrcholu Karlova náměstí, směrem k Palackého náměstí, jsem vešel do pasáže, kde mě zaujala čínská restaurace, a v ní jsem konečně spočinul a pro dnešek nechal Coloseum na příště. Dal jsem si čipsy z krevet, černé vejce, skleničku vína a začetl se do knížky Dokonce ani ne špatně.


komentářů: 7         



Komentáře (7)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

7
Ludmila (neregistrovaný) 21.11.2010, 16:17:06
Jste dobrák od kosti.Já jsem někdy lehce zlomyslná. Usmívající se)

Lucifer
6
Lucifer 21.11.2010, 15:43:02
Moje utahování rozhodně není ze zlomyslnosti, ale z žertovné dobromyslnosti ]Mrkající

5
Ludmila (neregistrovaný) 21.11.2010, 15:11:36
Utahování je výraz lehké zlomyslnosti. Usmívající seNikomu nepřejeme nic zlého,ale aby dotyčný pochopil,že nejedná správně,nebo je směšný.

Lucifer
4
Lucifer 21.11.2010, 14:12:37
Z lidí si někdy utahuju, ale zlomyslnost mě neláká. S tím si poradí příroda ]Usmívající se

3
Ludmila (neregistrovaný) 21.11.2010, 14:00:02
Kdyby nylo narváno,tak bych si ze zlomyslnosti počkala na toho příchozího. Usmívající se)

Lucifer
2
Lucifer 21.11.2010, 12:10:06
[1] Není vyloučeno, že se nad nimi smiluju a jednoho dne se tam objevím, ale tentokrát zamířím rovnou nahoru. Pokud tam ovšem nebude rovněž prázdno a přitom narváno ]Mrkající

1
Ludmila (neregistrovaný) 21.11.2010, 08:38:17
Jste mírumilovný člověk.Já bych si sedla v tom patře.Už ze zvědavosti.Usmívající se

«     1     »