Za dávných a dávných časů, kdy lenoch byl lenochem, hlupák hlupákem a neschopný byl neschopný, nikoli nepochopený, tak v těch mýtických dobách nám ve škole stačilo k veselí, že Honza Dvořák napsal „babyčka“. A doma jsme se rádi vraceli k tomu, jak paní Procházková na lavičce před domem opakovaně rozvažovala o tom, jak by bylo krásné, kdyby „tak někdo dokázal spočítat“, kolik že vykouřila cigaret za třicet let, když denně vykouří dvacet kusů. Spočítali jsme jí to za pomoci klacíku a bláta, kalkulačky se ještě nenarodily, ale stejně nevěřila. Nám byla ta paní v umaštěné zástěře k smíchu, možná proto, že jsme byli děti zlé, možná proto, že neznalost elementárních věcí byla hanbou! Hanba – to byla taková zvláštní věc…
Stella
Když obdržím nový svetr poslaný v igelitovém obalu a čtu na něm v sedmi jazycích, že to průsvitné, co obklopuje pleteninu, je opravdu obal z umělé hmoty a nehodí se jako dětská hračka, ani se nemá dávat zvířatům, tak už se i já přestávám divit. Mají mě za idiota a já se smiřuji s tím, že idiot jsem. No a co, že. Norma už je někde jinde. Znáte ten kreslený vtip. Dva mimozemšťani na Zemi: Jsou úplně blbí. Budeme muset vybít celé stádo.
A vybaví se mi vzpomínka na šestou třídu, kdy Honza napsal babyčka a vím, že Honza představoval prostě předvoj! Avantgardu! Zatímco on svou chybu nezopakoval, v současnosti babyčku každý omluví a zdůvodní a ostatním vysvětlí, proč má Honza na svoje pojetí právo. Jak já jsem se styděla, jak jsem se bála jít do školy, když ne a ne pochopit převody jednotek měr a vah. Komu není shůry dáno! Koupit se v apatyce nedá, ale dřít se může. Už jenom pro ten stud. Zkoušela jsem ty počty znovu a znovu, vždyť se mi smáli i doma.
Kam čas odvál údiv nad tím, že nás výrobce musí upozornit, že se papírová podložka pod syrovým kuřetem nejí? Že není určen k jídlu plastikový a papírový obal od autíčka? Já vím, že za tím stojí především mazaná prohnanost bezskrupulózních prospěchářů, kteří dokáží svou lenost a neschopnost, ba přímo blbost výborně zpeněžit soudními spory. Jak má takový chudák vědět, že horká káva je horká? To se pak nebožák opaří hned a pro příštích pár let má vystaráno.
Je známá věc, že jako druh dětinštíme a pohodlníme. Že jsme falešnou výchovou a falešnými teoriemi (ta snaha po původnosti!) přímo vedeni k tomu, abychom si dovedli vytvořit alibi, místo abychom vyvíjeli úpornou snahu o překonávání překážek. Jsme vtlačováni do postavení bezmocných chudáčků, do temnot pohodlí nás vtahují krysaři všeho druhu. A je tak pěkné se jim poddat! Ano, Vyřešíme za vás! Ozvěna A potom vás pěkně sežereme už k nám nedolehne.
O čem jsem to chtěla psát? O tom nešťastném převádění jednotek měr a vah. Jenom zdánlivě to nesouvisí s výše uvedeným. Vycvičena příklady o tom, kolik metráků masa, litrů mléka a tun pšenice vyprodukovalo za rok Jednotné zemědělské družstvo tam i onde, dovedu rozlišit deko od kila. Jenomže se ukázalo, že s podobnými pojmy už na stará kolena nevystačím. Do života nám s digitální dobou vstoupily jednotky, jako, světe div se, školní autobus, fotbalové hřiště a Volkswagen Brouk.
V době, kdy někteří operují s miliontinami sekundy, astronautka v televizi mluví o rozloze plochy Jezero na Marsu. Obsáhne tolik a tolik fotbalových hřišť. Jak uspokojivé pro budoucí marťanské sportovce! Jenomže já si tu míru musím najít, a pak se pro mne situace komplikuje. Co když měla ta paní na mysli mezinárodní utkání? Tam je to s těmi metry jinak. A cestopisné dokumenty používají tuto jednotku úplně samozřejmě.
Sonda není velká, jen asi jako školní autobus. Američan ví. U nich takových autobusů jezdí na půl milionu a přepraví denně na 25 milionů žáků. Raději nepočítejme, kolik dětí sedí v jednom… Jsem upřímně ráda, že strašák prověrek z převodu jednotek mě provází už jenom ve snu. Jak já nezávidím těm, kdo se musí učit, co (kolik) je kikibyte, mebibit a mebibyte, pebibit a pebibyte, yobibit a yobibyte, že megabyte je násobná jednotka bytu a lineárních dat!
Dobu nezastavíš. Fotbalové hřiště jistě dobře slouží pro názornost rodilému Američanovi-sportovci. Ale mně se víc se mi líbí jiná názornost, velmi česká: provazec rybářský, provazec viničný, provazec zemský, prut inženýrský, látro jáchymovské. Máme něco ryze svého, domácího, současného? Kolik je metr piv? A je to jednotka délky, objemu, ceny, počet půllitrů – nebo vše v jednom? Tak negramotná jsem! Když jsem prohrála sázku s jedním vyděračem, chtěl po mně 20 piv. Až teď jsem se podívala do kouzelného zdroje: Metr piv.
„Staří Čechové“ používali poetičtější slůvka: holba, máz (Komu píseň schází), žejdlík, lahvice, škopek, vědro, vůz, známa byla i urna římská! Je to zajímavé čtení – o historii měření. Ale dost už.
Zchoulostivěli jsme, zlenivěli jsme, zdětinštěli, ale nečekala jsem, že to dojde tak daleko, aby nám musel tvor publikující na internetu fotografii nádherné slečny, která je úplně bez šatů, uštědřit popisek: Pohled zezadu.
Mimochodem. Jaký asi díl fotbalového hřiště je z té slečny vidět…
27.03.2021, 17:33:54 Publikoval Luciferkomentářů: 5