V rámci současného covidového šílenství jsem narazil na článek Média a nové náboženství covidismu. Doporučuji si ho v klidu přečíst a nezávisle se nad jeho obsahem zamyslet. Tento příspěvek však bude věnován jinému článku, který jsem zaznamenal na Live Science. Originál se jmenuje 28,000 tons of COVID-19 waste now swirling around in our oceans. V textu pod perexem naleznete jeho tak trochu poupravenou citaci. V originále se uvádí jiná tuna, než je metrická tuna, která je však uvedena v závorkách. Použil jsem pouze tunu v těch závorkách. Článek je poměrně krátký, ale stejně jako ten, na který jsem dal odkaz hned v první větě, vybízí k zamyšlení. Je třeba se na věci dívat z různých úhlů pohledu. Slepá víra se nevyplácí. Obzvláště pak ne taková, která je do nás masírována mainstreamovými médii uplacenými šiřiteli té či oné víry.
Lucifer
Podle nové studie skončilo během pandemie COVID-19 v oceánu více než 25 000 tun plastového odpadu souvisejícího s pandemií, jako jsou masky a rukavice. To je více než 2 000 dvoupatrových autobusů odpadu, uvedl deník The Guardian. A během několika let by se část těchto plastových rukavic a obalových materiálů z pandemických nákupů mohla točit kolem severního pólu.
Podle deníku The Guardian analýza zjistila, že 193 zemí vyprodukovalo od začátku pandemie do poloviny srpna 2021 přibližně 8.4 milionu tun plastového odpadu spojeného s pandemií. Většina plastů – přibližně 87.4 % – byla použita nemocnicemi, zatímco 7.6 % bylo použito jednotlivci. Obaly a testovací soupravy tvořily asi 4.7 %, resp. 0.3 % odpadu, uvedli autoři v nedávné studii, která byla 8. listopadu zveřejněna online v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Tým vyvinul model, který předpovídá, kolik tohoto plastového odpadu skončí v oceánu po jeho vyhození. Podle deníku The Guardian předpověděli, že k 23. srpnu se do oceánů dostalo již asi 25 900 tun plastového odpadu, který tam byl dopraven 369 velkými řekami. Autoři napsali, že za tři roky se většina úlomků přesune z povrchu oceánu na pláže a mořské dno, přičemž do konce roku bude více než 70 % úlomků vyplaveno na pláže.
Zatímco v krátkodobém horizontu budou odpadky dopadat především na pobřežní prostředí v blízkosti jejich původních zdrojů, v dlouhodobém horizontu se mohou v otevřeném oceánu tvořit odpadkové skvrny, předpovídá model. Skvrny se mohou hromadit například v severovýchodním Pacifiku a jihovýchodním Indickém oceánu. A plasty, které se dostanou k polárnímu kruhu, se dostanou do slepé uličky a velká část z nich pak rychle klesne na mořské dno, předpovídá model. Vědci také předpovídají, že do roku 2025 vznikne takzvaná cirkumpolární zóna akumulace plastů. Model naznačuje, že na konci tohoto století téměř všechny plasty spojené s pandemií skončí buď na mořském dně (28.8 %), nebo na plážích (70.5 %), což může poškodit bentické ekosystémy, tedy nejhlubší oblasti oceánu.
Pandemie COVID-19 vedla ke zvýšené poptávce po plastech na jedno použití, což ještě zvýšilo tlak na tento již tak nekontrolovatelný problém. Tato zjištění upozorňují na horké řeky a povodí, které vyžadují zvláštní pozornost při nakládání s plastovým odpadem. Studie zdůrazňuje zejména potřebu lepších systémů sběru, zpracování a likvidace lékařského plastového odpadu v rozvojových zemích, aby se nedostal do řek, a celkovou potřebu omezit používání jednorázových plastů a zvýšit používání udržitelných alternativ, pokud je to možné.
06.12.2021, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 23