Včera ráno jsem se probudil, nasnídal se, a tak, a potom jsem si na chvíli sedl na divan a začal přemýšlet. Přes lodžii jsem viděl poletovat ptáky, bylo pošmourno, docela ticho a trávníky byly pocukrované sněhem. Postupně jsem začal upadat do polospánku, pročež jsem se odebral zpět na lože, abych si ten stav lépe vychutnal. Probudil jsem se odpoledne. Krátce před probuzením jsem měl takový zvláštní sen, ve kterém jsem se dostal do stavu, kdy mi někdo ukradl zavazadlo a snad i oblečení, a ještě další nepříjemné záležitosti. Řekl jsem si: „Rychle se probuď, jinak to skončí špatně!“ Ano, věděl jsem, že sním. Na Live Science jsem objevil článek Sleep technique used by Salvador Dalí really works. Pojednává o tom, že určitá technika spánku, která souvisí s hypnagogickým stavem, může posilovat kreativitu. Můj sen zřejmě do této kategorie nespadá (něco jako lucidní sen), jakási souvislost by se však dala najít. Následující text je tak trochu poupravený a zkomprimovaný překlad zmíněného článku.
Lucifer
Vědci zjistili, že technika spánku, kterou popsal surrealistický umělec Salvador Dalí a slavný vynálezce Thomas Alva Edison, může skutečně inspirovat kreativitu. Abyste dosáhli zvýšení kreativity, musíte se v podstatě probudit právě ve chvíli, kdy nastává určitá fáze spánku, kdy se zdá, že se realita prolíná s fantazií. Vizionáři jako Dalí nebo Edison při této technice drželi v ruce nějaký předmět, například lžíci nebo míč, a usínali na židli. Když usnuli, předmět spadl, vydal zvuk a probudil je. Poté, co strávili několik okamžiků na pokraji bezvědomí, byli připraveni začít pracovat.
Tato raná fáze spánku, známá jako stav hypnagogie nebo N1, trvá jen několik minut, než upadnete do hlubšího spánku, ale může to být „ideální koktejl pro kreativitu“, napsali vědci ve studii, která byla zveřejněna 8. prosince v časopise Science Advances. Lidé stráví v N1 asi 5 % nočního spánku, ale je to mimořádně málo prozkoumaná fáze spánku, uvedla hlavní autorka Delphine Oudietteová, výzkumnice spánku v Pařížském mozkovém institutu.
V N1 si můžete představovat tvary, barvy nebo dokonce kousky snů před zavřenýma očima, a přesto slyšet věci ve svém pokoji. Vzor může být velmi odlišný v závislosti na osobě. Inspirována velkými mozky, které tuto techniku používaly, se Oudietteová se svou skupinou rozhodla vyzkoušet, zda tato metoda spánku skutečně funguje i u běžných lidí. Nabrali 103 zdravých účastníků, kteří měli schopnost snadno usnout, a požádali je, aby se vyhýbali stimulantům a noc před experimentem spali o něco méně než obvykle.
Předložili jim matematický problém, ve kterém měli uhodnout poslední číslici v posloupnosti, a poskytli jim dvě pravidla, která mohli postupně použít k jeho vyřešení. Výzkumníci však zahrnuli „skryté pravidlo“, že osmá číslice je vždy druhá číslice v pořadí. Pokud by na to někdo přišel, výrazně by to zkrátilo čas, který potřeboval k vyřešení problému.
Na rozdíl od obecného názoru se kreativita neomezuje jen na určitou oblast, jako je umění. Kreativita zahrnuje dva prvky: originalitu a užitečnost pro daný kontext. V tomto případě jsou účastníci, kteří přijdou na skryté pravidlo, kreativní, protože nebyli instruováni, aby problém řešili tímto způsobem, takže našli novou a užitečnou strategii.
V první části experimentu měli účastníci vyřešit 10 matematických úloh podle dvou pravidel. Poté dostali dvacetiminutovou přestávku, během níž měli odpočívat nebo spát v pohodlné poloze na polosedě v tmavé místnosti s rukama položenýma mimo opěrky. V ruce drželi lehký hrnek s pitím, takže pokud by usnuli, hrnek by spadl, vydal zvuk a probudil je. Cílem bylo izolovat specifický účinek N1 bez kontaminace jinými fázemi spánku.
Protože se různé fáze spánku vyznačují různými vzorci mozkových vln, mohli vědci pomocí elektroencefalogramu (EEG) sledovat, kdy se účastníci přesunuli z fáze N1 do hlubší fáze N2. Po skončení klidové fáze experimentu výzkumníci požádali účastníky, aby řešili další matematické úlohy. Zaznamenávali, zda se u účastníků zvýšil „vhled“, což znamenalo, že buď začali matematické úlohy řešit výrazně rychleji, nebo výslovně uvedli, že přišli na skryté pravidlo.
Vědci zjistili, že účastníci, kteří strávili alespoň 15 sekund ve fázi N1, měli 83% šanci, že objeví skryté pravidlo, zatímco ti, kteří zůstali vzhůru, měli 30% šanci. Pokud však účastníci upadli do spánku N2, efekt zmizel. Autoři proto dospěli k závěru, že existuje „kreativní sladký bod“, do kterého lze zasáhnout pouze tehdy, pokud lidé vyvažují snadné usínání s příliš hlubokým spánkem. Ukázalo se, že tato fáze spánku může v krátké době dramaticky zvýšit vhled do dříve studovaného úkolu. Nejpřekvapivější však bylo, že pro pozorování tohoto zlepšeného vhledu bylo nutné se probudit a vrátit se k úkolu, aniž byste upadli do hlubšího spánku.
Není jasné, proč fáze spánku N1 zvyšuje kreativitu, ale protože se jedná o poloskrytý stav, ve kterém ztrácíte kontrolu nad některými svými myšlenkami, ale přesto jste si stále do jisté míry vědomi, může vytvářet ideální stav, kdy máte toto volné poznávání a podivné asociace. V této fázi máte také schopnost zachytit se, pokud dostanete dobrý nápad.
Výzkumníci se také ptali účastníků, kteří usnuli, co se jim honilo hlavou těsně předtím, než je probudil pád předmětu. Jeden z účastníků odpověděl: „V jednu chvíli jsem viděl koně v nemocnici. Byl tam také muž, který dělal stejný experiment jako já, byl mnohem starší a na obličeji měl jakousi plastovou helmu.“ Jiný účastník zase řekl: „Měl jsem pocit, že jsem u vody, bezvětří, byly tam vzdušné zvuky, jako v mírném lese v létě.“ Další účastníci viděli geometrické tvary a barvy. Výzkumníci zjistili, že asi třetina hlášených myšlenek souvisela s úkolem, ale nezjistili souvislost mezi těmito zprávami a zvýšením vhledu. Neznamená to však, že tyto zážitky nehrají žádnou roli.
Vědci nyní doufají, že otestují vliv spánku N1 na různé typy tvůrčích úkolů, možná i na některé s reálnějším využitím. Dalším krokem by bylo zjistit, zda existuje způsob, jak se na tuto fázi tvůrčího spánku specificky zaměřit, aby lidé mohli techniku používat, aniž by museli držet nějaký předmět.
Poznámka Luciferova: Dokud se vědci nedopátrají, kterak se obejít bez držení nějakého předmětu před upadnutím do kreativního hypnagogického spánku, tak se bez těch předmětů neobejdeme. Nedoporučuji však držet v ruce zapálenou cigaretu nebo pánev se žhavým omastkem.
12.12.2021, 00:44:33 Publikoval Luciferkomentářů: 5