A vy nám zatím připravte čaj, řekne pan Barnaby otřesené pozůstalé. Moudrý detektiv z Midsomeru dobře ví, že se člověk nejlépe uklidní, když vykonává obvyklý rituál. Kromě toho – posezení nad horkým šálkem navodí atmosféru důvěry a uvolní jak vyšetřujícího, tak pachatele. Prý máme právo na čaj i při výslechu na policii…
Stella
Odjakživa je pro nás čaj něčím obyčejným a dostupným. Je to vzácně „univerzální“ nápoj, dobrý ve zdraví i nemoci, v dětství i ve stáří. Povzbuzuje, ale není agresivní jako káva či alkohol. Sotva si lze bez čaje představit třeba léčení všelijakých viróz. Ostatně, na chodbě v nemocnici stávají dvě konve s čajem: oslazeným a bez cukru. Čaj je jedna z věcí, která dobyla svět dříve než McDonald, Harry Potter, mobily proslulé značky nebo záhadný virus.
Než čaj zdomácněl v Evropě, pily se „nečaje“ – různá bylinná thé. České pojmenování „čaj“ pro asijský (africký) produkt čajovníku se vžilo právě pro odlišení od nápoje z léčivých bylin.
Výraz „thé“ k nám přišel nepochybně přes němčinu, zatímco pojmenování „čaj“ začali používat vlastenci ve 20. letech 19. století. Před nimi Dobrovský nabízel slovo „čej“, ale Jungmannův rusismus „čaj“ nakonec zvítězil. V Rusku pili čaj výše postavení, a to mnohem dříve, než se dostal k nám. Rusko totiž mělo výhodu obchodování po souši, takže pro ruského kupce (jako nejvlivnější třídu) byl čaj snáze dostupný. Ještě dnes se v Rusku říká spropitnému, bakšiši, „čaj“. A samovary jsou přece přímo ruským symbolem…
Podle doložitelných údajů první čaj dovezli z Asie do Evropy Holanďané, a to roku 1610. V Německu pochází první zmínka o pití čaje z roku 1667, k nám měl přijít až začátkem 18. století. Rozhodně se u nás více vědělo o kávě. Tou dobou už existovala v Brně kavárna a v Praze prodával kávu z kbelíku na ulici pověstný Arab… Mácha si zapsal, že Eleonořini rodiče šli na café – tedy pro příslušníky střední vrstvy ve 30. letech 19. století už káva nebyla vzácností. Jinak se ovšem pití kávy i čaje považovalo za rozmařilost a někdy bylo synonymem povalečství (píseň Cukr jedla, kávu pila…) To už dnes sotva platí, vždyť Češi ročně spotřebují 3 kila kávy, ale velmi pilní Finové – 12 kilo.
V nové době, v čase předdiskotékovém, se pořádaly tzv. odpolední čaje, nedělní taneční zábavy bez alkoholu. Čaj na nich míval silný účinek!
Angličané prosluli čajem o páté. Neradi slyší, že tento poměrně nový zvyk k nim přišel z Francie. Všimli jste si, jak jsou Britové skromní, pokud jde o pohoštění? Zato ten překrásný porcelán! On se také jemný, průsvitný porcelán nazývá „čajový“. Je velice příjemně, smetanově zabarvený.
Ovšem v Teorii velkého třesku (USA) se pořád pije sáčkovaný čaj z velikých hrnků. Inu, barbaři. Sáčky plné mikroplastů (zprvu byly hedvábné) doplňují repertoár možností přechovávání čaje. (Možná jste viděli hru, v níž hrdinka suší na dlouhé šňůře použité sáčky…)
Také u nás je znám čaj lisovaný, čaj „cihlový“ – býval kdysi doplněn o krev, mouku i mrvu – vše kvůli trvanlivosti. Takový čaj se po kouskách opékal, drtil a poté našlehal. Čajové cihly sloužily v některých oblastech Sibiře jako platidlo až do 2. světové války.
Čaj s jačím máslem je proslulý posilující nápoj. Při procházení internetu zjistíte, že se dá lehce koupit i tzv. čajový květ. U nás je prý v současnosti tolik čajoven, jako málokde. Ráda bych ochutnala maté, typické pro Jižní Ameriku. Tento čaj z cesmínového stromu je národním nápojem Argentiny a obsahuje jak vitamíny, tak antioxidanty, minerální látky a – kofein. Ještě tak sehnat kalabasu. Dostupná u nás je. S tou cesmínou už je to horší, ale kdo ví: globálně se otepluje, možná jednou také u nás běžně porostou čajovníky, které se i dnes bez dohledu vytáhnou do výšky 15-30 metrů (jak který druh).
Obchodování s lisovaným čajem dalo název bostonskému pití čaje, bostonskému dýchánku. Ale to je už jiná kapitola. Podobná jiným, ve kterých se stal obchod s nějakou komoditou příčinou (nebo symbolem) velikých i přímo zásadních změn.
Čaj v zimě zahřeje na těle i na duši, v horké poušti zažene žízeň, a kdo ví, jestli nestojí třeba za japonským zázrakem… Čaj nám zpříjemňuje život celoročně a v předvánočním prokřehlém čase obzvlášť. U nás doma jsme dávno přestali používat elektrickou konvici, protože denně spotřebujeme několik litrů horké vody. To zvládne jen pořádný čajník na plynovém sporáku. Bez čaje by náš život byl trudný.
P. S.: Původně jsem chtěla psát o knize, která slibovala být slušnou detektivkou. Jenomže v ní je tolik pomněnkových očí (ona) a tolik oříškových očí (on), že jsem si rázně řekla Ne. Ovšem, poprvé se vášnivě políbili nad šálkem čaje v přístavní kavárně! Jeho rty byly horké, ach.
Zdroj: Polák, Václav: Lexikální a etymologické drobnosti II (čaj-the), Naše řeč, ročník 20 (1936), číslo 9, str. 227-230
15.12.2021, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 8