Když rozkvétal zlatý déšť, mohli jsme se alespoň přes den kochat jarním počasím s přívalem slunečních paprsků. V noci a brzy ráno šly teploty pod nulu, přes den pak šplhaly až skoro ke dvaceti stupňům. Od středy se situace rapidně změnila. Nebe ovládla šedá duchna a teploty se smrskly kolem nuly. Začalo pršet, ale jenom velmi mírně nicméně dost často. Někde napadal i sníh. Začalo to vypadat jako poslední pozdrav zimy.
Lucifer
Než ten obrovský skok nastal, přešel jsem na jarní oděv. Tričko, košile s vyhrnutým rukávem, sandály. Od čtvrtka jsem se začal vracet k zimnímu oděvu. Obzvláště když se zvedl pořádný vítr, připadal jsem si hůř než v prosinci. A to už se blížil duben. A navíc šero od rána do večera. Zkontroloval jsem oblačnost na Ventusky a ukázalo se, že duchna je trojitá: Nízká, střední a vysoká oblačnost v přibližně stejném poměru. Takže trojitá duchna.
V předjarní fázi končící se zlatým deštěm jsem často ráno sledoval východ slunce. Při jarní rovnodennosti začíná vycházet přesně na východě. Pak se jeho východ začne posouvat směrem k severu. Když se z pohovky dívám přes lodžii, obzor nevidím. Ve vzdálenosti asi osm set metrů se tyčí hradba paneláků, mezi nimž není žádná mezera, takže tvoří jakoby kompaktní budovou. Je to část jakéhosi obytného hada, který se různě kroutí. Na Suchém vršku ho dvakrát přetíná silnice a jednou chodník. Had má tak čtyři části a táhne se zhruba od stanice metra Nové Butovice po západní okraj Nových Butovic. Já bydlím v nejdelší východní části téměř na jejím západním okraji, a na co koukám přes lodžii, k ní též patří. Pak jsou dva velmi krátké úseky hada a čtvrtá část je delší, ovšem zdaleka ne tak dlouhá jako ta první. No a nad touhle hadí hradbu mi vychází slunce poněkud později než nad obzor.
Počasí s trojitou duchnou působí poněkud depresivně. Obloha je neustále ocelově šedá a zima jako v psinci. Veškeré jarní probouzení takřka ustalo. Jako by se zastavil čas. Ke změně by však mělo zažít docházet v pondělí. Ve středu by se teploty měly vyšplhat až k patnácti stupňům, přičemž ty ranní se začnou vzdalovat od nuly (viz FORECA). Jaro se začne probouzet, ale to, co bylo před trojitou duchnou, se už nevrátí. Počasí bude proměnlivé. Občas se zamračí, občas vykoukne slunce, začne odkvétat zlatý déšť a na stromech, keřích a trávnicích se začnou objevovat jiné květy. Takový normální jarní duben.
Vzhledem k zdravotnímu stavu své sanice budu muset v pondělí navštívit svého praktického lékaře v poliklinice Prahy 13, která se jmenuje Lípa. Byl jsem tam už v pátek. Ordinační hodiny byly do půl jedné, což jsem ještě nevěděl, a já jsem přišel někdy ve čtvrt na jednu. Sedl jsem si, chvíli jsem meditoval, chvíli koukal přes mobil na internet. Čekárna byla poloprázdná. Pak mě napadlo podívat se na dveře ordinace. Vzhledem k tomu, že už bylo půl jedné, soustředil jsem se na pondělí. Neobjednaní se mohou dostavit od jedné do šesté odpoledne. To mi vyhovuje. Doufám, že se v mé příšerné zdravotní kauze, kdy jsem téměř neakceschopný a přežívám na ibuprofenu, konečně začne něco dít.
Jistě mi řeknete, že jsem to měl začít řešit už dříve. Jenže já nejsem zvyklý navštěvovat lékaře. Domníval jsem se, že se to samo nějak vytříbí, jak se již stalo v mnoha jiných případech. Ale tentokrát zřejmě narazila kosa na kámen. Tohle bez lékařské péče opravdu nezvládnu. Co se bude dít dál, netuším. Možné dojde k menší operaci, předepíší mi nějaké léky a půjdu domů. Anebo bude situace horší a nechají si mě v nemocnici. Pokud nastane plán A, dám ihned vědět. Pokud plán B, dám vědět, až se z té nemocnice vrátím.
03.04.2022, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3