Ve čtvrtek brzy ráno dorazili do našeho vnitrobloku vrazi květin. Jedna mobilní sekačka na trávu s řidičem a sem tam nějaký bojovník s ruční sekačkou. A kromě toho, že začali vraždit květiny, vyvolávali strašný hluk. Probudilo mě to kolem osmé ráno a zprvu jsem netušil, odkud a proč ten hluk přichází. Chvíli jsem si myslel, že mi jenom zvoní v uších.
Lucifer
Jak jsem později zjistil, nezvonilo mi v uších, hluk přicházel fakt zvenčí. Tak jsem vstal a šel se mrknout, o co tady kráčí. Pohled byl kromě hlučnosti děsivý. Po trávnicích přejížděla jedna mobilní sekačka furt dokola. Ano, i jeden malý trávník objela asi stokrát, aby dokázala uřezat i pár milimetrů trávy – kytky už byly v pánu.
Vzpomínám si, když na jaře rozkvetly trávníky ve vnitrobloku pampeliškami a sedmikráskami. Bylo to krásné a příjemné. Jenže pak začali nastupovat vrazi květin. Proč to dělají?!
Tyhle trávníky nejsou tenisovým či fotbalovým nebo golfovým hřištěm, které je třeba udržovat v zájmu té či oné hry. Jsou určeny k obšťastnění obyvatel. Aby kvetly a lidé, především děti, se po nich mohli prohánět, nebo jen tak brouzdat travou atd. Vrazi květin rozhodli, že z těch trávníků bude vyprahlá step. Naštěstí nezničili keře a stromy.
Když jsem šel odpoledne nakoupit do OC Galerie Butovice, tak jsem na květiny narazil. Od křižovatky je takový svah, na který si vrazi květin se svými sekačkami netroufnou. Ten svah byl plný různobarevných květin.
Vrazi květin dělali hluk až do čtvrté odpoledne. To mi fakt už zvonilo v uších a v hlavě jsem měl úplný maglajz. Nemohl jsem se soustředit vůbec na nic. Jenže to nebylo všechno.
V pátek mě probudil další rachot. Přicházel přímo z baráku. Něco jako vrtačka či fréza tvrdila muziku. Psychicky jsem to nevydržel a šel situaci zkontrolovat. O dvě patra výš jsem našel otevřené dvojí dveře. V jedněch z nich se objevila sousedka, která se mi začala nesmírně omlouvat, že dělají rekonstrukci bytu, ale že odpoledne už bude klid. Byl jsem dost naštvaný, ale omluvu jsem přijal.
Dali jsme řeč o vrazích květin. Řekla mi, že ještě neskončili, což jsem za chvíli pochopil, když jsem vyrazil ven na nákup. Před vchodem do domu, z druhé strany než je vnitroblok, řádili dva s ručními sekačkami na trávu. Tak jsem na ně nastoupil.
Ten první na mě vycenil dohněda zabarvené zuby a řekl mi s ukrajinským přízvukem, že to má za úkol. Já jsem mu řekl, že se nachází na soukromém pozemku, který patří spoluvlastníkům tohoto domu, tak ať okamžitě vypadne. Znejistěl. Ten druhý byl mladý Čech a pokoušel se osekat kousíčky trávy mezi dlaždicemi před vchodem. Toho jsem taky poslal do prdele.
Když to píšu, je sobota, a nade mnou řádí vrtačka či fréza, takže paní o dvě patra výš kecala. Možná to bude pokračovat i v neděli. Vrazi květin mají pauzu, dokud tady na trávnících zase něco nevykvete.
11.06.2022, 13:49:24 Publikoval Luciferkomentářů: 11