Realita neexistuje a čas nedává žádný smysl

rubrika: Pel-mel


Nedávno jsem zaznamenal na MSN.com podivuhodný článek, že realita včetně času neexistuje. Autorkou je Natálie Borůvková. Docela mě to zaujalo. Ta myšlenka vychází z kvantové fyziky, které snad skoro nikdo nerozumí, ale její aplikace fungují. Na rozdíl třeba od teorie superstrun. Jde o to, že pokud něco nezměříme, tak si ten objekt dělá, co chce, včetně toho, třeba chvíli neexistuje. Interpretovat rovnice kvantové fyziky bývá někdy neuvěřitelná zábava. Předkládám úvodní část toho článku.

 

Lucifer


Australští vědci obnovili slavný experiment a potvrdili, že pokud realitu alespoň ve velmi malém měřítku nezměříme, vůbec neexistuje.

 

Ačkoliv je to na první pohled poměrně složité, vědci si myslí pravý opak. Pokud máme objekt, který se může chovat jako částice nebo jako vlna, v jakém okamžiku se tento objekt "rozhodne"?

 

Naše logika by zřejmě předpokládala, že objekt je buď vlnový, nebo částicový. Kvantová teorie však říká, že výsledek závisí na tom, jak je objekt na konci své cesty změřen. Přesně to nyní zjistil tým vědců z Australské národní univerzity.

 

"Dokazuje to, že měření je vším. Na kvantové úrovni realita neexistuje, pokud se na ni nedíváte," uvedl v tiskové zprávě vedoucí výzkumník a fyzik Andrew Truscott.

 

Myšlenkový experiment Johna Wheelera s opožděnou volbou, jak se danému jevu říká, byl poprvé aplikován v roce 1978. Tehdy za využití světelných paprsků odrážených zrcadly. Nyní, téměř o 40 let později, se australskému týmu podařilo experiment zopakovat pomocí atomů helia rozptýlených laserovým světlem.

 

„Předpovědi kvantové fyziky o interferenci se zdají být dost podivné, když se aplikují na světlo, které se jeví spíše jako vlna, ale provedení experimentu s atomy, což jsou složité věci, které mají hmotnost a interagují s elektrickými poli a tak dále, přidává na podivnosti,“ řekl Roman Chakimov, doktorand, který na experimentu pracoval.

 

Konec citace.

 

Dneska je tam krásně. Na pozdní říjen až nebývale teplo. V Praze je teď sedmnáct stupňů. Zítra má být kolem dvaceti. Rána jsou nicméně chladná.

 

Vyrazil jsem na nákup v kraťasech a košili s vyhrnutými rukávy. Potkal jsem jednu paní v zimní výstroji. Pozdravil jsem ji a řekl, že je strašná zima. Dva metry sněhu, u Muzea čtyři. Zakabonila se a v zimní výstroji okamžitě odpochodovala z mého dosahu.

 

Realita může být nedosažitelná i na makroskopické úrovni.


komentářů: 4         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

4
xyz (neregistrovaný) 30.10.2022, 04:10:54
Je mi to opravdu, honestly, velmi líto. Třeba se keste pomoc najde. Upřímně jsem na takový odliv dobrých lidí nebyla připravena i když i vlastní rodiče jsem pozbyla brzy, zejména maminku. Ji jsem oplakávala nejmíň rok a jistě i moji přátelé si to pomatuji. Dodnes betusim, kam ti lidí jdou a ptám se pořád. Přece ta jejich duše musí někde být, ta se neztratí.
Já třeba tvoji ženy a ztrátu kterou jsme všichni tvrdě pocítili, pocituju dodnes. Pavel, tehdy ještě žil, ji měl velice rád. Na její dopisy jsme opravdu čekali. Ona byla živá, inteligentní osobnost s jedinečnými postřehy.

3
xyz (neregistrovaný) 27.10.2022, 15:31:30
Napsal někdo na Psu, že ten co si má zalouzit ráj nebeský, musí si odkroutit na ráji pozemském svůj kříž. A protože mám ociť, že si teď ten svůj kříž za svoje všechny hrichy pozemske nesu a někam ho třeba ho donesu tak jsem si vzpomněla co do na vštěpovali v evangelicke škole.
Koho pánbůh miluje, toho křížem navštěvuje.

2
xyz (neregistrovaný) 27.10.2022, 14:57:48
Ani hudbu nesposloucham. Tady mi nefunguje zvuk, to by nevadilo, protože zdrojů k poslechu hudby tu mám několik a dobře hudby nepočítané. Jen mi chybí nálada k poslechu a taky mám pocit a obavu, že se můj depresivní a tesklivý stav může poslechem jen zhoršit. kdyby to aspoň zaručovalo, že se zhorší natolik abych to už přestalo vnímat úplně. K tomu bych ale musela přispět sama a odvahu jsem zatím ještě nenašla.

1
xyz (neregistrovaný) 27.10.2022, 14:47:58
Zde je realita taková: dmeš 19 plus, celý další týden 20-22. Zkrátka normální teplý podzim.
Užívala bych si to nebýt nesmírného stesku, jenž by prý měl být časem mírnější, ale u mne, zatvrzelého případů, je ještě horší než před třemi lety. Jsem asi typ člověka, který si sám a o samotě užívat nedokáže. Ten, co nežije pro sebe, ale pro někoho. A navíc - nemuze to být jen tak někdo. Musí to být NEKDO.

Navíc už teď od rána tady zvoní telefony s otravnými agenty s teplou i vlažnou vodou. Nabízejících uzasny život s lepším pojištěním a tak podobně.

A když kliknu kamkoliv, je tu stále Ukrajina a neutuchající covid a svět, který se mi jeví zcela beznadějný, protože blbosti a napakovaných světových leaderů, kteří, jak se zda, nerozumí kromě svého ega vůbec ničemu, plná naves, chtěla jsem použít jiné slovo, ale už že psího zvyku jsem ve střehu. I když plná prd.l by bylo výstižnější slovo.

A tak jdu objednat nákup ne proto, že bych tu potřebovala jídlo, ale protože nemám vodu a objednat si jen vodu nemohu, musi to byt obnos kolem padesati baku nejmin.. Z kohoutku to nikdy nepiju. A navíc - jídlo mne přestalo chutnat, protože ho nemám s kým jist.


«     1     »