6 xyz (neregistrovaný) 29.01.2023, 21:05:24
Ono 'jakoziti' je jen přežívání. Jistě, čteš, posloucháš hudbu, můžeš-li, jdeš ven, svítí slunko, objímá té, můžeš pociťovat takové malé radosti. Cvrlikají ptáčci, tady navíc kolem mne stříbrné potvory veverky, vyčurané až běda, racooni se motají kolem nádob s odpadky i malými racoonaty,, pozoruješ ty životní střípky a krásu, ale jak říkal můj otec, je to jako kukátkem.
Zizot, jaký jsem znala je jaksi zastřen, jakobych ho jen pozorovala. To samo o sobě je hodně, uznávám to, cením to a umírat se mi moc nechce.
Pořád je tady moje jakási duše, které mne je schopna obohacovat, mohu žít jen s ní. {prad je ve mne láska, naděje, smích, smutek, všechny ty lidské blízké emoce.
Jediná cesta kterou jsem našla zatím, je žít za dva. Jakobychom to prožívali spolu znovu.