Neviditelný čert

Začíná se druhá polovina února. Je to čas, když na dveře klepe předjaří. Skutečné jaro začne až v březnu. Meteorologové považují celý březen za jarní měsíc. Podle astronomického kalendáře začíná jaro až s jarní rovnodenností, což je kolem 21. března. Vše se však může pohybovat sem a tam. Počasí si nebere žádné servítky a meteorologové často s údivem koukají, jak jim ta předpověď vůbec nevychází. Tenhle příspěvek je věnován předjaří, přičemž bude doplněn jedním mým životním zážitkem.

Lucifer

Předjaří spočívá v tom, že se začíná probouzet příroda a den se čím dál výrazněji prodlužuje. Jsem zvyklý, že tenhle proces nastává ve druhé polovině února. Začátek ovšem může být různý. Záleží na počasí. Na dnešek hlásili meteorologové, že v Praze bude polojasno a teploty vystoupí na sedm stupňů nad nulou. Když to píšu, tak je stále kolem nuly a do večera se patrně na tom nic nezmění. Na zítřek hlásili až deset stupňů nad nulou. Pokud se bude opakovat dnešek, tak to bude od meteorologů docela slušný omyl. V čem je problém?

Meteorologové mají k dispozici výkonné počítače se speciálními programy, které zpracovávají všechna možná meteorologická data a výsledkem je předpověď na příští dny. Předpokládá se, že předpověď počasí na příští den, by měla být téměř stoprocentní. Na další dny ta pravděpodobnost klesá. Předpovídat počasí za čtrnáct dní může tak akorát nějaká vědma.

Problém s příchodem předjaří je v tom, že se nad námi usadil poklop nízké oblačnosti. Střední či vysoká oblačnost nikde není. Stačí se podívat na snímky z družic. Pod tím poklopem zůstává teplota skoro pořád stejná. Je to něco jako v ledničce. Sluneční paprsky, které začínají nabírat sílu, tím poklopem neproniknou. Nízká oblačnost je v podstatě mlha. Někdy zůstane nahoře a někdy sestoupí až k zemi. Dnes ráno částečně sestoupila k zemi. Když jsem se dnes dopoledne díval přes lodžii, tak nepříliš vzdálený věžák, ve kterém jsou kanceláře různých firem, se utápěl v mlžném oparu.

Dokud se nerozptýlí nízká oblačnost, předjaří bude muset počkat. Alespoň tady a nejspíš i v nezanedbatelné části České republiky. Týká se to především nižších poloh. Na horách je ještě pořád dost sněhu a zima bude pokračovat. V jiných zemích v podobných zeměpisných šířkách to samozřejmě může vypadat jinak.

Nízké oblačnosti jsem si od ledna užil víc než dost. Občas vykouklo slunce, ale jinak olověně šedá obloha. Už mě to ranní pozorování oblohy začalo psychicky unavovat a dokonce vyvolávat jakousi depresi. Až udeří skutečné předjaří, příroda se začne probouzet a slunce mi nakukovat přes lodžii do obýváku, budu šťasten. Začnu zřejmě zase chodit na procházky. Pohyb je hodně důležitý. A taky pohled do přírody. Možná už zítra?

A teď k tomu životnímu zážitku. Stalo se mi to dneska a je to pěkná ptákovina. Nicméně jsem se u toho pobavil.

Když jsem byl kolem poledne nakupovat v Albertu u stanice metra Hůrka, napadlo mě, že si kromě jiného koupím i nějaký salát. Zastavil jsem se u patřičného pultu a začal zkoumat saláty. Zaujal mě pařížský salát. Přišla prodavačka, a tak jsem jí řekl, aby mi naložila patnáct deka toho salátu. Vzala umělohmotnou krabičku a ponořila naběračku či lžíci do salátu. Řekl jsem jí, že jsem chtěl jiný a ona mi řekla, že tohle je pařížský salát. Uvědomil jsem si, že jsem to popletl.

Paní prodavačka mi řekla, že to může vyměnit a chystala se ten pařížský salát z umělohmotné krabičky. Řekl jsem jí, ať to nechá, jak to je. Nechtěl jsem ji obtěžovat. Když ten salát vážila, tak jí řekl, že je třeba udržovat humorný nadhled a člověk by se neměl nechat jen tak něčím vytočit. Usmála se a vzájemně jsme si popřáli hezký den.

Aktuální poznámka: Sotva jsem to dopsal a vypustil, tak kouknu ven a náhle se vyjasnilo. Doufám, že ta nízká oblačnost se zítra rozptýlí dřív. Teď už je dost pozdě.

15.02.2023, 15:53:47   Publikoval Luciferkomentářů: 12