Začal se další krásný zářijový den. Slunce se koupe v nebeské modři a mě to táhne někam do daleka. Říkám si: Zmiz, alespoň na chvíli do míst, kde najdeš svoje kořeny. Je vůbec ještě kam zmizet? Přinejmenším do svého nitra. Tam by to šlo. Ještě je tam volné místo. Takže beru do ruky Lítačku a nastupuji do imaginárního metra. Pojedu až na konečnou.
Lucifer
Mudruji nad tím, jestli předčasně nenastalo babí léto. Jenže to se obvykle profiluje koncem září a teď máme teprve jeho začátek. Třeba to není babí léto, ale jeho labutí píseň. Babí léto pak bude requiem. Něžná příprava na příchod podzimu.
Z čistě sentimentálního popudu jsem si vzpomněl na píseň, kterou jsem zaznamenal před mnoha a mnoha lety. V září na mě téměř pravidelně padá sentiment. Nedá se s tím nic dělat. Ani můj všeobecný lékař si neví rady. Prohlédne mě, svraští obočí a řekne: Musíš se s tím vyrovnat nějak sám. Ani medici ti nepomohou. Soustřeď se na to, že přijde říjen a někde v dálce se o slovo začnou hlásit Vánoce. Zase bude fajn.
Tady je text té písně, která se jmenuje Belladonna a prezentovala ji kapela UFO:
Oh, Belladonna, never knew the pain
Maybe I'm crazy, maybe it'll drive me insane
The open letter just carelessly placed
And your moving silence, the tea so delicately laced
Out of reach, out of touch
How you've learned to hate so much
Came from passion and you gave it a name
The fingers of poison like needles in the drivin' rain
So smile discreetly as you watch with such grace
Now I must slip away but can you forget my face
How you've learned to hate so much …
05.09.2023, 10:51:47 Publikoval Luciferkomentářů: 13