V sobotu se v kalendáři bude skvět poslední zářijový den. Je to asi naposledy, co zmiňuji kalendář. A všech dvanáct měsíců, kterými neustále proplouváme. Nemá smysl trhat listy z kalendáře. Člověk by se měl soustředit na podstatnější věci. Kalendář patří do koše.
Lucifer
Tuhle báseň jsem napsal před mnoha lety. Možná se vyskytuje někde na Neviditelném čertovi. Nebudu ji hledat. Pouze na ni upozorním. Je velmi jednoduchá a na první pohled o ničem:
Za hory za doly
Jak slunce milovalo den
tak potom zapadlo
zapadlo za hory
za doly
za obzor
který tak milujeme
protože víme
že v noci je
TMA
A tak tu sedím
za oknem noc
a za obzorem
hory a doly
a zlatá tekutina
mi stéká do hrdla
jak dlouho ještě
ještě chvíli
Pokud jste čekali, že bude o Nietzschem, bezpochyby jsem vás zklamal. Není to ode mne hezké, ale ještě ošklivější je, když člověk zklame sám sebe. Nikomu to nedoporučuji. Pokud totiž nezklamete sami sebe, máte šanci, že nezklamete i jiné. Mám na mysli především vaše nejbližší. Ti vzdálenější nemusí být až tak důležití. Nakonec i na ně stejně dojde.
Existují různí myslitelé, kteří se domnívají jakýmsi polem společného vědomí. Všichni do toho pole jednoho dne zmizíme, a jednoho dne se zase z něho vynoříme v poněkud jiné podobě. Nejsem zarputilým vyznavačem této myšlenky či spíše vize, občas ale inklinuji o tom přemýšlet.
Našla se řada spisovatelů, malířů, hudebníků a dalších umělců, kteří občas v jakémsi meditativním rozpoložení tvrdili, že inspirace k jejich tvorbě jim přicházela odněkud zvenčí. Z vesmíru Může to být samozřejmě hloupost, ale já jsem něco takového už několikrát pocítil.
Když jsem v roce 1986 objevil na internetu Neviditelné psa, zaujal mě. Tvorbu Ondřeje Neffa jsem znal. Asi za měsíc jsem na NP napsal první komentář. Zvolil jsem si nick vise. Zhruba za dva roky (fakt si nevzpomínám přesně kdy) jsem použil nick Lucifer. Jak jsem k tomu přišel?
Bylo to někdy v raném mládí. Teprve jsem dospíval. Pojem Lucifer v mé hlavě vzklíčil a já jsem hned věděl, že neoznačuje nějakého čerta, ďábla či Satana, ale Světlonoše. Ani ne křesťanského padlého anděla, ale z mnohem starších mytologií Jitřenku, Venuši, nosiče světla. Odkud ke mně tahle informace přišla, už netuším. Internet v té době neexistoval. Možná jsem si to přečetl v nějaké knížce. Možná.
29.09.2023, 10:56:44 Publikoval Luciferkomentářů: 3