Vesmírný let

rubrika: Pel-mel


Poutníky po hvězdách v literární nadsázce možná jsme. Můžeme však bez nadsázky lítat mezi hvězdami?

 

Lucifer


steven_spielberg_et_go_home.jpgNad tím si lámal hlavu již italský jaderný fyzik Enrico Fermi. Zabýval se základní otázkou lidstva: Jsme jediná technická civilizace ve vesmíru? Uvažoval následovně: kdyby se v Mléčné dráze vyskytovala pouze jedna jediná rasa, která by zvládala mezihvězdný kosmický let, pak by mohla celou galaxií proletět podsvětelnou rychlostí za 20 až 40 miliónů let a přitom ovládnout a kolonizovat všechny obyvatelné planety. Následkem toho by se musely mimozemské civilizace vyskytovat ve velkém množství v našem galaktickém sousedství. Dosud se ale nenašel žádný důkaz pro jejich existenci. Kde tedy jsou?

Existuje více odpovědí: buďto existují technické civilizace, ale nejsou vyvinuty více než my a neovládají kosmické lety. Mohly by také osidlovat sousední světy a Zemi přitom vynechat. Nebo jednoduše není nic, a my jsme v Mléčné dráze jediná vyspělá civilizace. Tento výrok vešel do dějin jako Fermiho paradox. Paradoxem se jeví rozpor mezi odůvodnitelným očekáváním, že se v našem vesmíru musí vyskytovat mnoho technologicky pokročilých civilizací, a našimi pozorováními, které hovoří o opaku. To poukazuje na to, že buďto naše chápání, nebo naše pozorování je chybné nebo neúplné.

Další badatelé, kteří navazují na Fermiho paradox, však docházejí k docela jiným závěrům: mimozemšťané zde mohou být, ale my to nepoznáme. Ve studii zveřejněné v roce 2005 vysvětlují tuto myšlenku američtí fyzikové James Deardorff, Bernhard Haisch, Bruce Maccabee a Harald Puthoff. Výchozím bodem je jejich přesvědčení, že mezihvězdný kosmický let - dokonce v nadsvětelné rychlosti - je navzdory dřívějším názorům přece jen možný.

Většina vědců dosud považovala za nemožné, že by kosmické lodě mohly překonat obrovské vzdálenosti mezi hvězdami. Avšak pro nějakou technicky pokročilou civilizaci, která je před námi o statisíce let, jak argumentuje kvartet badatelů, by mohl být kosmický let i přes vzdálenosti statisíců světelných let tak jednoduchý jako pro nás dnes cesta z Prahy do New Yorku. Cizinci by mohli využít červí díry, nebo vyvinout Alcubierrův pohon, který tak manipuluje prostorem, že se v něm kosmická loď může pohybovat jakoby nečasově, nebo cestovat přes vyšší dimenze. Jak praví strunová teorie, náš vesmír je pouze jedním z možných vesmírů, které jsou umístěny ve více dimenzovaném prostoru. Obyvatelné vesmíry v něm mohou ležet vzdáleny pouze na šířku dlaně od našeho vlastního. To ale ten paradox pouze zesiluje, neboť více civilizací by mělo možnost kolonizovat Mléčnou dráhu a přitom najít také Zemi. Znovu: Proč zde tedy nejsou?

Odpověď, tvrdí ti čtyři badatelé, leží v UFO. Přiznávají sice také, že většina pozorování je vysvětlitelná optickými klamy nebo pozemskými objekty, jako jsou letadla, balóny a světlomety, anebo se jedná o falzifikáty. Malý zbytek však zůstává nevysvětlitelný. A proč se nám cizí návštěvníci zatím nepředstavili? Odpovědí je kupříkladu Zoo hypotéza: ti cizinci nás chtějí studovat bez toho, že by ovlivňovali studijní objekty svou přítomností - tak, jako to někdy děláme se zvířaty v Zoo. Také se mohou zdržovat kontaktů, protože pro ně ještě nejsme dost zralí, anebo protože by v důsledku otevřeného setkání s ET mohlo dojít k celosvětové panice. Nebo by kvůli šoku mohl vypuknout společenský chaos, jenž by znemožnil další rozvoj naší civilizace.

Proč ale nechávají čas od času své létací stroje svištět vzduchem a příležitostně se přitom ještě nechají filmovat? To slouží k tomu, říká badatelský kvartet, aby nás pomalu připravovali na odhalení své existence. Pomalé odkrývání tajemství je prý určitým druhem výchovného programu. Je možné, že sledují Codex Galactica, který upravuje kontakt s nově objevenou civilizací napříč Mléčnou dráhou, jejíž špióni nás svými částečně utajenými návštěvami mají pouze připravit na příjem do Galaktického klubu.

Možné je však také to, že nejjednodušší řešení Fermiho paradoxu je přece jen nejsprávnější: v Mléčné dráze, nebo přinejmenším v našem kvadrantu, se nevyskytuje žádná cizí inteligence, která by disponovala mezihvězdnými kosmickými lety. Pak je možná předurčeno lidstvu, aby jako první galaktická rasa vyvinulo kosmické lodě, které mohou dosáhnout vzdálené hvězdy. Potože se ale neukazuje žádná možnost dosáhnout nadsvětelné rychlosti, museli bychom se loudat vesmírem v mezích Einsteinova limitu tempa.

Všechno je možné a nemožné je relativní.


komentářů: 6         



Komentáře (6)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

6
Honza (neregistrovaný) 13.03.2012, 16:43:31
Miloš
Co se týče teorie, že by nějaká civilizace mohla mezi hvězdami letět rychlostí světla (respektive rychlostí blízkou rychlosti světla)mi připadá zbytečně složitá a nepraktická. Nicméně pokud nějaký předmět letí rychlostí světla, tak se pro ten předmět vzhledem k okolí zpomalý čas, takže pro pasažéry uvnitř lodi by plynul čas daleko pomaleji. Nedokážu si představit kolikrát, ale myslim, že by to na vzdálenost několika set tisíc světelných let nestačilo. Mohly by samozřejmě na palubě plodit další generace, ale to vše by bylo dost technicky náročné nehledě na to, že mezi tim vesmír zestárl o sta tisíce let a změnila by se tedy i jejich vlastní civilizace, což by mohlo mít vliv na účel takové cesty :)

Podle mě je pro pohyb mezi hvězdami lepší řešení Einsteinův-Rosenův most (tzv. červí díra), který ale vyžaduje ohromné množství energie. Získání takové energie se dneska zkoumá v různých urychlovačích částic a lidský výzkum je v tomto směru ještě na začátku, ale myslim si, že nějaká civilizace - starší třeba o tisíc let (za předpokladu, že se vyvíjela zhruba stejným tempem jako naše) - by toho snad schopna byla.

5
Ludmila (neregistrovaný) 04.01.2011, 13:13:48
Edward U. Condon : "Prozatím žádný přesvědčivý důkaz nenasvědčuje tomu, že by nějaké UFO bylo kosmickou lodí,která by opustila nějakou jinou civilizaci a navštívila Zemi.Co z toho logicky vyplývá ?
UFO může být kosmickou lodí, která ovšem neopustila jinou civilizaci a Zemi nenavštěvuje ,tzn. že UFO neopouští svoji civilizaci. Pokračujme dále : UFO patří k této civilizaci (nebo patří ke známým civilizacím) a Zemi nenavštěvuje proto, protože s ní tvoří integrální celek !"

Lucifer
4 Miloši
Lucifer 03.01.2011, 23:23:34
Nevadí mi to.

3
Miloš (neregistrovaný) 03.01.2011, 23:14:24
Ještě jedna poznámka mimo téma:
Lucifere, na blogu
http://www.np-diskuze.cz/
na mou žádost admin do hlavního menu zařadil odkaz na Neviditelného čerta. Doufám, že vám to nebude vadit.

2
Miloš (neregistrovaný) 03.01.2011, 23:10:44
"kosmický let i přes vzdálenosti statisíců světelných let", "se neukazuje žádná možnost dosáhnout nadsvětelné rychlosti" - ale i kdyby "cizinci" dokázali cestovat světelnou rychlostí, aby délka jejich letu mohla být statisíce světelných let, museli by se statisíců let dožít, což asi také bude jen v oblasti sci-fi.

1 Nemusíme to vědět, můžeme ale o tom snít
Mgr.Milda (neregistrovaný) 03.01.2011, 20:22:53
třeba Erich Däniken s takovými sny měl velký úspěch. Lze si podle něj třeba představit, že lidstvo vzniklo genetickou manipulací lidoopů kdesi v Africe, kde třeba mimozemská civilizace našim prapředkům změnila geny tak, aby se mohli domlouvat řečí. Tím vlastně nastartovala vývoj druhu Homo erectus. Prokázat to nelze, vyvrátit však také ne. Víme jenom, že naše pramáti žila někde v centrální Africe. Samozřejmě máme také Genesis, vysvětlení staré nekolik tisíc let, co to však je proti těm statisícům let existence člověka v podstatě shodného s námi? Vývoj potřeboval svůj čas- od čárek na tácku, označujících počet vypitých jednotek nápoje, už byl jenom krok k číslům a i k písmenům. Dnes už nepíšeme, jenom se dotkneme místa na obrazovce a pivo je už na cestě!

«     1     »