Proč mají lidé pocit, že je někdo sleduje, i když tam nikdo není

rubrika: Pel-mel


Zaujal mě článek na Live Science, který se zabývá pocitem člověka, že ho pořád někdo sleduje. I když zdánlivě není nikdo nablízku. Následuje jeho první část.

 

Lucifer

 


Příčiny jsou různé, od neškodného působení médií až po závažné duševní onemocnění.

 

Jste sami a najednou máte podezření, že tam někdo je. Možná jste se dívali na děsivý film nebo četli nejnovější thrillerový román a přemýšlíte, jestli na vás v pokoji nečíhá vrah. Rozhlédnete se a otevřete dveře od skříně, ale nikdo tam není. Tak proč máte v mysli pocit, že vás někdo sleduje?

 

Podle Leslie Dobsonové, klinické a forenzní psycholožky, existuje řada důvodů, proč může mít někdo pocit, že je sledován. Tyto příčiny zahrnují široké spektrum, včetně vystavení děsivým knihám, filmům nebo zprávám, hypervigilance po stresové nebo traumatické události a vážných duševních onemocnění.

 

"V extrémnějších případech může člověk pociťovat paranoiu a hypervigilanci, což často souvisí se základním duševním onemocněním nebo fyzickým onemocněním mozku," uvedl Dobson v písemné zprávě.

 

Někdy nás ovšem opravdu někdo sleduje. Podle článku Harriet Dempsey-Jonesové, postdoktorandky v oboru kognitivních neurověd na Queenslandské univerzitě v Austrálii, se lidé pravděpodobně vyvinuli tak, aby byli citliví na pohled druhého člověka, a předpokládá se, že lidský mozek má neuronovou síť určenou výhradně pro zpracování pohledu. Je možné, že naše pozornost k pohledu vznikla proto, že může podporovat kooperativní interakce mezi lidmi. Tuto schopnost obvykle není obtížné zvládnout; je poměrně snadné zjistit, kam se člověk dívá, protože vidíme, kam se soustředí jeho zornice, a periferním viděním můžeme zachytit signály, jako je řeč těla, které naznačují, že se na nás člověk dívá.

 

Ale někdy, i když se nikdo nedívá, v nás vnější podněty mohou vyvolat pocit strachu a rozhlížíme se, zda nejsme sledováni. Může jít například o sledování nebo čtení thrilleru, v němž je hlavní hrdina pronásledován hrozivou postavou, nebo o zaslechnutí náhodného hluku, když jsme sami doma.

 

Zdroj: Live Science, Why do people feel like they're being watched, even when no one is there?

 

Můj komentář

 

Faktem je, že nás pořád někdo či něco sleduje. A to v jakékoli podobě. Na dálku mentálně, třeba i prostřednictvím jakési telepatie. Neexistuje místo, kde byste se mohli skrýt, aniž by vás někdo či něco nesledovalo. Vy ale k tomuto sledovacímu souručenství patříte.

 

Už delší dobu mám pocit, že mě někdo sleduje. Někdy si připadám jako v matrixu. Možná nějaké mnohem vyspělejší bytosti z vesmíru. Vůbec mi to nevadí. A nemyslím si, že se v mém případě jedná o nějaké duševní onemocnění. Koneckonců věřící lidé, například křesťané, si myslí, že je neustále sleduje Bůh.

 

Když jsem nastínil telepatii, mám zkušenosti, že zejména ženy vnímají, že je někdo zezadu sleduje. Ony to pocítí. Je to trochu mimo téma, protože ten, který je sleduje, je přítomen. Avšak mimo úhel pohledu.

 

Komunikace mezi lidmi a všeobecně jakýmikoliv živočichy probíhá nejen pohledem, ale i různými dalšími spojeními. Některé z těchto zvláštních spojení věda ještě nevstřebala. Většina z vědců a vzdělanců je popírá. Jsou však tací, kteří si myslí, že je to možné.


komentářů: 0         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 0 »

«    »