Každý den se uchyluji k samomluvě. Hovořím někdy i dost nahlas. Většinou pronáším nějaké myšlenky, úvahy atd., Někdy se rozdvojím na jedno a druhé dvě já a debatuji sám se sebou ze dvou úhlů pohledu. Občas si protiřečím, ale obě já trvají na svém. Ty debaty často vedou do slepé uličky, ale jsou mi přínosem.
Lucifer
Nejhorší je, když člověk osamí. Někteří si pořídí psa, který bude věrně naslouchat, jiní papouška napodobujícího lidský hlas. Zajímavé je, že papoušek vždycky ví, co má říct, aby debata měla nějaký smysl. Rybičky v akváriu nemluví. Dá se však na ně koukat. Za svého raného mládí jsem si vlastnoručně vyrobil akvárium, napustil vodou, a pak si šel koupit rybičky.
Někdy mám pocit, že také žiji v akváriu. Přemýšlím, kdo se na mě kouká. Mluvit umím, ale pozorovatel nereaguje. Je potichu. Možná si myslí, že jako rybička jsem němý. Mýlí se. Stejně jako mnozí z nás se mýlí, že ryby nemluví. V přírodě mluví. V akváriu jsou za sklem a jejich hlas není slyšet.
Moje samomluva začíná brzy ráno. Když vstanu, sednu na pohovku kousek od dveří na lodžii a čekám, až se rozední. Pokud je jasno či polojasno, těším se, až se nad střechami domů objeví slunce. Je to krásný pohled,
Pak začne moje samomluva. Rozebírám spoustu věcí a k mnohým se každý v dalších dnech často vracím. Stal se ze mě samotář. Lidi, se kterými jsem si mohl povídat, někam zmizeli. Nejsem v podstatě úplně sám. Když vyjdu ven, potkávám spoustu lidí. Ti mě však míjejí takříkajíc beze slov.
Vlastně je tady jeden člověk, se kterým si krátce popovídám. Vedoucí vietnamského obchodu. Chodím tam často. Především proto, že je to nejbližší obchod. Dozvěděl jsem se například, že je mu sedmdesát, na což nevypadá, kouří a denně si dá dvě piva. Ten obchod je otevřený každý den a on tam je každý den. Z Prahy zná zřejmě pouze malou část Nových Butovic. Šílená představa. Má dva zaměstnance. Manželku a dceru.
Kdysi existovali poustevníci. Zmizeli někde v hloubi lesa, postavili si chatrný příbytek a žili sami pro sebe. Neměli psa, kočku nebo papouška. Buď mlčeli, nebo vedli samomluvu. Stačilo jim to. S lidmi nechtěli mít nic společného. Možná jsem to trochu nadsadil, ale od reality jsem se patrně moc neodchýlil.
Nejsem poustevníkem. Nedokázal bych to a vůbec mě to neláká. Částečně jsem se jím však stal. Uprostřed lidí. Není mi to příjemné. Proto jsem začal hledat nějakou únikovou cestu. A našel. Samomluvu.
07.09.2024, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0