Nejhůř dopadla severní Morava. Velká část Kateřinek v mém rodném městě Opavě pod vodou. Naposledy se tak stalo v roce 1997. Tentokrát je to ještě horší. Někde nepadaly hvězdy, ale stromy a domy. Meteorologové varují, že by mohla ještě přijít vichřice. Doufám nicméně, že od pondělí se situace dostane do normálu. V Praze vysvitne slunce a teploty se začnou blížit ke dvaceti stupňům.
Lucifer
V neděli dopoledne začala na Moravě ustávat srážková činnost. Déšť se přesouval na západ. Když to píšu, tak v Praze je ještě zataženo a drobně prší. Na Moravě už vykouklo slunce. Čtyři dny jsem neviděl slunce. Celý den kompletně zataženo.
Do nejbližšího obchodu jsem chodil s deštníkem, někdy i bez deštníku. Říkal jsem si, proč bych se zadarmo nemohl osprchovat. Jednou jsem přišel z nákupu zmoklý jako slepice nebo spíš vodník. Koneckonců narodil jsem se ve znamení vodnáře. Ze dveří svého pokoje vykoukl syn, a když mě viděl, začal se pobaveně smát.
Tuhle záležitost má na svědomí tlaková níže Boris, která zaparkovala nad Českem a odmítala se rozplynout nebo zamířit někam jinam. Na radarech jsem sledoval, co se děje. Vypadalo to jako prádlo v pračce. Srážková činnost se točila furt dokola. Přemýšlel jsem, kdy se konečně spustí ždímačka či odstředivka a nakonec sušička. Připadal jsem si, jako bych čekal na Godota.
Na Neviditelném psovi mi Tonda Dudík navrhl, abych začal stavět archu. Moje odpověď zněla, že Nové Butovice jsem už přejmenoval na Ararat. Později mě napadlo, že Suchý vršek přejmenuji na Mokrý vršek. Tonda Dudík bydlí v Dejvicích. Několikrát jsme se viděli. Poprvé, když jsem ho navštívil v motolské nemocnici.
Doufám, že Godot v pondělí dorazí. Nebo alespoň v úterý či ve středu. To už bude na spadnutí podzimní rovnodennost a dny začnou být kratší než noci. Střídání ročních období je neúprosné, zároveň však životodárné. Představte si, že žijete v tropech a celý rok je to skoro furt to samé. Zkrátka nuda.
Prší a hvězdy na plakátech blednou,
zpívám si spolu s reprobednou,
jak ta láska deštěm voní,
stejně voněla i loni, zkrátka:
Prší a soused chodí sadem s konví,
každej se diví, jenom on ví,
proč místo toho kropení si nezaleze k topení
a nepřečte si McBaina, proč vozí mouku do mlejna
Prší a soused venku prádlo věší,
práce ho, jak je vidět, těší,
ač promáčen je na nitku, tak na co volat sanitku,
stejně na čísle blázince je věčně někdo na lince.
Prší…
(Karel Plíhal)
16.09.2024, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0