Internet už není takový, jaký býval dřív. Dnes je místem neustálých reklam, cookie lišt, špehování, AI šíleností a ještě více degenerovaného obsahu, který každou vteřinou zapleveluje prostor takovým způsobem, že se mu nedá věřit. Přichází nová éra, která upadá, nebo spíš se rozpadá? A jaký vliv na náš mozek bude mít, když většina věcí na internetu bude vytvořena umělou inteligencí? A proč umělá inteligence zešílí, když se učí sama od sebe?
Lucifer
V roce 1968 napsal americký vědec Joseph Licklider dokument nazvaný Počítač jako komunikační zařízení. Tvrdil, že lidstvo je na pokraji počítačové revoluce a popsal v něm, že by se software a hardware měl sestavovat tak, aby podporoval mnohem více uživatelů zároveň a nabídl jim snadnou interakci pro partnerství člověka a počítače. Joseph Licklider tehdy předpověděl vznik internetu. Systému zpočátku určenému výměně informací pro pár vědeckých hlav, který se nakonec změnil v revoluci, která změnila to, jak funguje lidstvo.
S internetem pak přišel v březnu 1989 výzkumník Tim Berners-Lee v CERNu. Vytvořil nový systém pro připojení počítačů, který položil základy pro World Wide Web. Jak projektů a informací v tomhle systému přibývalo a měnily se, Leeho napadlo vytvořit síť postavenou na hypertextových odkazech nezávislých na obsahu, který přenášely. Teprve tam vznikl Internet, jak ho známe teď. O té doby se proměnil a pohádka o systému, díky němuž se lidé budou nezávazně vzájemně informovat a pomáhat si, už dávno skončila. Devadesátá léta byla divoký západ. Všechno bylo povoleno, nevzhlední GIF reklamy lítaly internetovým vzduchem a jakákoliv filtrování obsahu neexistovala.
Počátek roku 2000 byl érou animovaných webových stránek ve formátu Flash. Internet se zrychloval a lidi si mezi sebou víc a víc chtěli posílat zprávy, přeposílat řetězáky, protože pokud je nepřepošleš deseti kámošům, přijde si pro tebe krvavá Mary, zakládat blogísky na bloguje.cz nebo jiných stránkách, psát si na ex chatu, posílat obrázky přes Rajče, hrát superhry…. Na YouTube vznikaly videa točená na rozpixlovanou kameru od lidí, kteří dělali věci s nadšením. Dělali to víc pro radost a míň pro peníze.
Už v říjnu 2000 začal Google zobrazovat reklamy. Internet to za začalo navždycky měnit kvůli poskytování relevantní reklamy prostřednictvím velmi podrobného sledování aktivity. Konec soukromí online, ale obrovský potenciál pro reklamní prostor. Nabízet lidem to, co opravdu chtějí. V roce 2009 Facebook spustil tlačítko „To se mi líbí“. Vložený kus kódu, který vám umožnil lajkovat cokoliv mimo Facebook. V zákulisí to ale bylo sledování aktivity uživatelů online a vytvoření podrobné mapy toho, jak přesně používají internet. Co dělají, jak se chovají, co si myslí. Celý prostor se začal přetvářet v obrovský trilionový byznys.
Reklamní plochu, kde už nerozhoduje nadšení, ale hlavně čísla a každá vteřina pozornosti uživatelů. To všechno v prostoru, který je mnohem víc kontrolovaný než kdy dřív, a tím pádem už ne tak zábavný. O tom, čemu budeme věnovat pozornost, rozhodují algoritmy, o nichž přesně nevíme, jak fungují na pár obřích platformách, kterým jsme uvěřili, že nás znají líp než mi sami. A na scénu přichází umělá inteligence.
Nedávná studie vědců ze Švýcarska a Itálie ukázala, že když má o nás umělá inteligence nějaké informace, dokáže nás v debatě přesvědčit o 82% líp než opravdoví lidé. AI nemůže chápat skutečný význam slov a i když odpovědi dávají nějaký smysl, neznamená to, že si uvědomuje, co říká. Je to jenom složitý jazykový model, který umí předpovídat, co bude následovat jako další slovo. Zadruhé dělá chyby a umí to přesvědčivě. Halucinuje tak, že si toho třeba ani nevšimneme a někdy je trochu drzá, když na chybu upozorníme. Pokud uvěříme tomu, co nám říká, a nebudeme nad tím přemýšlet, hrozí, že si pak vyvineme stejně omezené myšlení.
Na starém internetu nám anonymita otevřela dveře novému druhu identity. Pokud se vám chtělo, mohli jste být kýmkoliv a úplně anonymně. To už je dnes omezeno. Můžeme se hodiny hádat s anonymem a až teprve potom zjistit, že to ve skutečnosti byl celou dobu robot. Už brzy bude na internetu víc vygenerovaných obrázků než skutečných. Víc vygenerovaných webů, víc falešného textu než napsaného člověkem. Podle odhadu odborníků z Europolu bude do roku 2026 až 90% online obsahu uměle vytvořeno.
Americký publicista Edward Zirton srovnal aktuální situaci na internetu s dobou, kdy atomové velmoci začaly v druhé polovině čtyřicátých a v padesátých letech s velkými testy jaderných zbraní. Po svržení atomových bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki se radioaktivní částice dostaly do atmosféry po celém světě a trvale poškodily výrobu oceli. I kvůli tomu máme dost omezené zásoby oceli nekontaminované radioaktivním spadem. Vzácného kovu, který se používá k výrobě některých citlivých lékařských nebo kosmických strojů. Protože se nedá vyrobit, musí se brát jinde. Těží se třeba z lodí ležících na dně oceánů z předválečných dob. A tahle místa jsou cílem nejrůznějších zlodějů. Tohle se možná stane i s internetem.
Opravdu kvalitní obsah budeme muset umět hledat v záplavě naprostých bludů. Umělá inteligence je trénovaná na obrovském množství textu, z kterého čerpá. Někdy to dělá i ilegálně. Data krade třeba z YouTube, Facebooku, Instagramu atd. Pak se k tomu nechce přiznat a vznikají tak veselé vykrucovačky technické ředitelky OpenAI Miri Muradio. Umělá inteligence je takovou radioaktivitou pro obsah. Aby se mohla víc a víc učit, bude potřebovat větší masu dat. A na oplátku pak bude generovat větší a větší masu prázdného obsahu a chrlit ho po celém internetu. Když se pak budete chtít Googlu zeptat, proč vás bolí prst na noze, vyskočí na vám kromě cookie lišty, sponzorovaných reklam a webů, které po vás budou chtít údaje nebo peníze za přístup, objeví se též kvantum textu, který nebude dávat smysl. A právě ten bude zadarmo.
Budeme muset pátrat po neozářené oceli v podobě textů psaných lidmi, které budou vzácnější a vzácnější. A možná placené. Do toho algoritmy zahlcené videi s umělými avatary s vygenerovanou řečí, která nebude mít žádnou emoci, žádnou špetku lidskosti. Amazon už teď zaplavují podvodné přepisy knih generované umělou inteligencí. Některé z nich byly i krátce v seznamech Nejprodávanějších titulů. Bezduché chrlení textů, které umělá inteligence bude obcházet tak že to bude vypadat jako od člověka. Lidem nevadí, když je něco generovaného umělou inteligencí. Pokud jim to nevadí, tak to do nich bude algoritmus tlačit a vydělávat peníze. A pokud to bude vydělávat peníze, bude toho víc a víc. A pokud toho bude víc a víc, budeme z toho možná hloupnout.
S tím jak roste používání uměle generovaného textu, stoupá i generování, stoupá i generování fotorealistických obrázků. Bohužel se toho ale kromě jiného chytli i různí podvodníci. Na Facebooku se rozjela tichá revoluce tisíců různých stránek šířících tuny uměle vygenerovaných obrázků, které mají někdy i stovky tisíc lajků. Směsice botů a starších uživatelů, který jim věří, je masově sdílí. Témata těch obrázků jsou často absolutně bizarní. Oblíbené je například vytváření různých věcí černošskými dětmi, které třeba vyrobily Ježíše z ovoce, auto z plastových lahví nebo tygra z pneumatik. Všechno je samozřejmě falešné, uměle generované. Některé z těchto stránek si v posledních měsících vybudovaly obří sledovanost. Počty komentářů a lajků jsou desetitisícové až statisícové a často téměř stejné. Jako od robotů. Celé to má vyvolat dojem, že to, co se ukazuje na obrázku, je skutečnost.
Snadno se můžete dostat do pasti zavirovaných nebo různých podvodů. Podle nové analýzy Stratford Internet Observatory, která sudovala 120 takových stránek, získali obrázky na platformě stovky milionů zapojení. Zjistili, že jde o docela propracovaný systém přivádění lidí na weby mimo Facebook, tahání dat z komentujících, odkazy na zavirované stránky, prodej neexistujících produktů a budování ještě větší sledovanosti. Některé stránky jsou ukradené jiným lidem nebo organizacím. Podvodníci nechají stránce původní jméno a prostě si na ni v klidu sází své obrázky.
Až se na internetu začnou objevovat fejkové katastrofy, neexistující výroky politiků nebo skupin lidí, které pak nebudou mít ještě víc rádi, zkreslovat světové události a ukazovat úplné nesmysly, které už začínají zahlcovat prostor, budeme možná rozhádaní ještě víc, než jsme dnes. A hlavně nebudeme na internetu už věřit vůbec ničemu. Když zkombinuje AI, obrázkové šílenství a textové svinstvo, vyplývá z toho riziko, že web a vyhledávání na internetu tak, jak ho známe dnes, bude míň a míň použitelné.
Technologické firmy si řekly, co nám brání zkusit používat obrázky, které jsme už vygenerovali. Umělá inteligence tak trochu ztratí rozum a chytí se do vlastní pasti. Ukázali to vědci z Riceovy a Stanfordské univerzity, kteří zkusili tenhle způsob na svém modelu. Obrázky přežily pět opakování, než se začaly dít divné věci. Bez dostatku čerstvých reálných dat v každé generaci jsou budoucí modely odsouzené k tomu, že se jejich kvalita a rozmanitost postupně sníží. Začnou mizet ty míň zastoupené informace na okraj trénovačích dat modelů. Model pak začne čerpat ze stále víc podobných prvků a míň různorodých dat, a v důsledku toho se brzy začne hroutit. Postupně vytvoří podivné mutanty vypadající úplně stejně. A tohle přesně se může stát i s celým internetem.
Zdroj: YouTube, Blíží se konec internetu, jak ho známe?
18.06.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0