Nikdy jsem nechtěl být poustevníkem, ale už od dětství mívám často puzení opustit společnost byť jednoho člověka a vydat se někam na procházku či výlet samostatně. Bezpochyby nejsem jediný, ale u většiny lidí se tento projev samostatnosti či odloučení od společnosti objevuje jen zřídkavě. Lidé v okolí mi nevadí, pokud mě nějak neobtěžují. Chci prostě být na chvíli tak nějak sám.
Lucifer
Před pár dny jsem šel do malého Alberta, což je supermarket na Slunečním náměstí. Potkal jsem maminku, která něco volala na Matěje. Asi aby se vrátil. Podíval jsem se dopředu a spatřil malého kluka, jak asi sedm metrů cupital od maminky. To byl Matěj. Díval se do země, asi tam něco hledal, a úporně cupital pryč. Ohlédl jsem zpět na maminku a řekl, že Matěj na ni zřejmě hází bobek. Potom jsem dohnal Matěje a řekl mu, že nemůže házet bobek na maminku. Zastavil se, zpozorněl, podíval se na mě, otočil se a cupital zpět za maminkou.
Rozuměl jsem mu. Býval jsem na tom podobně. Když se mnou do města vyšla maminka, brzy jsem se jí vysmekl z ruky a s prohlášením „Já šama“ jsem cupital někam pryč. Neházel jsem bobek na maminku, ale chtěl jsem být samostatný. Můj mladší syn to zdědil po mně. Jednou jsme byli všichni čtyři v Řecku na dovolené. Moje žena náhle zjistila, že nevidí menšího syna. Znejistěla a všichni tři jsme ho začali hledat na pláži. Netrvalo dlouho a uviděli jsme, jak cupital s jinou rodinkou, kterou by bezpochyby brzy též opustil.
Tahle tendence u mě zůstala i v dospělém věku. Není až tak úporná. Vím, že nějakou společnost potřebuji. Přednost dávám ženám. Někdy ale společnost náhle opustím a uchýlím se k samostatnému výletu. Je dobré být někdy sám, vydat se někam vlastní cestou, kochat se pohledem na architektonické či přírodní krásy, anebo se prostě ponořit do vlastních myšlenek. Značnou část Prahy mám takto prošlapanou, ale rád se vracím zpět ke svým kamarádům, přátelům, blízkým, abych se s nimi podělil o své zážitky a naslouchal jejich zážitkům.
Mám rád lidskou společnost, ale ne příliš velkou. Nejlépe si vystačím s jedním člověkem, ale nepohrdnu přítomnosti dvou, tří, maximálně pěti lidí. Necítím se dobře ve velké společnosti a nesnáším davy. Když jsem měl například řečnit v sále plným posluchačů, míval jsem vždycky velkou trému. Trémou, i když ne tak velkou, trpí například i mnozí protřelí divadelní herci.
Na konferencích jsem se často vydával na samostatnou procházku či výlet. Třeba na konferenci v Hobokenu, který se nachází na západním břehu řeky Hudson ve státě New Jersey. Na druhé břehu je Manhattan, nejznámější část New York City ve státě New York. Jednou jsem se zúčastnil konferenční exkurze pronajatým autobusem na Manhattan, jednou v doprovodu rumunské či bulharské kolegyně, která v té době působila ve významné americké vědecké instituci, jednou sám.
Linkovým autobusem jsem z Hobokenu projel Lincolnovým tunelem na Port Authority Bus Terminal. Od Central Parku jsem pak po Broadwayi zamířil do Battery Parku, který se nachází v jižním cípu Manhattanu. Tam jsem nastoupil na trajekt a doplul na Liberty Island, jemuž dominuje Socha Svobody. Chtěl jsem se podívat do její hlavy, ale točité schodiště bylo narváno dalšími zájemci, což mě odradilo. A tak jsem vyšel ven, prošel se po ostrůvku a občas zkontroloval, jestli Socha Svobody ještě stojí.
Anebo na konferenci v Traverse City u jezera Michigan, na jehož cípu je Chicago ve státě Illinois. Konference se odehrávala v poměrně luxusním hotelu mimo město, obklopeném golfovými hřišti. Jednou jsem se vydal na samostatnou procházku k jezeru Michigan. Brouzdal jsem trávou golfových hřišť a občas na mě někdo zakřičel. Asi měl obavu, že by mě trefil golfovým míčkem do hlavy.
Dorazil jsem na prázdnou nepříliš širokou silnici, která vedla několik desítek metrů od pobřeží. Silnice byla od jezera oddělena stromovým pásem, v němž jsem občas zahlédl domek. V klidu jsem šlapal po silnici, když tu se najednou přede mnou objevilo auto a v mé blízkosti zastavilo. Z okénka vykoukla paní středního věku a zeptala se, jestli mi může nějak pomoci. Asi si myslela, že jsem zabloudil. V Americe není běžné, aby se někdo potuloval sám po cestě, která není turistickou stezkou.
18.07.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 4