A chce se žít!

rubrika: Pel-mel


Pro dnešek jsem si opět vypůjčil pár myšlenek z Vergelyho Nietzscheho.

 

Lucifer


Občas si tuto útlou knížečku beru do metra a říkám tomu FŠM - filozofické školení mužstva. Možná to vypadá divně, že tento drobný spisek studuji tak dlouho, ale bude to asi tím, že něco tak chaotického, jako je Nietzsche nebo knížka o Nietzschem, se nedá číst systematicky. Konečně samotný filozof prohlásil, že není nic nudnějšího než systematická hra. A také, že ve chvíli, když filozofie začne být systematická, ztratí svůj živoucí a originální charakter a stane se systémem teoretické moci.

 

Nietzsche také vyznával myšlenku věčného návratu. Před klidem nesmrtelného boha, který netrpí, ale ani nežije, dával přednost radostnému životu boha smrtelného, který stále znovu vstává z mrtvých. Místo dokonalého Apollona, boha pravdy, zvolil Dionýsa, boha básníků. Život není ztuhlé bytí, ale neustálé nastávání, umírání a znovuzrození. Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, jak praví Nietzscheho oblíbenec Herakleitos. A tak je to i s tou knihou. Každý den v ní čtu něco jiného.

 

A teď ještě myšlenku, kvůli které jsem to celé začal psát. Nietzsche kritizoval metafyziku i náboženství. Věřící či ateisti nejsou schopni dosáhnout božského smyslu bytí, protože jejich víra či nevíra je příliš zatížena hněvem. Nietzsche chtěl najít božské v životě. Proto povstal proti Bohu bez života a proti životu bez Boha.

 

Takže nohy na zem a hlavou vzhůru vstříc nelítostně radostnému životu!

 


komentářů: 0         



Komentáře (0)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_