Co je PRAVDA, a co je úplná BLBOST?

rubrika: Pel-mel


Zcela nečekaně a neplánovaně se mi do rukou dostala Kniha všeobecné nevědomosti (v originále The Book of General Ignorance) od Johna Lloyda a Johna Mitchinsona. Co je pravda, to někdy tuším, ale pochybnostem se vyhnout nedokážu. Co je však blbost, tak v tom mám většinou jasno a s úžasem hledím, jak kromobyčejně narůstá. Přesto jsem však díky této knížce začal i v tomto směru pochybovat. Podívejme se však nejdříve, co se o tom píše v předmluvě této knížky:

Lucifer


kniha_vseobecne_nevedomosti.jpgO některých lidech se dá říct, že mají hodně vědomostí. To je však jako říkat někomu, na kom se zachytilo pár zrnek písku, že vlastní spoustu písku. Když uvážíte, jak obrovské množství písku se na celém světě vyskytuje, je takový člověk ve všech ohledech pískuprostý. Všichni jsme pískuprostí. Všichni jsme nevědomí. Existují celé pláže, pouště a duny znalostí, o nichž nemáme ani potuchy, natož abychom je navštívili.

Opravdový pozor si musíme dávat na lidi, kteří si myslí, že znají všechno. "V tomto textu je vysvětleno vše - nic dalšího nepotřebujete vědět," říkají nám. Něco takového posloucháme už tisíce let. Ti, kdo říkali "Moment, možná nic nevíme, zkusme se zamyslet...", byli nuceni vypít jed, nebo jim vyloupali oči, případně je rozčtvrtili.

V dnešní době je možná riziko, že propadneme iluzi vlastní vševědoucnosti, ještě větší, než tomu bylo v temných dobách náboženských pověr (pokud vůbec kdy pominuly). Dnes máme veškerou zásobu lidských vědomostí na dosah kliknutím myši, což je sice fajn, ale může se stát, že nám tak vznikne další posvátný text. Potřebujeme pokladnici ne vědomostí, ale nevědomosti. Něco, co nedává odpovědi, ale otázky. Něco, co osvětluje ne texty, které již bijí do očí, ale spíše temné, vlhké kouty nevědomosti. Tato kniha je právě takovou hořící pochodní, jež nám pomůže vydat se na cestu za poznáním vlastní nevědomosti.

Mezi lidmi panuje představa, že lidstvo v zásadě ví, jak funguje vesmír. Samozřejmě ne obyčejní lidé, ale snad "vědci" nebo "odborníci". Bohužel to není pravda. Jak řekl Thomas Alva Edison, muž, který vynalezl žárovku, "nevíme o čemkoli ani miliontinu procenta". Co je život? To nikdo neví. Co je světlo? Nebo láska? Anebo smích? Dobře střežené tajemství, které nám ve škole neprozradí, je, že nikdo nemá sebemenší ponětí, co je to gravitace. Nebo třeba vědomí, elektřina a viry. Nevíme, proč je na světě něco, a ne nic, a nevíme ani, jak a proč vznikl vesmír. A co víc, zdá se, že 96 procent vesmíru chybí. Svět není pevný: je tvořen prázdným prostorem a energií. Nikdo ale neví, co je to energie, a začínají se objevovat pochybnosti, zda vůbec existuje něco jako prázdno.

Jednou z mnoha věcí, kterým nerozumíme, je, co je to vlastně zajímavost. Je zajímavé, že staří Římané pojem "zajímavý" vůbec neznali. Nikomu se dosud nepodařilo přesně definovat, co je to zajímavost - a nikdo nepřišel na to, proč to, co neznáme, je zajímavější než to, co známe. Biologové říkají, že u lidí stejně jako u zvířat je primární motivací honba za potravou, pohlavním ukojením a úkrytem. My tvrdíme, že existuje ještě čtvrtá motivace, která nás od ostatních tvorů odlišuje - zvědavost. Dikobraz se netrápí tím, jaký je smysl existence. Můry a mravenečníci nehledí na noční oblohu a neříkají si, co jsou to ta malá světýlka. Lidé ano. Jak řekl básník W. H. Auden: "Ti, kteří hledají vysvětlení našeho chování u opic, jsou troubové, co nerozeznají svůj zadek od díry v zemi."

Lidský mozek je nejsložitější samostatný předmět v kosmu. Dokáže dělat víc spojení, než kolik je ve viditelném vesmíru kladně nabitých částic. Nikdo neví, proč je tak nesmírně komplikovaný, nebo co si máme s tak úžasnou operační kapacitou vlastně počít. Autoři této knihy znají odpověď: víc se ptát.

Na úvod předkládám z této knihy jednu malou perličku z celkového počtu 210ti perliček. Dalšími vás budu nepravidelně obšťastňovat.


Kdo jako první prohlásil, že Země se točí kolem slunce?

Aristarchos ze Samu narozený roku 310 př.Kr., celých 1800 let před Koperníkem.

Aristarchos nejen říkal, že Země a ostatní planety se otáčejí kolem Slunce, ale spočítal také relativní velikosti a vzdálenosti Země, Měsíce a Slunce a přišel na to, že nebe netvoří nebeská klenba, ale téměř nekonečně velký vesmír. Nikdo mu však nevěnoval velkou pozornost. Za svého života proslul spíše jako matematik než astronom. Moc toho o něm nevíme, jen to, že studoval na alexandrijském lyceu a římský architekt Vitruvius ho později zmiňuje jako muže, který "byl znalý ve všech oborech vědy". Vynalezl mimo jiné polokruhové sluneční hodiny.

Dochovalo se pouze jediné jeho dílo, O velikosti a vzdálenosti Slunce a Měsíce. Bohužel v něm nezmiňuje svou heliocentrickou teorii. Víme o ní pouze díky jedné zmínce v Archimedových textech, kde autor uvádí Aristarchovu teorii jen proto, aby s ní vyjádřil nesouhlas. Koperník o Aristarchovi jistě věděl, neboť mu připisuje zásluhu v rukopisu svého epochálního díla O obězích nebeských sfér. Když ale kniha roku 1514 vyšla tiskem, veškeré zmínky o vizionářském Řekovi zmizely - odstranil je zřejmě vydavatel, který měl strach, že knize uberou na originalitě.


komentářů: 4         



Komentáře (4)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
4
Axina 16.11.2011, 19:59:01
[3] Jsou i jiné oblíbené metody, jak dosáhnout kýženého stavu. Například zákon lze rychle a nenápadně novelizovat prostřednictvím novely úplně jiného zákona. Vzpomínám si, jak jsem jednou psala bulletin pro uživatele programu na vedení účetnictví, ve kterém jsem zcela vážně seznamovala klienty s tím, že zákon o dani z příjmu byl novelizován prostřednictvím zákona, novelizujícího zákon o zoologických zahradách Usmívající se

3
Mgr. Milda (neregistrovaný) 16.11.2011, 17:26:04
Měl, chudák smůlu, ještě nebyl Blesk ani Aha. Ani žádný panel, vedený železničářem a zkrachovaným politikem. Ostatně ani dnes by mu nikdo ani nepoděkoval- kde se tam, prosím, najde nějaké zdůvodnění nových daní?
Vydavate Koperníkova díla neudělal nic jiného, než že vynechal reference, které se mu zdály nevýhodné. To se dnes dělá všude a denně. Lhát lze i tím, že se něco vynechá.

Lucifer
2 Angioletto
Lucifer 16.11.2011, 00:39:52
]Usmívající se))

1
Angioletto (neregistrovaný) 16.11.2011, 00:35:49
Tudíž nejchytřejší byl zřejmě Sokrates, pokud on skutečně prohlásil- "Vím, že nic nevím."
Jen ješitnej megamagor si může myslet, že ví všechno. Překvapivě jsem jich už pár viděla na vlastní oči a nevím, jestli jim to sebevědomí mám závidět nebo je litovat.

«     1     »