Na příkladu Hunzů z odloučeného horského údolí v Himálaji jsme si ukázali, jak se může člověk na vrcholu svých tělesných a psychických schopností dožít 135 let. Za jednu z hybných pák dosažení tohoto stavu se považuje naprostá izolace od civilizačních vymožeností. Shodou okolností, nebo díky nějaké synchronicitě jsem ve zcela jiné knížce, Viry pro 21. století od Jana Konvalinky a Ladislava Machaly, narazil na jednu z hybných pák neobyčejného nárůstu moderních civilizačních chorob.Lucifer
Jistě tušíte, že tou hybnou pákou jsou civilizační vymoženosti. V tomto případě jde o velmi jednoduchý, avšak civilizačními vymoženostmi k dokonalosti dovedený mechanismus - o hygienu. Je tohle vůbec možné? Kupodivu, anebo zcela zákonitě je.Dětská obrna, odborně zvaná poliomyelitis anterior acuta nebo také zkráceně polio, je stará tisíce let, stejně jako jiné virové choroby. Na jedné egyptské náhrobní stéle pocházející z 18. nebo 19. dynastie, tedy staré asi tři a půl tisíce let, je vyobrazena postava muže opírajícího se o berlu, s podivně ztenčeným a deformovaným chodidlem a lýtkem pravé nohy. Z textu v hieroglyfech se dovídáme, že se jedná o syrského chlapce Ruma, který onemocněl horečkou s bolestmi hlavy a nohy, když mu bylo pět let. Otec ho odvedl do chrámu, kde se mu dostalo prvotřídní léčby na tehdejším špičkovém lékařském pracovišti. Chlapec se uzdravil a nakonec to dotáhl až na dveřníka v Aštařině chrámu v Thébách. V posledních dvou stoletích má tato choroba na svědomí ochrnutí nebo i smrt milionů lidí. Naštěstí se zdá, že poliomyelitida je jedna z infekčních nemocí, které díky celosvětovému eradikačnímu programu zvoní hrana.Polio tedy zřejmě provází člověka odedávna. Svědčí o tom nejen staroegyptské nálezy, ale také typické deformace kostry, vzniklé v důsledku ochrnutí svalů, které se našly při archeologických vykopávkách v prehistorických hrobech. Až do konce 18. století se však poliomyelitida vyskytovala zřejmě jen sporadicky jako nepříliš časté onemocnění, které tehdy nevzbuzovalo příliš mnoho pozornosti. Epidemicky se začala objevovat až v posledních 150 letech, nejprve ve Spojených státech a v Kanadě, pak na Novém Zélandu a posléze i v severní Evropě.Polio se také chová zcela opačně, než jsme zvyklí u většiny významných infekčních chorob, které způsobovaly strašlivé "mory" ve středověku, ale se zlepšováním hygienických podmínek se "odstěhovaly" někam do Afriky nebo do učebnic historie medicíny. Je paradoxní, že za to může právě hygiena: polio se totiž přenáší znečištěnou vodou nebo potravou a před zavedením kanalizace se s polioviry setkali takřka všichni už v kojeneckém věku, kdy byli ještě chráněni protilátkami od matky a kdy bývá průběh nemoci poměrně mírný, bez rizika vzniku obrn.Takřka sterilní podmínky, ve kterých dnes vyrůstají děti v západním světě, jsou možná příčinou i dalších zdravotních potíží moderní doby. Řada imunologů se domnívá, že epidemie alergií, které zachvacují hlavně bohatý západní svět, není způsobena znečištěním životního prostředí, jak si většina lidí myslí, ale naopak přílišnou sterilitou prostředí, ve kterém vychováváme svoje děti. Nebydlíme na hliněné podlaze a nespíme v sousedství stájí s domácími zvířaty, a dětský imunitní systém tak nemá dost podnětů k tomu, aby si řádně nacvičil rozeznávání nebezpečných a neškodných antigenů.Tolik se zhruba praví ve výše zmíněné knížce, k čemuž bych si dovolil připojit pár vlastních postřehů a myšlenek.Domnívám se kupříkladu, že na některé alergie má vliv i znečištění životního prostředí, a to především v podobě celé řady umělých chemikálií, které se vyskytují nejen v ovzduší, ale i v nejrůznějších výrobcích, jako třeba v nábytku, v podlahových krytinách, ve stěnách obytných budov atd. Už od předjaří značná část lidí trpí pylovou alergií. Sterilita v tom sice může hrát nějakou roli, ale faktem je, že s květinami, stromy a veškerými rostlinami tady žijeme miliony let a dodnes nás obklopují i ve městech a přímo v bytech. Nemyslím, že zrovna za tyhle alergie může jenom sterilita. V posledním století nás začaly obklopovat chemikálie, na které jsem po miliony let nebyli zvyklí.Zde je jeden můj osobní prožitek. Asi před dvaceti lety jsem se v Praze stěhoval ze svého dočasného bydliště do panelového domu na novém sídlišti. Ihned po první noci v novém bytě jsem začal dostávat něco jako sennou rýmu a pálily a otékaly mě oči. Bylo to na jaře a nějaký lékař konstatoval, že mám pylovou alergii. A teď se dostávám k pointě. Můj dočasný pobyt se nacházel ve starém domě obklopeném zahradami a poblíž Vltavy, kde kvetlo všechno možné a rojily se kvanta komárů. Tam, kam jsem se přestěhoval, to stále ještě vypadalo skoro jako staveniště, kde téměř nic nekvetlo. Tohle nezpůsobil pyl, už jenom proto, že jsem ničím takový nikdy netrpěl, i když jsem v dětství některá léta trávil v hospodářském stavení svých prarodičů na velmi zapadlém venkově.Lidé by se měli začít vracet zpátky ke kořenům, k přírodě, ze které vzešli. Nemyslím tím "zpátky na stromy", a také ne likvidaci moderních technologií. Myslím tím návrat k vnímání přírody a využití moderních technologií, vědy a všeobecného poznání k našemu užitku, ne k naší mentální a přírodní anihilaci. Lidé by se měli zase naučit žít s přírodou a vědeckotechnické výdobytky využívat pouze k zušlechtění tohoto soužití.
(Nezapomeňte si kliknout na obrázek.)
04.01.2012, 00:04:00 Publikoval Luciferkomentářů: 5