Nedoporučované potraviny

rubrika: Pel-mel


Jedna z věcí, které můžete pro své zdraví, vitalitu a dlouhý život udělat, je vyhýbat se méně doporučovaným potravinám nebo aspoň snížit jejich konzumaci. Abyste se mohli zorientovat, nabízím přehled některých potravin tohoto typu, který jsem našel v knížce, jejíž název je uveden na konci tohoto potravinového poučení:

Lucifer


Maso, ryby, vejce (bílkoviny)

Mnozí lidé umístili maso na první místo seznamu potravin, které není radno jíst. Ryby a maso se skutečně moc nedoporučují, protože:

  • Nikdy nejsou čerstvé a v přírodním stavu, protože se všelijak zpracovávají a konzervují. Takže se nedá rozeznat stupeň rozkladu; v důsledku toho je nebezpečí otravy vyšší než u jiných potravin.
  • Žádný živočich nedostává jen vybrané kusy masa. Zvířata, žeroucí maso, jí kosti, střeva atd.
  • Živočišné bílkoviny bez tuku prakticky neexistují a tuk je zvlášť těžce stravitelný.
  • Ze zdravotních důvodů se maso vždycky musí vařit, péct nebo grilovat, takže se tuky stávají ještě hůře stravitelnými.
  • Maso je ekologicky a ekonomicky pochybné (životní podmínky zvířat, krmení, přeprava, metody porážky, kácení deštných pralesů atd.).
  • Podle Hayovy teorie dělené stravy způsobují živočišné bílkoviny v kombinaci se sacharidy zažívací potíže.
  • Živočišné bílkoviny překyselují organizmus, což přispívá ke vzniku artritidy, revma a dny.

 

Naši prapředkové zřejmě sem tam snědli syrové vajíčko, někdy se jim asi podařilo ulovit zajíce či rybu, které pak snědli syrové. Tibetští mniši pili syrový žloutek. Ale dnes je konzumace syrové živočišné bílkoviny příliš nebezpečná. U živočišných proteinů vždycky dbejte na to, aby neobsahovaly moc tuku. Obsah tuku v mase a masných výrobcích je následující:

 

Podíl tuku Maso Ryba
skoro žádný, tuk je viditelný a dá se snadno odstranit koňské  
minimální "bílé maso", telecí, zvěřina treska
střední hovězí losos
velký vepřové úhoř
velmi velký špek  
nad 80% uzeniny  

 

Nedejte se zmást vzhledem potravin, protože trocha papriky báječně zabarví tuk do červena. Produkty označované jako "light" jsou denaturované a plné chemie, takže je radno se jim vyhýbat. Pokud jíte živočišné bílkoviny, měli byste se informovat o tucích, aminokyselinách, cholesterolu atd. Pokud snížíte spotřebu živočišných proteinů nebo se jich vzdáte úplně, můžete si celou tu teorii ušetřit. I zdravou výživou (ovoce, zelenina, byliny) můžete tělu dodat dostatek rostlinných tuků. Velmi tučné je např. avokádo. tento druh tuku je však lehce stravitelný.

Cukr a sůl

Cukr je v podstatě nejpřirozenější a nejlepší "pohonná látka" našeho organizmu, ale toto tvrzení se okamžitě musí omezit jen na cukr čerstvých plodů, protože jen ten je skutečně dobře stravitelný. Všechny ostatní druhy cukru, hlavně rafinovaný, způsobují jen potíže: zubní kaz, rozpad chrupu, nadváha, ztučnělá játra, cukrovka, vodnatelnost atd. Také vyvolávají návykovost a závislost. Z tohoto důvodu může průmysl stále vymýšlet nějaké nové sladkosti jako tyčinky, cukroví, bonbony a stupňovat rok od roku svůj obrat. Cukr nesytí, takže organizmus si ho vyžaduje stále víc. Sladidla jako náhražka cukru jsou velmi špatně stravitelná a jejich vedlejší účinky nedostatečně prozkoumané. Přírodní, rostlinné sladidlo lze vyrábět z rostliny stevia.

Sůl se většinou mylně označuje za koření, jde však o minerál. Spotřeba soli byla a je příliš vysoká. Podle statistik činí průměrná denní dávka soli 21 gramů, ale náš organizmus potřebuje jen 1 gram. Denní spotřeba do tří gramů se ještě považuje za únosnou. Sůl a cukr přehluší jakoukoli jinou chuť. Když přestanete solit a začnete používat koření a byliny, zažijete úplně nové kulinářské radosti. Sůl vyvolává vysoký tlak, kornatění a překyselení (Poznámka: Takže sůl asi nebude až tak úplně nad zlato).

mleko-a-mlecne-vyrobky-jsou-nezastupitelnou-soucasti-vyzivy.jpgŠkrob v obilninách

Původně byly obilniny zřejmě stvořené pro ptáky; jen ti totiž měli schopnost slétnout k trsům pšenice, ječmene a ovsa. Jen oni mohli svými ostrými zobáčky vylupovat zrna z klasů. Pro naše předky bylo hledání ojedinělých stébel příliš namáhavé a vylupování zrn časově velmi náročné. Všechny tyto překážky jsme sice časem překonali a dnes obilí pěstujeme na velkých lánech, sklízíme ho strojově a chemicky hubíme škůdce. Čistě technicky je celá věc báječně vyřešená, ale žaludek, bohužel, nemyslí technicky, a také ho nelze mechanizovat nebo změnit jeho chemické složení. Obilí obsahuje lepek gluten, který v organizmu působí dost neblaze: zvyšuje jeho zahlenění a ucpává cévy.

Obilí je skutečně určené pro ptáky, protože mají vole, v němž nechávají zrna nabobtnat čtyři až sedm hodin a ta se pak štěpí pomocí speciálního enzymu. Ale my lidé nemáme k dispozici takové nabobtnávací zařízení a slinná žláza vylučuje tento enzym jen v malém množství. Otevřeně řečeno: všechny výrobky z obilnin, které pořádně nerozkoušete a neprosytíte slinami, nemůžete strávit. Doktor Bircher-Benner to věděl. Proto nevynalezl müsli z pšenice, nýbrž z ovsa, protože se z něj lisují vločky, které mají větší plochu, a enzym tedy na ně lépe působí. V dobách minulých, kdy lidé ještě měli čas na vaření, se na to bral ohled. Tak vznikaly recepty jako např. polévka z ječmene z Graubünden nebo anglická porridge. Dnešní obilné výrobky - bílý chléb či těstoviny - jsou problematické z několika důvodů:

  • zahušťují krev;
  • podporují tvorbu bílých krvinek, člověk je bledý a jakoby "bezkrevný";
  • poškozují střevní klky, které se zmenšují;
  • kvasí a dělají z nás "alkoholiky";
  • způsobují alergie - asi ve 30% se považují za příčinu všech známých alergií;
  • způsobují koliky u dětí, kromě toho zubní kaz, nachlazení, artritidu, rakovinu, překyselení, nadýmání, suchou pokožku, cysty, oslabují imunitní systém a vyvolávají zelený zákal.

 

Obilné výrobky nemají skoro žádnou vlastní chuť. Těstoviny se proto musí dochucovat rajskou omáčkou, bazalkovou pastou a vším možným. Chlebové těsto se musí solit, protože by jinak bylo fádní a nechutné. Dr. Evans píše ve své knize Jak prodloužit život: "obilí je strava nejhůř přizpůsobená potřebám člověka. Převážně bývá příčinou předčasné smrti." Toto tvrzení dokazují výsledky pitev. U těch, kdo jedli obilné výrobky, našel pravidelně ztvrdlé černé shluky. Varuje vegetariány, kteří nahrazují maso cereáliemi, že je to jako z bláta do louže.

Mléko je pro telata

Mléko stejně tak jako obilí je potravina, kterou se nám reklama snaží prezentovat jako zdravou a chutnou. Dlouholetým chovem a křížením se z volně žijícího skotu, každoročně přivádějícího na svět své mladé a krmící je mateřským mlékem, stal celoroční zdroj dodávky mléka. Zastánci mléka argumentují hlavně obsahem vápníku. Ale zákazník z něj nemá vůbec nic, když ho jeho organizmus nemůže přijímat. Vápník z mléka pro něj zůstává nedosažitelným, ale to ještě není všechno. Máme mnoho důkazů o tom, že mléko osteoporózu neléčí, ale naopak vyvolává. To se dá snadno doložit: Japonci, jimž se mléko přímo protiví, netrpí skoro vůbec osteoporózou. U nás v Evropě jde naopak téměř o populární nemoc.

Také nesmíme zapomínat na jednu věc: na cestě k zákazníkovi se mléko denaturuje a to tak silně, že je nesnášejí ani samotná telata. A zde je krátký přehled nevýhod, které přináší pití mléka:

  • Anorganický vápník bez hořčíku se promění v cement. Typické projevy: studené ruce a nohy, osteoporóza.
  • Vápník z mléka (hlavně průmyslově vyráběného) tělo nemůže přijímat. Důsledek: kornatění a kornatění. Klouby se uzavírají, výsledkem je nemotorná chůze.
  • Podle jedné studie z Washingtonu vyvolávají mléčné výrobky rakovinu prsu.
  • Mléko je bohužel i příčinou četných alergií.
  • Kravské mléko má jinou konsistenci než mateřské. Je mnohem hustší a těžší, a z tohoto důvodu i hůř stravitelné.
  • Mléko obsahuje protein kasein, z něhož průmysl vyrábí klih na dřevo. Mléko zahleňuje a zalepuje organizmus. Francouzi to vědí, protože říkají: sýr zavírá žaludek.

 

Na této zemi pijí mléko jen kojenci. U dospělých se od třetího roku života nevytváří skoro vůbec žádná laktáza, takže mohou trávit mléko jen těžce nebo vůbec ne.

Zdroj: Arnold H. Lanz, Pět Tibeťanů - záruka dlouhého života.


komentářů: 13         



Komentáře (13)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
13
Axina 24.02.2012, 11:07:21
Patřím mezi ty dospělé, kteří mohou pít mléko takřka v libovolném množství a chutná jim a nic jim po něm není. Ale je fakt, že dnešní polotučné mléko je nic moc. Plnotučné nekupuji, abych zbytečně nepřibírala na váze. A nízkotučné mléko je s odpuštěním sajrajt. Škoda peněz.

Axina
12
Axina 24.02.2012, 10:16:28
[11] EvoO, nemusíš se opravovat... Já vím, ty jsi přesná paní účetní; tělem i duší. Je mi to blízké Usmívající se
Když mi pošleš mailem recept, tak budu moc ráda a předem děkuji.

11
EvaO (neregistrovaný) 24.02.2012, 10:05:52
(9)oprava: žádnou klapkou...

10
EvaO (neregistrovaný) 24.02.2012, 10:04:14
Otevřela jsem okno - venku to voní po deštíku a předjarně. Vzpoměla jsem si, jak jsme před lety s vnukem "čuchali" jarní déšť a pod okem kvetl zlatý déšť. P.S. Dnes už je vnukovi skoro 20 let.

9
EvaO (neregistrovaný) 24.02.2012, 09:54:31
No, nějak to zase zlobí. Oprava: nikdo nemáme...Jen jsem chtěla dodat, že na našeptávače je třeba dávat si bacha a to nejen na ty "ajpeďácké" . Ti živoucí bývají kolikrát mnohem záludnější. Taky je nelze žádnou klapku jen tak vymazat.

8
EvaO (neregistrovaný) 24.02.2012, 09:50:11
Axi, Jánošíkovy placky jsou trošku jiné, ale o nic méně dobré. Nebudu tu rozšiřovat diskuzi o konkrétní recepty, ale pošlu návod mejlem. Bohužel tály na plotnách nikdo nemǎme, ale to co jsi zmiňovala, jsme taky doma dělali za doby mého dětství, kdy ty tály ještě byly. Šudlit to teď na 1 plotýnce na dnešním sporáku by byl problém, škoda . Možná bych našla ty plotýnky dvě a tak se třeba někdy pokusím.

7
EvaO (neregistrovaný) 24.02.2012, 09:45:25
Axi, Jánošíkovy placky jsou trošku jiné, ale o nic méně dobré. Nebudu tu rozšiřovat diskuzi o konkrétní recepty, ale pošlu návod mejlem. Bohužel tály na plotnách nikdo nemǎme, ale to co jsi zmiňovala, jsme taky doma dělali za doby mého dětství, kdy ty tály ještě byly. Šudlit to teď na 1 plotýnce na dnešním sporáku by byl problém, škoda . Možná bych našla ty plotýnky dvě a tak se třeba někdy pokusím.

Axina
6
Axina 24.02.2012, 09:30:27
[3] Stvoření světa:
http://www.youtube.com/watch?v=eVHCkQZCEDg
Usmívající se

Axina
5
Axina 24.02.2012, 09:19:07
[4] EvoO, bramborové placky! Usmívající se Už jsem je nejedla asi 35 let... Dělala je moje babička z maminčiny strany. Byla panskou kuchařkou u jedné větve rodiny Schwarzenbergů. (Už vidím, jak se spouští Zuzanina fantazie a z "hraběnky z Košic" ze mne udělá šlechtického levobočka Usmívající se)
Chci říct, že vařila hodně dobře. Říkali jí Anička Truhlářská. Anna se jmenovala. A žila u svého bratra v Truhlářské ulici v Praze.
Na a tahle moje babička skvěle vařila. Nejenom šneky (u milostivé paní, doma nikdy), ale hlavně staročeskou kuchyni. Mám z dětství báječné vzpomínky. V poledne jsem přiběhla ze školy k obědu. Babička pro mne měla bramboračku nebo česnečku nebo cibulačku nebo kyselo. A jako hlavní chod často lahůdkové bramborové placky a bílou kávu. Placky byly pečené na plátech tálových kamen. Potřené byly rozpuštěným sádlem. A vyrovnané byly do komínků. Strašně moc dobré!
Nezapomenutelné časy...

4
EvaO (neregistrovaný) 24.02.2012, 08:14:19
(2) Souhlasím, tento názor je velmi rozumný. Od každého trochu a hodně pestré. A tak každý den vymýšlím, co v tom dalším uvařit. Jsem zastáncem české klasiky včetně úplně obyčejných jídel. Třeba jsou někdy pracnější, ale při lásce k vaření a dostatku času je to radost jak s přípravou tak i s následnou konzumací. No, je teprve ráno, tak své chutě nebudeme tak moc burcovat. Dnes bude obědové menu tzv. Jánošíkovy placky, hlavní surovina brambory. Hezký den.

«     1    2   »