Mravenec Ferdinand

rubrika: Pel-mel


K počátku tohoto týdne jsem si přichystal zajímavý esej od Stanislava Komárka, který se zabývá jednou entomologickou dětskou knížkou Ondřeje Sekory. Hlavním hrdinou této knížky je neobvyklý individualista z mravenčí říše, jehož jméno v českém provedení zní Ferda. Následující text je kompletně převzatý a nenachází se v něm žádná moje stylistická či jiná úprava:

Lucifer


ferda-beruska-a-pytlik.jpgPrávě tímto, ve třicátých letech už z módy vyšlým starorakouským jménem obdařil Ondřej Sekora hrdinu jedné ze svých nepopulárnějších dětských knih. Musím říci, že ačkoliv jsem s nejrůznějšími hmyzy strávil většinu dětství, které se volně prodloužilo až do habilitace v oboru entomologie, Sekorova kniha mne nikdy nijak zvlášť nenadchla. Je trochu obtížno říci, proč vlastně - paní učitelka ve školce nám z ní pravidelně předčítala, rozmanité reálie ze života členovců znal autor, snad z nějakého podrobného populárního přírodopisu, mnohem lépe než většina autorů dětských knih a obrázky s jakousi predisneyovskou manýrou se obecně líbí. Lehké kolektivisticko-budovatelské podtexty je v dětství a realitě šedesátých let těžko zachytit a k mravencům ostatně jaksi bytostně přináleží, více než k lidem.

Celá kniha má v sobě jakousi cukrkandlovou nasládlost a neproblematičnost, o níž se soudilo, že k nevinné dětské dušičce bytostně patří - Ladův Kocour Mikeš je také z tohoto žánru. Dítky si ve skutečnosti s nemenším gustem čtou i drsné Grimmovy pohádky či Erbenovu Svatební košili. Ondřeje Sekoru znám i jako autora ilustrovaných vtipů o dětech z let druhé světové války - kreslil je zejména do rozmanitých časopisů pro paní a dívky. Zvláštní sladkobolnou naivitu, kterou se vyznačovaly, je v kontextu doby lehko pochopit - chudý kreslíř musí být nějak živ a po atentátu na Heydricha se jakýkoli ostrovtip věru nevyplácel.

Více mne udivuje, že celý tento styl k Sekorovi jaksi bytostněji patřil, snad jako kompenzace svinstev, jichž byl v obtížných a zvlčilých dobách svědkem a jako komunista i spolustrůjcem a propagátorem. Na každý pád výslednému příběhu cosi chybí, asi jako nelze pohádku stavět na historii o hodné holčičce, která posléze vyroste ve velkou hodnou paní. Ne že by se v příběhu špatnosti vůbec neděly - Ferda, navzdory všemu mravenčímu kolektivismu přece jen vypjatý individualista jak ustrojením, tak činy i sociálním významem, je u soudu zlovolně obžalován koketní a malichernou Beruškou a jen tak tak ujde těžkému fyzickému poškození (pětadvacet ran na zadeček).

Mezidruhová a v podstatě i meziřádová (stupeň příbuznosti mezi mravencem a slunéčkem sedmitečným je asi jako mezi člověkem a delfínem) láska se mu nevyplatila, byť objekt byl půvabný - jen u takovéto pohádkové bytůstky mohli chlapečkové třicátých let beztrestně vidět holé růžové nožky ve stylu panenky Barbie - jaké asi osobní zklamání se promítalo do tohoto příběhu o nevypočitatelné hmyzí fifleně? Rozmnožování ostatně hraje v knize na mnoha místech velmi klíčovou roli - odchov mladých mravenců, chrostíků, ploštic i dalších hmyzů patří k centrálním tématům spisu.

Také je pozoruhodné, kolik se v knize popisuje hostin, mejdanů, zahradních slavností, poutí i pitek. Jednotlivé aktéry by bylo možno s nějakým klíčem pro určování středoevropské fauny neproblematicky rozpoznat až do druhu, snad s výjimkou brouka Pytlíka, dalšího oblíbeného dětského hrdiny - podle jeho podoby a životní historie by to vypadalo tak nejvíc na červotoče.

Z obsahů Sekorových kreseb a knih je patrno, že se nejednalo jen o způsob obživy a společenského vyniknutí - autor hmyzy, ptáky i další zvířata zřejmě miloval, možná více než lidi. Asi s nimi taky udělal lepší zkušenost.

Zdroj: Stanislav Komárek: Eseje o přírodě, biologii a jiných nepravostech

Poznámka:

Je to zvláštní, ale z tohoto eseje jsem nabyl pocitu, že se momentálně nacházím ve stavu Ferdy mravence. Tuhle knížku od Ondřeje Sekory jsem v dětství četl, jak ostatně asi většina příslušníků mé generace. Musím se přiznat k tomu, že mě Ferda nijak zvlášť neoslnil, fiflena sedmitečná mi přišla přímo nechutná, avšak brouku Pytlíkovi jsem docela fandil. No a teď si připadám jako Ferda. Není to zvláštní? cool


komentářů: 11         



Komentáře (11)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
11
Lucifer 26.04.2012, 18:50:22
[10] Komárek Sekoru nedeklasoval. Je třeba si to pořádně přečíst. Já jsem byl pomalejší, ale kdyby ten režim pokračoval ještě v devadesátých letech, asi bych také emigroval. Víc k tomu už radši nebudu dodávat, protože bych se mohl hodně naštvat. Ještě to můžeš nandat Flegrovi. Ten sice neemigroval, ale komunistům se vyhýbal jako čert kříži a navíc je to zřejmě Komárkův kamarád.

Axina
10
Axina 26.04.2012, 18:32:56
To, že je S.Komárek zdatný v oboru entomologie ještě neznamená, že má právo deklasovat O.Sekoru na "člověka, který byl jako komunista spolustrůjcem a propagátorem svinstev v obtížných a zvlčilých dobách."
Osobně je mi velmi nesympatické, že ledva S.Komárek dostudoval (1982), tak emigroval (1983).

Lucifer
9
Lucifer 26.04.2012, 16:54:51
[8] On už se zviditelnil vícekrát

http://www.stanislav-komarek.cz/zivotopis.html

8 Komárek
Alino (neregistrovaný) 26.04.2012, 16:47:56
Už neví, jak se zviditelnit, tak leze po zádech Sekorovi.

7
EvaO (neregistrovaný) 27.03.2012, 23:27:01
(6) Máš pravdu, závěr je optimistický Usmívající se

Lucifer
6
Lucifer 27.03.2012, 11:49:19
EvoO, mně se to téma zrovna hodilo do krámu a článek podle mne není dumáním nad "nesmrtelností" chrousta, hlavně si všimni poslední věty ]Mrkající

5
EvaO (neregistrovaný) 27.03.2012, 08:24:30
(2) Plný souhlas, brouků Pytlíků je stále habaděj ...

4
EvaO (neregistrovaný) 27.03.2012, 08:22:20
Citovaný článek mi připadá jako dumání "nad nesmrtelností chrousta". Knížku o Ferdovi jsem četla tak jako i moji synové. Byla odpovídající dětské mysli a s odstupem času i něco napověděla o životě hmyzu. Proč brát dětem takový svět úvahami p. Komárka? Asi by si měl vybrat jiné téma, než - viz moje první věta...

3
Astra (neregistrovaný) 26.03.2012, 16:12:46
Pana Sekoru jsem kdysi dávno poznala osobně. A dostala jsem od něho moc pěkný obrázek.Akvarel. Byly na něm dvě postavičky stojících nemluvňat v postýlce, samozřejmě přesně vyvedeno v Sekorově stylu. Byl ten obrázek takový naivní, jako pan Sekora. Ten samozřejmě naivní nebyl, ale byl taková čistá bezelstná duše. Obrázek už bohužel nemám. Zmizel někde v propadlišti dějin mého žití. Usmívající se

2
Ludmila (neregistrovaný) 26.03.2012, 15:21:09
že brouků Pytlíků je víc než Ferdů.I když i takový brouk Pytlík může být pracovitý jako Ferda. Jen lidem znepříjemňuje život kde se ukáže. Takových Pytlíků je v anonymní podobě přehršel.Pro ně je anonymita zvlášť přitažlivá.Poprskat, pošpinit a v koutku očekávat na reakce ostatních. Když se jich nedostává, přitlačí, a zase čeká.Zábavné, že?

Axina
1
Axina 26.03.2012, 04:31:01
Už párkrát jsem v životě potkala lidi, kteří byli tak pracovně vytíženi, že o sobě s úsměvem prohlašovali, že si připadají jako "Ferda Mravenec, práce všeho druhu."
Když jsem pak někde zaslechla "Ferda Mravenec", vzpomněla jsem si na ně. Ode dneška mám v mysli stejně silně zakotvenu konkrétní představu, kdo je fiflena Sedmitečná a kdo brouk Pytlík Usmívající se

«     1     »