Sobotní preludium

rubrika: Pel-mel


Zatímco budete číst tyto řádky, já tady nebudu.

 

Lucifer


Jak možná už víte, mám sanitární den. Přesto však jsem objevil možnost, jak tu nebýt a přitom se objevit, jako bych tu byl. Výsledkem je tento sobotní úvodník. Vzhledem k tomu, že mám sanitární den - což bezpochyby znamená, že budu nekompromisně relaxovat - bude, tedy vlastně už je, i tento úvodník pohříchu sanitární. Tedy o ničem. Respektive o Nýčem.

 

Přináším citaci z poslední kapitoly Vergelyho knížky o mém oblíbeném filosofovi Friedrichu Nietzschem. Může nám být Nietzsche dnes nějak užitečný? Můžeme říci, že ano. Protože nám přináší tři věci, které jsou zásadní pro život: jedinečnost, velikost a styl.

 

Jedinečnost spočívá v originálním vztahu k životu. Což znamená, že nestojíme ani jako individualita ani jako kolektiv. Tento vztah nacházíme, když se vrátíme dovnitř sebe a svého života a začneme myslet. Tehdy jsme na cestě k odhalení, co je v nás i mimo nás jedinečného. Individualistické zaměření na sebe sama a proti společnosti nám v tom brání. Společenský konformizmus namířený proti individuu nám v tom brání též. Jedinečnost je neoddělitelná od velikosti.

 

Styl je forma, kterou dáváme svému životu. Ale je to více než forma, protože je tak lehká, jemná a inteligentní, že dává zapomenout na to, že propůjčujeme životu formu. Zázrak elegance. Umět být tak, že je při tom zapomenuto samo úsilí být! Hloubku poznáme podle její elegance a pravdu podle její krásy. To říkal už Platon. Nezapomněla na to naše společnost poznamenaná politikou a vědou? Nevypěstovala pravdu bez krásy? Nietzsche chtěl tuto krásu znovu objevit.

 

Na hřebenech hor, pokrytých sněhem, je občas vidět poutníka. Kam jde, tak daleko od lidí? Jde k úsvitu, jehož příchod bděle očekává. Zítra za svěžího stříbřitého rána vystoupí k vrcholům. Tam bude kontemplovat vyšší a čistší život. Ten, o jakém Nietzsche snil. Jediný život, který je hoden toho, aby byl žit.

 

Jednoho krásného rána v létě 1883 v jedné vesničce v Duryňském lese, kde Nietzsche strávil tři týdny v úžasných líbánkách s Lou Andreas-Salomé, Rilkovou a Fredovou múzou, přišla tato bezpochyby výjimečná žena k Nietzschemu slastně se protahujícímu na loži těhotném předchozí láskou a zachmuřeně pravila: Friedrichu, celou noc jsem přemýšlela...


komentářů: 1         



Komentáře (1)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

1
Snicker (neregistrovaný) 06.03.2010, 15:06:32
Hezké. Mezi lidmi dodnes panuje o Nietzscheho tvorbě naprosto zreslená představa.

«     1     »