Jen lehce upravený, místy totiž nečitelný, přepis mého takřka automatického psaní v jednom pozdním večeru či spíše v jedné pozdní noci u Pekingské polévky v jedné čínské restauraci.
Lucifer
V té pěsti sevřené
chráním své dávné vzpomínky
sevřu ji rázně
a vzpomenu si na ně
jsou to bludné balvany
a teskná očka laně
jsou to malé korálky
jež navlékám na svou nit
tu tenkou a pružnou
Od dětských krůčků nepřetržený
sobě sám daný
v pěsti rozdrcený
famózní dynamit
ten páter obluzený
a v duši klid
Kruh studu a chutě dávné
ruka na pažbě kuše
co ve svých vzpomínkách najdu
a sevřu v pěst
to jistě bylo vždycky správné
okénko do duše
21.06.2013, 00:00:29 Publikoval Luciferkomentářů: 2