Vodotrysk

rubrika: Poetický koutek


Započal se červen, který je též jako máj lásky čas. Zatímco však máj je láskou v raném rozpuku, v červnu už dozrávají třešně, noci jsou takřka letní a první unavené lásky usínají u kašen plných vodotrysků. A já se vracím zpět ke svému prokletému básníku Charlesi Baudelairovi, jehož báseň je tomuto času láskyplných vodotrysků věnována. Kdysi, před dávným časem, jsem tuto báseň zhudebnil stejně jako třeba Víno hadrářů. Melodii znám dodnes, ale akordy vám neřeknu, jelikož jsem tak unavený, že už naslouchám jenom žvatlání vzdáleného vodotrysku, do něhož září a blyští Fébé.

 

Lucifer


Lásko, máš oči unavené!

Jen zůstaň, neotvírej jich,

v té poloze tak nestrojené,

kde večer rozkoše tě stih.

A vodotrysk, jenž nepřestává,

na dvoře žvatlá přes práh dne,

tak v extázi mě upoutává,

kam láska ponořila mne.

 

Snop jasný jako nebe,

pestrý jak trs,

do něhož září Fébé

a blyští skrz,

pak padá dolů, zebe

jak liják slz.

 

Tak duše tvá, když zahořela

živoucím bleskem rozkoší,

se vzepne, strmící a smělá,

k čarovným rájům ve výši.

Pak rozlévá se v dokonání

tesklivou vlnou skleslosti

po tamté neviděné stráni

až do srdce mé bytosti.

 

Snop jasný jako nebe,

pestrý jak trs,

do něhož září Fébé

a blyští skrz,

pak padá dolů, zebe

jak liják slz.

 

Ty, která v noci jsi tak hezká,

jak sladké na tvých prsou je

poslouchat, jak proud venku tleská

a věčně v kašnách běduje!

Zvonivá vodo, lunný lesku,

chvějivé stromy kolkolem,

blažená noci – jste v svém stesku

mé lásky čistým zrcadlem.

 

Snop jasný jako nebe,

pestrý jak trs,

do něhož blyští Fébé

a září skrz,

pak padá dolů, zebe

jak liják slz.


komentářů: 7         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Stella
7
Stella 05.06.2014, 08:09:39
Berte h shovívavě, protože je vždycky v opozici... Dnešní klišé nebylo vždycky klišé. Dostaň do překladu jak rok 1857, tak dnešní vnímání a vyjadřování...

Astra
6
Astra 05.06.2014, 07:08:42
Hele, háčko, seješ moudrosti. Zkus si to přeložit sám. Vzhledem k času, kdys to moudro psal, bylo už zřejmě pozdě na nějakou složitější úvahu. Lucifer ti to nandal inteligentně, já bych přitvrdila, ale tyhlety stránky si hrubost nezaslouží! Mlčící

Lucifer
5
Lucifer * 05.06.2014, 00:25:41
Co je na tom taková sračka, háčko? Mám pocit, že teď tady sračkuješ pouze ty. Tenhle překlad není až tak známý, neudělal ho nějaký věhlasný básník, jako třeba Vrchlický, který udělal ten mnohem známější. Jenže s tímhle jsem se prve seznámil a za Vrchlického bych ho už nikdy nevyměnil. Autorem překladu je nějaký Ivan Slavík a jeho výsledek se mi dal velmi krásně zhudebnit.

Tady je Vrchlického překlad:

Mdlé jsou tvé krásné oči, drahá!
Nač otvírat je? Sni jen dál,
svá ňadra nech tak polonahá,
jak rozkoše vír tebe jal.
Na dvoře fontan lká a kvílí,
dnem, nocí slyšíš jeho ples,
mé nadšení on sladce sílí,
kam uvrhla mne láska dnes.

Ve květů tisíce
proudy se rozlejí
a svitem měsíce
v barvách se zastkvějí
a letí šumíce
v slz hojných ručeji.

Tak rovněž duše tvá, když vzplála,
jak rozkoše blesk do ní sjel,
se divoce a směle vzpjala
až v blankyt, jenž se kouzlem stkvěl.
Teď rozlévá se mroucím stonem
v proud něhy, v němž div nezhynu,
jenž stéká tiše tajným sklonem
až v srdce mého hlubinu.

Ve květů tisíce
proudy se rozlejí
a svitem měsíce
v barvách se zastkvějí
a letí šumíce
v slz hojných ručeji.

Ó ty, jíž půvab nocí dýše,
jak sladko slouchat nakloněn
nad ňadra tvá, jež dmou se tiše,
fontanu věčný vzdech a sten!
Ó luno, proude s šumem hlasným
ó chvějící se stromy kol,
zrcadlem lásky mojí jasným
jest tajemný váš snivý bol!

Ve květů tisíce
proudy se rozlejí
a svitem měsíce
v barvách se zastkvějí
a letí šumíce
v slz hojných ručeji!

Tohle je k zhudebnění, alespoň pro mne, dost vyčpělé.

S vyplazeným jazykem

Lucifer
4
Lucifer * 05.06.2014, 00:09:10
Co je na tom taková sračka, háčko? Mám pocit, že teď tady sračkuješ pouze ty. Tenhle překlad není až tak známý, neudělal ho nějaký věhlasný básník, jako třeba Vítězslav Nezval, který udělal ten mnohem známější. Jenže s tímhle jsem se prve seznámil a za Vítězslava Nezvala bych ho už nikdy nevyměnil. Autorem překladu je nějaký Ivan Slavík a jeho výsledek se mi dal velmi krásně zhudebnit. Nezval to blekotavě podělal. Jasný? S vyplazeným jazykem

h
3
h * 04.06.2014, 22:25:33
Ta báseň, to přebásnění, je naprostá sračka. Mení to česky, nezpívá to, k ničemu to není, je to plno klišé, nic to neříká.

Astra
2
Astra 04.06.2014, 13:16:27
A ještě Paul V., můj další milý...

To se nám v jasném létě vyplní:
i slunce, které bude jásat se mnou,
tvá vzácná krása, pod kraječkou jemnou
v hedvábí skrytá, prudce oslní.

Pod blankytem jak pod vysokým stanem,
jenž v dlouhých záhybech se bude chvět,
pobledlí touhou, jaké nezná svět,
vzrušeně, šťastně toužit nepřestanem.

A večer sladký vzduch si bude hrát
v tvých voláncích a hvězdné oči z výše
tak vlídně a tak laskavě a tiše
nas nás se budou usmívat.


Ahoj





Astra
1
Astra 04.06.2014, 12:58:07
Když s bílou jitřenkou najednou dostaví se
k hýřilům ideál a začne v jejich nitru rýt
tím řezem, tajemným jak pomsta, vzniká cit
a v šelmě uspané zas anděl probouzí se.

Modř nebes duchovních v své nedostuonosti
se otevře a je jak propast přitažlivá.
Ty, drahá bohyně, světelná bytosti,

stejně svou vzpomínkou vláš před očima mýma,
však mnohem jasněji a mnohem svůdněji -
po pustých orgiích, jež v kouři mizejí.

Slunce už září víc než knot, jenž pouze dýmá,
tvůj přízrak, zářivá, je též mu podoben:
je věčný, vítězný, je jak to slunce jen.


Tohleto CHARLES NAPSAL ZASE PRO MNE... S vyplazeným jazykem

«     1     »