Neviditelný čert

(Ne vy už, ale my!)

Lucifer

Ten přízrak matoucí

Od chvíle k chvíli kráčí

Života budič život beroucí

Jediná kytka v jediném květináči

Hledáte a bloudíte

Nacházíte zase jenom sebe sami

Od přízraků kolem stále něco loudíte

V krajině němé s pomněnkami

V krajině plné barvotisků

Jež poskládáte do herbáře

Jenom ten jeden z obelisku

Vtisknete do své vlastní tváře

Ten přízrak matoucí

Od chvíle k chvíli dme se

A z pekel horoucích

Se probudíte zase v lese

A nikdo v krajině němé

Viktor Dyk

A nikdo v krajině němé

v ústrety nekyne.

My se pamatujeme.

My ano a vy ne.

Vyšli jsme, dávno už tomu,

hodinku přede dnem

alejí kvetoucích stromů.

Ještě se ohlédnem!

Mizí nám kvetoucí alej,

je ptactvo usnulé.

Jdem v tichu dále a dále,

jdeme až do Thule.

Těch vzpomínáme tváří,

jež vám jsou neznámé.

A cosi jako záři nad hroby vídáme.

V očarovaném lese

tak mnohý bloudil a kles‘.

Nepamatujete se:

vyšli jste právě dnes!

Nepamatujete se,

vyšli jste v boží svět.

Vám jiná alej pne se,

vám voní jiný květ.

A kamkoli ať jdete,

krok světy objeví.

Jednou si vzpomenete.

Ne my už, ale vy!

17.05.2015, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 2