která běží a běží
když k jejím nohám kladu svoji lásku…
Lucifer
Běžící luna
Oldřich Mikulášek
Měsíc běží a běží,
za mraky běží
a lhostejno je mu,
jestli jste krásná
jak luna v úplňku
anebo ještě krásnější,
třeba jak měsíc,
jenž běží a běží
a jemuž lhostejno je,
jestli se vaše jméno,
hodí k mému jménu,
jestli se vaše srdce
hodí k srdci mému,
na kterém kámen leží.
Teď pochopíte:
člověk je jen prášek.
Ten prášek – to jsem já!
Ten prášek – to jste vy
v tom světě nesmírném,
v tom světě beze jména,
kde stíhá vlnu
ozvěnou jen pěna
a krutých hvězd svit blikavý
nás může, kdy chce, zhášet,
takže jsme ztraceni
v té bitvě dálek lité
jak pod nebeským jhem –
než zázrak stane se;
než vyjde luna
jako zpod víčka,
než náhle rozjasní se kašna,
která nás oba zrcadlí,
nás oba a lunu –
ale na zemi,
takže už nejste maličká,
takže vám říkám,
bože, jak jste krásná,
a vy mi říkáte,
proč jste takový?
a já si myslím,
tedy mi ustel, ženo,
rusalko moje,
ať tonu z nerozumu,
pod sebou měsíc,
jestli se tvoje jméno
jestli se srdce tvoje
jež na dně tvého leží.
09.11.2016, 00:01:13 Publikoval Luciferkomentářů: 7