Buzení

rubrika: Poetický koutek


(Na napínáčku holotropním)

 

Lucifer


 

Všechno to začalo znenadání

Vůbec jsem nic takového nečekal

Proč taky

Když své kořínky mám v květináči

Ze sádrového odlitku

Jemuž jsem věřil natolik

Že jsem nečekal

Že může puknout radostí

Že už mé kořínky mít nemusí

Že už je nemusí v sobě nechat zahnívat

A já jsem náhle pocítil

Proč taky bych tak neučinil

 

Najednou se prostě ozvalo zvonění

Prý jako takové buzení

Proč ne

Když už jsem tak dlouho spal

Když už jsem neměl

Co bych prospal

Když už mi spaní nedávalo nic

Nad čím bych mohl puknout radostí

Že už své kořínky mít nemusím

Že už je nemusím v sobě nechat zahnívat

A já jsem náhle pochopil

Proč ne tak abych taky nebyl

 

Na napínáčku holotropním

 


komentářů: 3         



Komentáře (3)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

3
xxx (neregistrovaný) 23.02.2018, 20:44:47
https://www.youtube.com/watch?v=3SI1E2wZ9Dc

Stella
2
Stella 23.02.2018, 09:44:40
Zkřehlé lásky! U obou.

Napínáček k celistvosti, sádra tvoří dokonalý odlitek. I za pět minut dvanáct. Nevinný

1
Belzebub (neregistrovaný) 23.02.2018, 02:22:34
.
Jaroslav Vrchlický - Dvojí bouře

To moře, které pod okny nám hřímá,
jak zní s našimi srdci do souzvuku!
Jak v jeho bouři a v jich svorném tluku
se na tvých ňadrech dvakrát sladce dřímá.

Já tvoji šíj, noc vlny obejímá,
a oba svoji uspáváme muku,
jen potmě hledám tvoji malou ruku,
jež nudy balvany mi z čela snímá.

Jak ležel bych kdes na dně pohrobený
a uchvátil mne polyp storamenný,
ve objetí tvém chvěju se a bojím.

A čím bouř venku v chaos větší splývá,
tvé srdce slyším, jak z té vřavy zpívá,
a rty mé vodí k břehům - k bokům tvojm.
.
Zamilovaný

«     1     »