A o všem
Lucifer
Jednou pozdě k ránu
Probudil jsem se ve své nicotné kleci
Všechno bylo na svých místech
Ptáci venku začali zpívat
Baladu o svých křídlech
O nebi
Kde je všechno
Kam mohou vzlétnout
Zatímco já zůstávám v ničem
Slunce se vyhouplo nad obzor
A nakukovalo do mé klece
Na dohled jsem viděl stromy
Jak tančily v rytmu tanga
Přidaly se i květiny
Aby mě obalamutily svojí vůní
Nicotný pokus
Pochopil jsem
Něco se ve mně vzpříčilo
Rozbil jsem svoji klec
Kladivem jedním úderem
Vystoupil z ní jako malé dítě
A šel hledat něco nového
Na věžích kostelů zněly zvony
Po nebi pluly nadýchané mráčky
Na rohu ulice stála žena
Dychtivě na mě hleděla
Skončilo osamění
Probudil jsem se opět ve své kleci
Ptáci venku nezpívali
Kytky nevysílaly svoji vůni
Stromy se nekymácely
Začalo znovu mé osamění
Nastalo ohlušující ticho
Snad někdy příště
Řekl jsem si
Tu klec dokážu vždycky rozbít
Když budu chtít
Někdy však mám pocit
Stát se poustevníkem
Alespoň na čas
Který si vymezím
Abych mohl v klidu přemýšlet
O všem
I o ničem
25.07.2024, 09:25:59 Publikoval Luciferkomentářů: 0