Špaténka a Hlas

rubrika: Pohádky


Započal se poslední srpnový týden a léto se nám tak nějak zcela neočekávaně ochladilo. Že by to už chtělo s takovým předstihem zabalit? Bude ještě alespoň babí léto? To jsou otázky, na které na rozdíl od meteorologů neumím odpovědět. Tedy na rozdíl od nich ve skutečnosti umím, ale nechce se mi. Někdy se mi totiž nemusí chtít. A tak, abych ten poslední srpnový týden alespoň malou svíčičkou zahřál, podělím se s vámi o dvě krátké pohádky, které jsem napsal zhruba před deseti lety. Až si je přečtete, tak si asi budete ťukat na čelo, že to s pohádkami nemá nic společného. Jenže ony to jsou takříkajíc patafyzické pohádky, takže si v klidu zaťukejte na čelo ještě jednou, budete to potřebovat.

 

Lucifer


Špaténka

 

Byl jednou jeden špatný člověk. Byl tak špatný, že až se jednomu dělalo nevolno. Když mohl někomu ublížit, ublížil mu; když mohl někoho zabít, zabil ho.

 

Byl tak špatný, že věřil, že ostatní jsou ještě horší.

 

A tak ubližoval a vraždil s přesvědčením, že dělá dobře - ničí špatnější lidi, než byl on sám. Zničil je ještě dřív, než by oni mohli zničit jeho, nejméně špatného člověka na světě. Věřil, že dělá světu dobře a věděl, že dělá dobře i sobě. Byl na sebe pyšný a kdykoliv mu někdo řekl, že dělá něco špatně, se zlou se potázal – se zlou smrtí – se smrtí tak krutou, že by se jednomu každému dělalo úplně šoufl.

 

A to je konec pohádky, ze které plyne ponaučení, že špatnost nakonec zvítězí nad ještě větší špatností.

 

 

Hlas

 

Také občas slýchám Hlas.

 

Jednou mi takhle Hlas říká: „Probuď se! Vstávej!“ No a já se probudím a zjistím, že jsem opět zaspal. Já zaspávám furt. Já totiž rád spím. Kdyby to šlo, spím furt.

 

Když spím, Hlas mi vypráví pohádky.

 

Pravda, někdy jsou to pěkné horory – to se pak probouzím i bez pokynů shůry. Když se probudím, Hlas zmizí. Odněkud se ozve Rádio a cizí hlasy se mě snaží přesvědčit, že nejlepší je jít zase spát.

 

Někdy je uposlechnu a zas můžu v klidu poslouchat Hlas. Třeba tu O perníkové chaloupce nebo Oslíčku otřes se nebo tu O sedmi trpajzlících. Nikdy to nedotáhnu dál než na Šmudlu.

 

No, a když se Šmudla probudí, je tu zase rádio Gaga nebo rádio Jerevan – zkrátka je tu veselo, ale nejlepší je spát.

 

Dobrou Noc.

 


komentářů: 20         



Komentáře (20)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Stella
20
Stella 27.08.2014, 21:47:37
19. No, to je lucifersky drsné! Překvapený
Zvlášť za tu šílenou cenu. Nebudou ty hřiby z Číny?
Hub si nejvíc užili zřejmě na Moravě.

A nevíte někdo, proč třeba takové citrony stojí skoro stovku?

Lucifer
19
Lucifer * 27.08.2014, 18:07:36
Mohl jsem udělat překlep, který by kontrola pravopisu, jež mi funguje v prohlížeči i při psaní komentářů, neprohlédla, totiž, když jsem poprvé uviděl houby s otcem. Bezpochyby jsem je s tátou někdy poprvé uviděl, ale ne tohle léto. Ovšem když je uviděl můj táta poprvé, tak jsem byl ještě na houbách. Mrkající

astra2
18
astra2 27.08.2014, 18:04:37
Minulý týden jsem viděla houby na tržišti na Tyláku. Kilo hřibů za 500 korun českých ! Chápete to někdo? Úžasný Úžasný Úžasný S vyplazeným jazykem

Lucifer
17
Lucifer * 27.08.2014, 17:36:19
Tohle léto, když nepočítám mnou zkonzumované potraviny, jsem viděl houby snad jenom dvakrát. Podruhé zrovna dnes jsem spatřil jednu houbu v trávě akademického parčíku. Poprvé, několik dní předtím, jsem spatřil v obchodě sklenici, na které bylo napsáno "houby s octem". Mrkající

rezy
16
rezy 27.08.2014, 16:50:16
příznám se že o houbách mám informace z druhé ruky. Tj od sestry. Ta se švárou jezdí až k Holoubkovu u Rokycan a sem tam něco donesou. U nás je to prý horší, do lesa se nedostanu, ale nikoho že by nosil houby nevidím. Ted napršelo a bude na to snad i čas.
Můj děda byl vášnivý houbař, pokoušel se to naučit i nás, ale chytnuli se akorát brácha se sestrou. Já, když děda vyhlásil v rojnici tady je někde hříbek a nechal nás ho najít, tak v těhle případech sem zíral po okolí a vždycky mě bud bráška nebo ségra předběhli. Slavím úspěchy akorát když jdu sám, nikdo na mě nepospíchá a pak to rači nechám někomu znalému přebrat, aby nebyla otrava. Jo, v sobotu se podívám, jestli bude čas.

Stella
15
Stella 27.08.2014, 15:52:06
Požitkáři...
I když koláče se švestkami - a s drobenkou - nejím, prom ostatní je peču.
Právě teď jím švestku.
Ty názvy jsou opravdu pěkné.
rezy - a houby - rostou?

astra2
14
astra2 27.08.2014, 14:10:43
Rezy, to je hezky rozpustilý.Vohrnouš a poklopouš S vyplazeným jazykem

rezy
13
rezy 27.08.2014, 13:19:20
ke švestkám jen tolik, že jsou z nich kromě knedlíků výborné koláče.Pracovně jsme jim říkali bud vohrnouše (pokud byly rozpůlené švestky půlením nahoru) event, poklopouše, když byly nahoru slupkou. V obou připadech se sypaly curk/ mákem a já jich obvykle snědl půl plechu.

astra2
12
astra2 27.08.2014, 11:27:28
Nikdy jsem neměla babičku a tak neznám ten pocit příchylnosti ke starému člověku. Ale znám pocit příchylnosti ke švestkám. Dneska na trhu zrovna jsem vzpomněla na Lucifera a na jeho pět švestek. Koupila jsem jich deset. Vážily skoro půl kila. Byly to ty, tamty velké. Ještě nevím, jak chutnají, ale narozdíl od Kocoura je mám ráda. Tuhle jsem je dala do štrůdlu, když jsem měla málo jablek. Prostě jsem je obalila v rozdrcených piškotech, aby těsto moc nezamokřily a vynalezla jsem tak manu. Štrůdl se rozplýval...přiznám se, že jsem švestky trošičku pokapala rumem.Stejně tak povidla - udělat palačinku, zapovidlovat a na vršek přidat zakysanou smetanu. Lahůdka k zešílení, nikoli k zeštíhlení, ale to je fuk.

Přeju dobrý den s podzimem! Už tady zase svítí sluníčko! Celou noc lilo! Vale.. S vyplazeným jazykem


Stella
11
Stella 27.08.2014, 11:07:03
Zase, St. Kocoure, opakovala bych se. Usmívající se
A mimochodem, ani já nejím švestkové knedlíky, ba ani koláče ne.

Lucifere, už to tak bude. S vyplazeným jazykem

10 Pardon
St. Kocour (neregistrovaný) 27.08.2014, 09:41:24
Omlouvám se za překlepy - když se mi v hlavě "rozběhne film", píšu jak o závod, abych to všechno stihl zaznamenat a podle toho to pak vypadá... Nerozhodný

9 Švestky
Starý kocour (neregistrovaný) 27.08.2014, 09:33:14
Na švestky jsem zanevřel. Podědil jsem po babičce, paní, o které jsem se do svých čtyř let domníval, že to moje maminka, neb jsem u "babky" bydlel a ta skutečná, nalíčená a vonící za mnou dojížděla jen v pondělí, kdy bývalo v divadle volno. Když naši dostali v Ostravě byt a trochu ho zařídili (byt byl obrovský, ale peněz na vybavení bylo málo) a přestěhoval jsem se do města, kde se při každém závanu větru se k němu všichni disciplinovaně otočili zády, aby neměli oči plné prachu, k městu, které "vonělo" tak specificky, že když jsme přijížděli z chalupy, mohli jsme ve vlaku klidně klimbat, protože kousek před Svinovem nás ten odér bezpečně probudil - byli jsme doma a za dvě hodiny už jsme sirovodík a jiné dobroty prostě nevnímali. Já jsem byl trochu zklamán skutečným stavem věcí. Ale zvykl jsem si i na plápolající obzor, hukot fabrik i na nalíčenou maminku.
A když moje milovaná polská babička po dalších desetiletích umřela, zjistil jsem, že mi odkázala švestkový sad, kde jsme koncem léta sbírávali švestky. Spousty švestek. Něco jsme ze švestek rád měl, třeba povidla, něco ne, třeba švestkové knedlíky. Z těch jsem švestky vždy vyloupal a nechal na kraji talíře ať se maminka ropzčilovala sebevíc. Prostě vařená horká švestka byla pro mě potravina jedovatá. A tak jsem sbíral švestky dále, rozdával příbuzným, protože se to množství nedalo v jedné rodině spotřebovat ani náhodou - a sad pustl, švestky chytaly různé nemoci a na spodním okraji se začala objevovat voda. Nakonec jsme plot, který vlivem, spodní vody spadl ani neobnovovali a pár švestek, nehezkých a scvrklých si natrhali na horním konci. Nakonec byl sad z větší části pod vodou. Pro ty, kteří to nějak nechápou - zahrada ležela na poddolovaném území které pod tíhou haldy kousek od zahrady stále klesalo pod hladinu spodní vody. Nedělal jsem nic, až mi došla nabídka od VOKD, že od mně pozemek koupí, protože vlivem důlní činnosti "přestal plnit svou funkci". Po běhání po různých katastrálních úřadech se věc vyřídila, já dostal na tehdejší dobu slušné peníze - no možná moc "slušné" nebyly, ale když dostanete peníze, se kterými nepočítáte, jsou vždycky dobré.
Se mnou se ale něco stalo a já přestal mít rád švestky. Všechny ostatní peckoviny mi chutnají jako dřív, ale švestky už ne. Nemohou se nikdy vyrovnat těm babiččiným z doby mého dětství. Prostě ta chuť, ta barva, ten matný povlak, který se dal v ruce tak krásně vyleštit - to všechno už není ono. Ani ta povidla tak krásně nevoní.

Nemám rád švestky. Mrkající

Lucifer
8
Lucifer * 27.08.2014, 00:22:44
Takže já za to nemohu, to prý někdo tam bůhví kde, já jsem pouze jen takový naslouchající ommadawn (Amadan (pronounced ommadawn) means "the fool.")...

https://www.youtube.com/watch?v=G6Xq7P-DDpE

S vyplazeným jazykem

Stella
7
Stella 26.08.2014, 21:47:21
Myslím, St. Kocoure, že to jako schéma vnímáte jen vy. Poctivost se pozná.

Lucifer dokáže myšlenku rozkošatět a jazykově ozdobit. Ale on za to nemůže - má to od Pánaboha, dostal ten dar před tím, než byl svržen dolů. Ke stánku se švestkami, např..

6 Kdo mu ho dal?
Starý kocour (neregistrovaný) 26.08.2014, 21:32:15
Tohle, říct jen jednu myšlenku je Světlonošův dar.

Když chci něco napsat, buď to obracím ze všech stran, protože se mi zdá že jeden úhel pohledu nestačí, nebo jsem tak stručný, že to je jen schema.

Při focení bojuji s týmž. Buď se mi tam nepodaří dostat dosytatečný náznak sdělení - nebo je to série fotek někdy až nudná. (Já totiž považuji fotku za určitý druh sdělení, který by neměl potřebovat berličky v podobě nějakého komentáře. Podaří se jen málokdy. Nerozhodný

«     1    2   »