Připomněnka

rubrika: Pohádky


Byl jednou jeden princ, který se narodil královně Puntičkářce XIII., které se někdy říkalo Puntíkatá třináctka.

Lucifer


eureka.jpgPrinc měl dobrou paměť, byl však takovým snílkem, že měl sklony všechno, co rušilo jeho snivé kruhy, upozaďovat, jak jen to bylo možné. Královna Puntíkatá mu musela všechno, co upozadil, připomínat. Tímto velmi hutným přístupem si princ vysloužil jméno Připomněnka.

Nebylo dne, ani hodiny, natožpak noci či vteřiny, aby mu královna Puntíkatá neupozaďovala jeho sny. Když princ Připomněnka usedl ke královskému obědu, kde ho na úvod očekával talíř polévky, a on ten talíř uchopil, aby se z něho napil, královna Puntíkatá s perfekcionistickou trpělivostí pravila: "Princi Připomněnko, tohle je talíř, v něm je polévka, vedle talíře leží lžíce, a ty jistě víš, jak s ní máš tu polévku jíst." Připomněnka se probral ze svého snu, položil talíř a velmi zručně uchopil lžíci.

Nebo třeba když se Připomněnka chystal ulehnout ke spánku a do postele se snažil nasáčkovat opačným směrem, nohama na polštář, Puntíkatá s perfektním klidem pravila: "Tohle je postel a ty do ní jdeš spát, támhle je polštář a hlavu máš tadyhle, a ty jistě víš, jak se to dělá." Připomněnka bleskurychle přerušil svůj sen a do postele se nasáčkoval konzervativním způsobem.

Když byla Puntíkatá třináctka pracovně či společensky velmi zaneprázdněna a Připomněnka unikl její pozornosti, děly se úžasné věci. Připomněnka si kupříkladu kartáčkem na zuby vyčistil svoje boty, nebo si ponožky navlékl jako rukavice, nebo rybičkám do akvária nasypal brambůrky, nebo psal výsledky svého snění napříč linkovaným papírem ... zkrátka a dobře plodil ptákoviny neuvěřitelného kalibru a hradní personál se v upozadění mohl utlouct smíchy.

Připomněnka vždycky věděl, co je od něj v rámci královské etikety vyžadováno, bylo však třeba mu to vždy připomenout. Pokud mu to připomenuto nebylo, docházelo k velmi komickým společenským faux pas. Puntíkatá se v tomto ohledu velmi brzy zorientovala a přikázala Připomněnkovému komorníkovi Kecalovi, aby v době její nepřítomnosti Připomněnku izoloval od dvorní společnosti. Komorník byl však velmi ukecaný, obzvláště když se intoxikoval alkoholickými nápoji v hradním baru, a dvorní veřejnost si to pak s bujarou veselostí rekapitulovala v bezpečné vzdálenosti od Puntíkaté třináctky.

Jednoho jurodivého dne, v pravé poledne, když usedal ke královskému obědu a uchopil talíř s polévkou, aby se napil, a Puntíkatá returnovala svým pravidelným připomněním, tak kupodivu poprvé neuspěla. Připomněnka se hluboce napil z talíře a hlasem hutným zvolal: "Heuréka!" A tak byla vynalezena kvantová gravitace.

Puntičkářka zírala jako puk a netušila, co by k tomu měla připomenout. Bylo to zcela mimo její puntičkářskou představivost. A tak zcela oněměla a po celém království se rozšířila kvantová gravitace.

Cogito, ergo sum, non cogito, ergo ....

FINITO


komentářů: 3         



Komentáře (3)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Lucifer
3
Lucifer 22.10.2011, 13:29:14
[2] Tak to mě nenapadlo. Dobrý postřeh ]Usmívající se

2
pavelhaston (neregistrovaný) 22.10.2011, 01:56:19
o niečo zložitejšie by bolo, keby to "g" zo slova cogito vypadlo... :)

1
el-pavstrom (neregistrovaný) 22.10.2011, 01:52:23
hans christian andersen a albert einstein by se divili... Usmívající se

«     1     »