Nejen v USA, ale i u nás je velké procento hospitalizovaných pacientů léčeno na následky nežádoucích účinků (NÚ) chemických léčiv při jejich nadměrné a dlouhodobé konzumaci, zejména v kombinaci s mnoha jinými léky. I v ČR je známo, že se v dnešní "době jedové" se potýkáme s nemocemi z léčení. Mnoho pacientů bere totiž současně více než pět léků. Lucifer
Třeba takový pacient s cukrovkou, který má kromě toho vysoký krevní tlak, je po infarktu, je obézní a může mít za sebou i mozkovou příhodu. Každý lékař přidá tomuto pacientovi nějaký lék, a tak se dostaneme až na denní užívání 30 tabletek, tj. asi tisíc měsíčně a 12 000 tablet ročně. V USA odhadují, že senior dostane za jeden rok v průměru 25 předpisů. V důsledku léčení zemře v USA na 800 000 pacientů ročně. A to je již závažné sdělení pro to, abychom mohli přemýšlet, jakým způsobem nás poškození v důsledku lékařské péče ohrožuje a zda je možné se mu vyhnout. I v souvislosti s rozpoznáním a hlášením NÚ léků připouští standardní lékařská a farmakologická literatura, že je mnohdy obtížné odlišit NÚ od symptomu nemoci. Lékaři mnohdy nevědí a navíc nemají čas zkoumat, zda je NÚ skutečně spojen s působením léků. A tak se i u léků setkáváme s tím, že ze strany lékařů se hlásí odhadem jeden z dvaceti NÚ. Jedna studie uvádí alarmující zjištění, že jeden ze čtyř pacientů trpí NÚ. Z toho bylo 13 % vážných NÚ, 28 % takových, které je možné odstranit, a 11ti procentům bylo možné předejít. Léky s nejhoršími záznamy NÚ jsou tzv. SSRI, užívané v psychiatrii zejména antidepresiva, dále nesteroidní protizánětlivé léky a blokátory kalciových kanálů. Jistým problémem je, že léky jsou testovány na osobách, které jsou naprosto zdravé. Ale po jejich schválení, když přijdou na trh, jsou nadále užívány pacienty, kteří berou řadu jiných léků a mají spoustu jiných zdravotních problémů. A tu se mohou objevovat vážné potíže, zahrnující poruchy srdeční činnosti, infarkty myokardu, omezení dýchání až zástava dechu, anafylaxi, křeče, selhání ledvin a jater, různé poruchy krve a poruchy zraku. Podle epidemiologického průzkumu v roce 2000 bylo v USA poškozeno 28 % nemocných, 18 % nemocných ve Velké Británii, 23 % v Austrálii a na Novém Zélandu a 25 % v Kanadě. Lékaři se spoléhají na výrobce - farmaceutické firmy, že jim dodají spolehlivé informace o léku. Badatelé z Ústavu pro medicíny založenou na důkazech v německém Kolíně nad Rýnem hodnotili 175 brožur obsahujících informace o 520 lécích a zjistili, že 94 % informací nebylo doloženo. Pouhých 6 % informací bylo doloženo literaturou a údaji, které bylo možné si ověřit. Při vývoji nových léků se provádějí tzv. dvojitě slepé studie, kdy ani pacient (subjekt) ani lékař, který hodnotí výsledky, neví, jakou léčbu subjekt dostává. Studie bývají randomizované, což znamená, že ze souboru osob, které se studie účastní, jsou náhodně vybíráni ti, kteří dostanou lék, a ti, kteří dostanou tabletu bez účinné látky (placebo - viz Placebo efekt a z mé obzvláštní zkušenosti Můj placebo efekt) nebo jiný typ léku. Při hodnocení účinnosti nově zaváděné terapie se často provádějí tzv. multicentrické studie, které probíhají za stejných podmínek na několika různých klinikách, ústavech i ambulancích v různých státech. Je také obvyklé, že porovnání výsledků různých studií se provádí metaanalýzou. Výborným zdrojem informací na základě metaanalýz je v současné době tzv. Cochranova databáze, kde jsou evidovány nejrůznější studie ve vztahu ke zdraví a léčebným postupům. Některým studiím se na základě jejich významné velikosti říká kohortní. V nich se zpravidla provádí anonymní sběr dat pacientů, kteří jsou léčeni sledovaným lékem v podmínkách běžné lékařské praxe již v době, kdy lék byl dán po splněných třech fázích klinického výzkumu na trh. I v takovýchto případech se někdy stane, že NÚ se ukážou jako významné až u velkého počtu pacientů, a lék musí být stažen z trhu. Lékaři nejsou obvykle nakloněni léčebným postupům, které se nedají zařadit do "medicíny založené na důkazech", tedy na výsledcích zmíněných typů studií. A přesto právě Cochranova databáze uvádí, že pouze 10-35 % lékařské péče je založeno na kontrolovaných studí. Stále se uplatňuje "umění léčit" založené na zkušenostech, vlastním pozorování lékařů a mnohdy i na jejich intuici, protože každý pacient je do jisté míry jedinečný. Zdroj: Anna Strunecká, Jiří Patočka - Doba jedová 2 Poznámky: Jak jsem naznačil v perexu úvodní části kapitoly Nemoci z léčení z uvedeného zdroje, žádné pilulky jakéhokoli typu, s občasnou výjimkou některých, které obsahují čistě přírodní podpůrné látky, zhruba od svého návratu z nemocnice před necelými třemi lety nepoužívám. Napsal jsem "zhruba", protože to nenastalo ihned. Zpočátku jsem ještě něco měl předepsané, ale zbavil jsem se toho poměrně rychle. Před svým pádem do oněch dočasných temnot jsem míval dvakrát až třikrát do roka poměrně silné chřipkové záchvaty, nebo alespoň něco takového. Rýma jako trám, kašel, horečka atd., a protože jsem nechtěl svůj čas trávit v nemocenském stavu, ládoval jsem se nejrůznějšími medikamenty, které dokázaly do jisté míry otupit průvodní efekty oněch virových či čertví jakých záchvatů. Ten výběr medikamentů nebyl zas až tak velký, pokud si vzpomínám, tak jedním z těch hlavních byl Nurofen Stopgrip. Ono to nějak pomáhalo, ale byla to cesta z deště pod okap. Když odeznívala ta chřipka nebo něco takového, začal jsem mít jiné problémy - některé moje tělesné systémy se doslova rozklížily. Dnes už zcela jasně vím, že tudy cesta nevede. Existují jiné a mnohem přirozenější způsoby, jak se s tím či oním útokem na své zdraví poradit. Zajímavé je, že od toho návratu z temnot ony "chřipkové záchvaty" nezažívám. Od té doby mám občas pouze jediný zdravotní problém, jenž je následkem toho, že svou přílišnou činorodostí se mé tělesné i duševní systémy přehřívají, s čímž musím evidentně něco učinit. Naznačil jsem rovněž, že se v této kapitole skrývá něco velmi děsivého. V příštím pojednání z Doby jedové 2 se k tomu snad už dostanu.
17.03.2013, 00:00:20 Publikoval Luciferkomentářů: 0