Antibiotika a Smrt způsobená medicínou

rubrika: Populárně naučný koutek


V předchozích dvou částech k této tématice, převzatých z Doby jedové 2, jsem vyhrožoval, že ze stejného zdroje přijdu s něčím ještě děsivějším. Ten čas již nadešel. Ale ještě než se dostaneme k onomu šokujícímu závěru, podívejme se na moderní medicínou pojatou konzumací antibiotik, včetně následků tohoto podivuhodného přístupu k našemu zdraví.

Lucifer


Při správném užití ve správných souvislostech, za použití znalostí a zodpovědnosti mohou antibiotika zachránit životy ohrožené bakteriální infekcí. Bohužel ve válce člověka proti bakteriím pomocí antibiotik vítězí bakterie. Seznam bakterií, které jsou rezistentní běžně předepisovaným antibiotikům, je značně rozsáhlý a představuje narůstající problém. Některé bakterie mohou vážně ohrožovat pacienty v nemocnicích, jiné mohou být původci vážných onemocnění novorozenců i seniorů. Příkladem takové hrozby je Staphylococcus aureus, který je rezistentní na methicillin (MRSA). Způsobuje infekce, které mohou velmi snadno přerůst z povrchového kožního infektu do život ohrožující infekce kostí, kloubů, srdečních chlopní, plic i krve.

V roce 2003 bylo v USA hlášeno téměř 400 000 pacientů s touto infekcí. MRSA zabíjí ročně na 19 000 hospitalizovaných pacientů, což je srovnatelné s počtem úmrtí na AIDS, tuberkulózu a virovou hepatitidu dohromady. K této rezistenci bakterií přispívá zcela nepochybně nadužívání antibiotik v léčení lidí i jejich používání ve výkrmu hospodářských zvířat. V Americe prý podle celkové spotřeby antibiotik připadne na každého obyvatele ročně deset lžiček čistého antibiotika. Avšak na zneužívání antibiotik například při virovém onemocnění horních cest dýchacích nebo při zánětu středního ucha virového původu upozorňují lékaři v mnoha zemích. Pacienti se často dožadují předpisu antibiotik tam, kde jsou zcela neúčinná, jako je tomu právě v případě onemocnění virového původu.

Od 1. 1. 2006 vstoupil v EU v platnost všeobecný zákaz používání antibiotik jako růstových stimulátorů u hospodářských zvířat, růstové hormony se v ČR nesmějí při výkrmu hospodářských zvířat používat již po desítky let. V USA však představuje odběr antibiotik chovateli hospodářských zvířat obrovské zdroje zisků, jedná se o 70 % veškerého obratu antibiotik, a tak se patrně obyvatelé USA zákazu používání antibiotik v produkci masa hned tak nedočkají. Zatímco v USA stále funguje koloběh, ve kterém se antibiotika dostávají z hnoje od hospodářských zvířat do půdy a odtud do mrkve, brambor, kukuřice nebo do listů salátu a do okurek ve sklenicích, v EU máme naději, že omezené používání antibiotik pouze při léčení hospodářských zvířat nejenom ozdraví potraviny, ale přispěje i k omezení kmenů bakterií rezistentních na antibiotika. Na ústupu je v EU salmonelóza, avšak nahrazuje ji svým vzestupem kampylobakterióza. Ekologické organizace však upozorňují, že nadužívání antibiotik v rámci prevence ve velkochovech slouží farmářům jako "laciná pojistka".

Evropou otřáslo v květnu 2011 šíření bakterie Escherichia coli, rezistentní na antibiotika. Hromadný výskyt průjmových onemocnění byl hlášený ve Spolkové republice Německo. Původcem tohoto nebezpečného onemocnění s krvavými průjmy byl toxin produkovaný bakterií Escherichia coli - shigatoxin. Tato variace E. coli patří do kmene 0104, který není běžně odolný vůči antibiotikům. Když vědci v německém Institutu Roberta Kocha dekódovali genetickou stavbu kmene 0104, zjistili, že je odolný osmi typům antibiotik, včetně penicilinů, tetracyklinu, cefalosporinů a jejich kombinací.

Vzhledem k rychlému šíření nákazy a k tomu, že se po dlouhou dobu nedařilo odhalit zdroj nákazy, vyvolávalo ohrožení touto nemocí značné obavy mezi obyvatelstvem. Původní obvinění výrobců okurek, které se ukázalo jako nesprávné, mělo značné ekonomické důsledky, protože lidé prostě přestali kupovat okurky. Hra s obviňováním zeleniny probíhala v celé EU, kde superodolný kmen E. coli postihoval starší pacienty, zejména ženy, ale naprosto nikdo se nepodivoval nad tím, jakým kouzlem se E. coli mohla stát odolnou vůči osmi různým třídám antibiotik a pak se náhle objevit v potravinách.

Americký bestseller Death by Medicine

Zkušený novinář, který psal pro New York Times, Garry Null, autor více než 70 knih o výživě, pracovník Amerického ústavu výživy si jako spoluautory pro knihu Death by Medicine, která vyšla v roce 2011, vybral tři zkušené vědce, publicisty a editory, jakými jsou Martin Feldman, klinický neurolog, odborník v neurofyziologii a neurochemii, Debora Rasio, badatelka a editorka, autorka knihy o iatrogenních nemocech, a Carolyn Dean, ředitelka lékařské společnosti, autorka osmnácti knih, z nichž populární se stala Death of Modern Medicine z roku 2005.

Tato skupina autorů zpracovala statistické evidence a její závěry jsou šokující. I pro člověka srozuměného s tím, že současná medicína a její vykonavatelé - lékaři mohou chybovat, že dochází k nadměrnému předepisování a užívání léků, že může dojít i v nemocnicích k pochybení lékařů a ošetřujícího personálu, i pro toho je četba uvedené knížky tím nejhorším hororem. Copak je možné, aby se naše civilizace vyvíjela v tomto směru? V ČR podobné údaje neexistují a člověk může jen doufat, že se s podobnou situací ani nesetkáváme.

Kniha Death by Medicine, ve které jsou veškerá fakta doložena odkazy na původní zdroje, ukazuje, že u hospitalizovaných pacientů se vyskytují ročně 2.2 miliony NÚ. Počet předpisů antibiotik pro případy virových infekcí, kdy jsou zjevně neúčinná, dosahuje 45 milionů ročně. Počet nepotřebných chirurgických procedur dosahuje 7.5 milionů ročně. Počet pacientů zbytečně hospitalizovaných dosahuje ročně 8.9 milionů. Další úděsná statistika uvádí, že celkový počet úmrtí v důsledku léčení pacientů je 783 936 za rok, což staví americký zdravotní systém v USA na první místo. Kniha ve svých kapitolách a mnoha podkapitolách dokumentuje, že americká medicína přináší mnohdy lidem více škody než užitku. Otřesné je kupříkladu zjištění, že 1.15 milionů pacientů zemřelo v nemocnicích v důsledku proleženin.

Kniha je postupně zveřejňována na některých webových stránkách a kdo umí anglicky a je odolný proti šokujícím informacím, může do ní nahlédnout kupříkladu zde:
http://www.webdc.com/pdfs/deathbymedicine.pdf

Zdroj: Anna Strunecká, Jiří Patočka - Doba jedová 2


komentářů: 4         



Komentáře (4)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

4
gnomo (neregistrovaný) 18.03.2013, 17:52:53
http://www.youtube.com/user/MrGnomica/videos?view=0 Usmívající se

3 Tehoz data - 8.8.2008
Zuzana (neregistrovaný) 18.03.2013, 13:14:00
"Britské ministerstvo zdravotnictví se chystá nařídit lékařům, aby přestali předepisovat antibiotika na kašel, chřipku a bolení v krku, protože zneužívání antibiotik způsobuje šíření smrtících bakterií v nemocnicích, odolných vůči antibiotikům.

Ministr zdravotnictví Alan Johnson konstatuje, že je načase, aby se skoncovalo se zneužíváním penicilinů a dalších běžně předepisovaných antibiotik, které stojí britské státní zdravotnictví 1,7 miliardy liber ročně. Většinu chřipek, kašle a angín způsobují viry, které stejně nelze léčit antibiotiky, zdůrazňuje Johnson.

Ministr oznámil, že bude zahájena soustředěná vládní kampaň proti tzv. "superbakteriím", smrtícím bakteriím v nemocnicích, vláda na ni poskytla částku 270 milionů liber, a podtrhuje, že je důležité, aby se lékaři při předepisování antibiotik ovládali. "


"45 milionů liber v této kampani bude věnováno na vytvoření zvláštních zdravotních sester, které budou v nemocnicích bojovat proti šíření infekcí, a specializovaných lékárníků, kteří budou zasahovat proti zbytečnému předepisování antibiotik.

Příliš liberální využívání antibiotik mj. vedou k vzniku tuberkulózy, odolné vůči lékům. Obtížné je také bojovat proti nemocničním infekcím MRSA či Clostridium difficile, které usmrcují v nemocnicích ročně tisíce starších lidí.

Příliš liberální využívání antibiotik, zejména, když pacient pilulky nedobere, vede k tomu, že bakterie nejsou úplně zničeny a získávají vůči antibiotikům odolnost."

"Dr. Mark Enright, profesor molekulární epidemiologie na Imperial College v Londýně, poukázal na to, že i většina bakteriálních infekcí nakonec odezní sama a není potřeba proti nim používat antibiotika.

Nejběžnější součást antibiotik, amoxicilin, ztratil do určité míry svou účinnost, protože vůči němu získaly bakterie odolnost.

Lékaři jsou často pod tlakem veřejnosti, aby antibiotika předepisovali. To však musí skončit, zdůrazňuje ministr i čelní britští zdravotníci."

Nadavek co jsem koupila se ani nelze dopocitat, zelena Zuzana je z nich ta nejmirnejsi. ;)


2 Muj text z 8.8.2008
Zuzana (neregistrovaný) 18.03.2013, 13:06:08
Jednou z pricin bude patrne zneuzivani antibiotik, ktera v poslednich letech prestala byt tak efektivni jako byla, temer zazracne, driv. Nektere z bakterii mutuji do novych forem, ktere jsou uz vuci antibiotikum resistentni. Experti tvrdi, ze lidi berou antibiotika i v pripade beznych virovych onemocneni jako je chripka, ryma, nachlazeni a bolesti v krku, ktere nejsou zpusobeny strepovou infekci. Na ty antibiotika zabrat nemuzou, jak vite, bojuji vyhradne proti bakteriim. Doktori driv predepisovali pacientum antibiotika na pozadani zcela bezne, dnes uz je spousta z nich zastanci metody cekani, jak se veci vyvinou, treba pri zanetu stredniho ucha u deti, ktere nekdy byvaji viroveho puvodu atd..

Dalsi prusvih je zneuzivani antibiotik v zemedelstvi, kde farmari a ranceri laduji do zdravych prasat, hoveziho dobytka a kurat obrovske mnozstvi antib. aby zabranili chorobam zvirat a hlavne aby zvirata a rychle a mohutne rostla. Farmaceuticke firmy a cely 'agribusiness' se proti restrikcim antibiotik zurive brani. Antibiotika jdou ze zvirat do vody a do celeho 'food chain'.

A tak rostou tzv. 'super bugs' resistentni i tem nejsilnejsim lekum.

1
rezy (neregistrovaný) 18.03.2013, 08:13:05
přístup k lékům a jejich vedlejších účinkům už řešili v jednom starém židovském vtipu:
"Odpoledne jdu k doktorovi." "Jsou nemocní?", ptá se kolega. "Ne, ale doktor chce žít, jdu mu udělat kšeft." "A budou ty prášky jíst, co jim doktor předepíše?", opáčí kolega. "Jsou mešuge? Já chci taky žít."

«     1     »