Neviditelný čert

Hlavní oblastí využití nanotechnologií bude – vedle lékařského sektoru - vojenství. Vědecké ústavy zřízené a provozované americkou armádou hledají už mnoho let způsob, jak si pořídit "supervojáka". Tedy člověka, který je prost všech lidských slabostí a naopak disponuje vlastnostmi, které jsou snem každého generála: bezpodmínečná poslušnost; žádný strach ze smrti a zároveň žádné zábrany zabíjet druhé; mimořádná tělesná zdatnost a mentální odolnost; schopnost fungovat v případě potřeby i bez stravy a spánku po dobu několika dnů.

Lucifer

Pro vojenské účely vyvinul americký fyzik Michael Burns speciální oblek, který je kolem dokola posetý skenujícími a reflektujícími destičkami, jež jsou propojené elektrickým vodičem. Skenery na zádech si "osahají" barevné tóny pozadí a promítají je na destičkách v přední části oděvu. Praktické testy ukázaly, že osoby v těchto oblecích skutečně zdánlivě zmizí, jakmile je zapojena příslušná elektronika. Metoda ještě není úplně vyvinutá (stále jsou lehce patrné obrysy postavy), ale to už jsou jen technické detaily.

Američané zřídili zvláštní výzkumné oddělení (Human Effectiveness Directorate), jehož jediným úkolem je "vylepšovat" schopnosti vojáků. Jiné projekty, které by neměly podléhat časovému tlaku ani rozpočtovým restrikcím, má pod taktovkou Defense Advanced Research Projects Agency (DARPA), tedy agentura pro pokročilé projekty ministerstva obrany. DARPA je jakési konsorcium a zastřešuje mimo jiné i Information Awareness Office (Úřad pro povědomí o informacích), který se stal známý tím, že po 11. Září 2001 mu byl svěřen úkol získávat informace o "nekonvenčních vojenských cílech". Oficiálně se hovořilo o pátrání po potencionálních teroristech, ve skutečnosti ale spíš šlo o kontrolu širokých vrstev společnosti. Vedoucím Information Awareness Office jmenoval George W. Bush fyzika a penzionovaného generála Johna Poindextera, který vešel do podvědomí veřejnosti již osmdesátých letech minulého století, kdy se stal bezpečnostním poradcem prezidenta Ronalda Reagana.

Jedním z nejnovějších výzkumných projektů Poindexterova úřadu je LifeLog – projekt, jehož cílem je na dálku kontrolovat a vyhodnocovat komplexní tok vjemů určité osoby. Počítač zaznamenává vše, co dotyčný vidí, slyší a cítí. Množství dat, které se tímto způsobem nastřádá, je neuvěřitelně obsáhlé. A LifeLog se zaměřuje na studium kognitivních procesů – jak se lidskému mozku daří vyfiltrovat z obrovské záplavy dat, z nichž většina je irelevantní, právě to důležité. Konečným cílem projektu je zdokonalení umělé inteligence.

Jiný programem agentury DARPA, nazvaný War Fighter Enhancement Program, se zaměřuje na problematiku supervojáků. Snaha o zlepšení "kvality" budoucích bojovníků se ubírá několika směry, využíváním drog a genetickými manipulacemi počínaje a nanotechnologiemi konče. Podávání drog vojákům není ostatně nic nového. Zpravidla se jedná o amfetaminy, na ilegální drogové scéně nazývané též speed. Celá věc se provalila na jaře roku 2002, když americký bojový letoun omylem bombardoval v blízkosti afgánského města Kandahár vlastní lidi, vojáky jednotek NATO. Omyl stál život čtyři kanadské vojáky. Do akce nasazení piloti, majoři Henry Schmidt a William Umbach se museli zodpovídat před vojenským soudem. Jejich obhájci mimo jiné uvedli, že oba muži byli svými nadřízenými nuceni k požití pilulek go, které je měly učinit odolnějšími vůči únavě.

Podávání drog, jak ukázal kandahárský incident, je poněkud riskantní. Také během druhé války v Iráku zemřelo nejvíc amerických a britských vojáků na následky toho, co se ve vojenské hantýrce nazývá friendly fire. Amfetaminy nejen zahánějí únavu, ale rovněž zvyšují agresivitu. Tlumí přirozený pocit strachu a svádějí tak k lehkovážným akcím. Již během první války v Perském zálivu, tedy ještě za prezidenta Bushe seniora, byli bojoví letci nabádáni a někdy přímo nuceni k braní drog (v té době to byl dexedrin). Ať už ale šlo o přímý důsledek neosvědčeného postupu nebo tomu bylo jinak, DARPA dostal za úkol najít nějaké lepší řešení

Jednou z možností představuje využití určitých elektromagnetických frekvencí. Aparatura, která je k tomu zapotřebí, se dá snadno zabudovat do vojenské přilby. Krátkodobými elektromagnetickými impulsy vysílanými přímo do mozku lze stimulovat určité oblasti tohoto orgánu a tím – pole potřeby – aktivovat nebo naopak deaktivovat konkrétní schopnost. Obzvlášť důležitá je možnost redukovat vojákovu potřebu spánku, aniž by k tomu musely být používány drogy. Odpovídající výzkumný projekt zadala DARPA Medical of South Carolina.

Vědci z DARPA se inspirují i přírodou. Některé druhy zvířat totiž vykazují přechodné změny v potřebě spánku, aniž by ale trpěly nějakou újmou. Ornitologové sledovali druh vrabců, který pravidelně migruje mezi Aljaškou a kalifornským pobřežím. Ke svému velkému překvapení zjistili, že ptáci vydrží během letu, který trvá až sedm dní, beze spánku – a na místo určení dorazí zcela čiperní. Podle všeho není jejich spánková deprivace vynucená délkou letu, nýbrž je "naprogramovaná" pro určité roční období. Vědci se proto domnívají, že vrabci disponují jakýmsi genem nespavosti, který je vždy v pravý čas aktivován. Vzhledem k tomu, že velká část DNA je u všech živočichů identická, můžeme předpokládat, že gen potlačující potřebu spánku se nachází i v dědičné výbavě druhu Homo Sapiens. Možná nebyl dosud aktivován, protože ho lidi pro svůj navyklý způsob života nepotřebují. U "supervojáků" by ovšem mohl být odpovídající genetickou operací aktivován.

Část vědců z agentury DARPA zastává názor, že některé změny genetického kódu by měly být nevratné, takže by se přenášely i na potomky "vylepšených" vojáků. Tímto způsobem by skutečně mohla vzniknout nová lidská rasa, stvořená jen pro válku. Dá se ovšem předpokládat, že pokud vývoj dospěje tak daleko, supervojáci se stejně budou rozmnožovat spíš klonováním než přirozenou biologickou cestou. Už z toho důvodu, že při sexuálním rozmnožování by musela být příslušnými geny vybavena rovněž matka. A pak je tu ještě jedna zásadní otázka, na niž generálové nenabízejí žádnou odpověď: Co s těmi supervojáky udělat, až válka skončí? Americkou vládu však něco takového zjevně netrápí.

Nanotechnologie bude u supervojáků plnit hlavně kontrolní funkci. Především bude nadřízené informovat o místě, kde se voják v daný okamžik nachází. To pomůže především pilotům, kteří budou sestřeleni za nepřátelskými liniemi, podaří se jim však katapultovat a zachránit si život. Implantovaný mikrovysílač je v takovém případě mimořádně důležitý, protože voják ho nemůže ztratit – a nepřítel jen tak beze všeho zabavit. Kromě toho slouží nanoimplantáty i ke sledování tělesných a mozkových funkcí vojáka. Nanočipy na bázi DNA se dají vpravit do organismu poměrně snadno. Nanotechnologie může hrát nezanedbatelnou roli i ve vojákově výzbroji. Miniaturizací některých komponent dokáže například zřetelně snížit její celkovou váhu. Kromě toho se nabízí i řada dalších zajímavých aplikací, mimo jiné též výše popsané "zneviditelňující" či jinak maskující obleky.

Zdroj: Grazyna Fosarová, Franz Bludorf - Chyby v matrix

11.04.2013, 00:31:58   Publikoval Luciferkomentářů: 2